Zdravím a přeji krásný den všem v redakci a všem čtenářkám.
U dnešního tématu jsem musela, i kdybych nechtěla, vzpomenout na moje věno-nevěno.
Můj otec na rozdíl od matky vše nakoupil, jak se sluší a patří pro jedinou dceru. Založil mi spořitelní knížku, ovšem nezadal heslo, což jsem zjistila až pozdě. Všechny peníze, které jsem dostávala od babiček, jsem mu vždy dala, aby mi je vložil do spořitelny. Nevím přesně kolik, ale bylo na ní dost pro začátek mladé rodiny.
Mezitím se rodiče rozvedli, otec se odstěhoval a věřil mé matce, že mi vše odevzdá. Nezabývala jsem se tím, kde co je uschované, v které spořitelně jsou peníze nebo kde je spořitelní knížka.
Vdávala jsem se a pro matku, u které jsem již v tu dobu nebydlela, jsem poslala taxi, jak jsme se ústně dohodly s tím, že mi přiveze vše, co jsem doma měla - věno a spořitelní knížku.
Jaké ale bylo moje překvapení - matka přijela, ale vše údajně zapomněla doma. Bylo mi to divné, ale o svatební den jsem se tím nechtěla zabývat a říkám: nevadí, my se pro to u tebe stavíme. Souhlasila, ale nějak se mi to moc nelíbilo, proč to nemohla naložit do taxíku? Taxikář by jí s tím rád pomohl, byl to dokonce můj nastávající švagr. Svatba proběhla, jak má, matka odjela večer domů, opět taxíkem, a já jí říkám: mami, dej to Standovi, on mi to přiveze. Ale prosím tě, zněla odpověď, já to musím ještě dobalit, tak si přijeďte vy.
No, červíček vrtal a hned druhý den jsme jeli k mé matce pro moje věno...
Ano, vše prodala a doma nebylo vůbec nic. Kde je knížka? - ptám se.
Není, já ji vybrala a nic z toho nemám.
V ten moment by se ve mě krve nedořezal. Obrátila jsem se a odcházela, pro slzy jsem neviděla, kam šlapu.
Když se to dozvěděl táta, museli jsme ho držet, nevím, jak by to bývalo dopadlo, kdyby k ní v ten moment jel. Navíc tomu musím podotknout, že moje matka nikdy do práce nechodila, byla se mnou doma a nikdy nesouhlasila s nějakým věnem pro mne. Můj otec si bral práci navíc, aby mi mohl věno připravit a takto vše dopadlo.
Co se týče věna, myslím si, že v dnešní době je pro mladé lidi nejlepší nastřádat peníze, aby si koupili sami, co se jim líbí z dnešního nepřeberného množství zboží. Nejdůležitější je pro mladé lidi byt, ale víme všichni, že pokud nejsou v rodině miliony, není na byt.
Zdraví Věrulinka
Uff, tak to je tedy dost drsný příběh! Aby matka okradla dceru... to se hned tak nevidí. Díky a pěkný den!
Nový komentář
Komentáře
to je smutný příběh. Mám to s mámou podobný, teď už se raději nestýkáme.
Věrulinka: tedy Věrulinko, klobouk dolů. S takovýmhle startem do života!! Hodně štěstí a bezva rodinu přeju.
no já z toho mám celkem smíšené pocity
když si představím, že matka zůstala s dětmi sama..., musela je nějak finančně obhospodařit... a jestli na to použila naspořené peníze PRO dceru z finančně lepších časů a použila je vlastně pro dceru....... Tak by mě coby dceři bylo hanba je po ní chtít... ale toto asi (jak tak čtu diskuzi)nebude ten případ
Janecka: něco podobného mě taky čeká, dá se to přežít když máte oddělené vchody nebo je to "na palici" a nejradši by ses odstěhovala?
Děvčata ona ale byla toková již v mládí,jak mě informovala její matka(moje milovaná babička).v mém útlém dětství jsem na vlastní oči viděla,když i svoji matku zbila,ono je toho tolik,že dnes se snažím raději na vše zapomnout.
Jenom maličkost,opravuji se:už je MI 57 let atd.
okrást vlastní dítě, na to už musí bejt žaludek
My když neměli peníze,tak mě nenapadlo šahat klukům na spoření.Nejsou moje,je to pro děti.
jennisek:no,jo,ona má ale naštěstí vlastní vchod a byt.A po jejich známých se šíří zvěst,jak nám pomáhá
.Ale opravdu boží mlýny melou a melou,kdo ji pozná blíže,tak ji přestává věřit
.jsem hnusná
carrom: já jsem před několika roky zjistila, že člověk nemůže věřit ani svým nejbližším
bohužel 
Věrulinka: já jsem při porodu své nejmladší taky málem zůstala na stole, vinou doktorů
ale mělo to na mě, naštěstí, opačné účinky 
všechny své děti miluju, ale našeho benjamínka přece jen o kousek víc 
bo i ona to měla za začátku hodně těžký 
Věrulinka: asi byla nemocná, tohle normální chování není. V dnešní době by se o ni a o její péči minimálně zajímala sociálka.
Fakt hrůza! Ne v literatuře a filmu, ale v životě se stávají fakt neuvěřitelné věci... Třeba i přetrvávající laktační psychóza. Nebo prostě narušená osobnost. Těžký porod určitě nevyvolá nenávist k dítěti sám o sobě! Aspoň si budeme vážit svých matek, ať jsou jakékoliv, když tohle čteme, jde fakt mráz po zádech. Doufám, že se ti, Věrulinko, osud odvděčil (Boží mlýny fungují, jak neustále zjišťuju) a jsi teď šťastná!
Když bylo mému manželovi 19 let a byl na vojně,matka(moje tchýně),mu vybrala spoření a pořídila si novou kuchyň(nevlastní otec mu spořil),svoji vnučce vybrala vkladní knížku
.No a teď ji mám na krku
.
Věrulinka: To je tedy něco... ještě, že jsi nabrala nový směr!!! Ať se Ti v životě daří!!!
Než mít takovou mámu tak jsem ráda že já žádnou nemám.Teda mám ,ale od narození jsem žila jen s tátou
Věrulinka:
To by porazilo i koně. Je úžasné, že se ti podařilo to zvládnout a nepřenést to na své děti 
.
OMG, komu pak má člověk věřit,když ne vlastním rodičům, prarodičům a sourozencům
Já jsem si teď naprosto jistá, že u nás v rodině se nic takového nestane, ale kdo ví... Vlastně jeden případ tu byl: manželka babiččina bratra ho poštvala proti jeho rodičům a sourozencům a vystrnadila je z jejich domu, kam si pak natáhla svoje příbuzné. Chudák babička se zrovna v tu dobu stěhovala k dědovi a jeho matce, která jí taky nic neusnadnila.
eva.jedelska: byla vlastní,ale měla se mnou těžký porod,málem umřela a tak se tímto způsobem mstila.Nejen psychicky,ale ty rány,bití,týrání,ale vždy když otec nebyl doma.Bála jsem se to říkat tátovi,zbila by mně ještě více,hrozný,nikomu nepřeji
Už je 57,ale nedá se to vymazat z hlavy
Mně vybral vkladní knížku brácha a dodnes nevrátil a ani asi nevrátí.