Foto: Profimedia
Vendulo, když držíte v ruce tu knihu, jak jste s ní spokojená? Vidím, že má krásné ilustrace. Dostanete domů tu svou ilustraci, že byste si ji pověsila?
Máme doma všude pověšené parohy, takže na obrazy už není místo.
Takže vám nikdo nenamaloval žádný obraz?
Nějaké obrazy mám, například v práci. Několik jsem jich dostala od lidí. Jedním z nejvzácnějších je můj portrét s Klárou, který namalovala paní Stáňa Bílá. Seznámily jsme se, když jsme spolu ležely v porodnici. Je to nádherný obraz, černobílý, opravdu krásný.
A co obrazy s dalšími dětmi? Máte je třeba někde namalované?
Mám ráda fotky, ale mám i obraz Kuby, když byl malý. Ten mi nechala moje maminka udělat ke čtyřicátým narozeninám. Je to velký obraz, ale bohužel ho nemám kam pověsit. Nedávno jsem ho znovu našla, když jsem si procházela věci po mámě, která už je dvanáct let po smrti. Ten obraz mi připomněl, jak jsem tehdy říkala: „Mami, proč jsi tohle táhla?“ Dnes bych si ho ráda někam pověsila. Vlastně jste mi to připomněla, takže ho pověsím doma na chodbě.
Co vás přimělo podílet se na knize Odstíny mateřství?
Jsem člověk, který žije hodně v přítomnosti. Neplánuji si moc do budoucna, ale někdy je důležité ohlédnout se do minulosti. Musím přiznat, že při těch rozhovorech se mi spousta věcí vybavila. Nebylo mi z toho vždycky dobře, ale myslím si, že takové projekty mohou být terapeutické.
My jsme spolu už několikrát mluvili, speciálně o mateřství. Je fascinující, že máte dítě v každém desetiletí života. Vaše nejmladší ratolest už určitě přináší nové zkušenosti.
Ano, Pepovi byly před měsícem čtyři.
Vendula Pizingerová je jednou z matekl, které se svěřily se svým životním příběhem autorce Barboře Kroužkové
Foto: Albatros media
A co nového s ním zažíváte?
Je to stejné jako s jinými dětmi. Hlavní je, že jsou zdravé. Jak už jsem říkala, jsem matka dvou synů a jedné dcery. Právě díky dceři vzniklo něco úžasného, co jsem si tehdy ani nedokázala představit. A díky synům zažívám naplnění určitých představ, které si člověk o rodině vytvoří. Ten mladší teď třeba projevuje takovou krásnou lásku, přijde ke mně, obejme mě a říká: „Maminko, ty jsi krásná.“ Někdy se mi z toho chce až brečet, jak je to dojemné. Samozřejmě vím, že při výchově dětí můžeme udělat chyby. Kuba neměl jednoduché dětství. Mělo na něj negativní vliv, co se tehdy stalo, a já jsem se to snažila nějak vynahradit, ale asi ne úplně nejlépe. Teď se snažím ty chyby napravit. Každý z mých synů je jiný.
Mluvíte s Kubou o těchto věcech zpětně?
Ano, často. Kuba je povahově dost po mně. Navenek vypadá, že si nic nebere, ale ve skutečnosti to prožívá. Neměl to se mnou jednoduché. Vztah s Pepíkem mají ale dobrý. I když jsou typičtí bratři a občas se terorizují. Kuba už bydlí s kamarádem, takže se vídají méně často, ale já se snažím jejich vztah podporovat. Pro oba je jediným sourozencem ten druhý, a tak chci, aby měli hezký vztah.
Vzhlíží Pepa ke staršímu bratrovi?
Ano, určitě. Kuba ho většinou učí různé ptákoviny, jak už to starší sourozenci dělávají. Ještě jsem Pepíka nesvěřila Kubovi na hlídání, ale věřím, že to brzy přijde.
Myslíte, že ho jednou protáhne pubertou?
Zatím protahuje Kuba pubertou mě, ale říká se, že to stačí jen vydržet!
Blíží se Vánoce. Jak je každoročně prožíváte s malým dítětem?
Je to moc fajn. Baví ho třeba to, že půjde s tátou do lesa pro stromek, a samozřejmě očekávání, že přijde Ježíšek. Dárky? Pro nás dospělé už to znamená spíš zařizování a starosti. Snažím se to ale neprožívat hekticky, protože mám pocit, že Vánoce se často redukují jen na najíždění nákupních košíků do Achillovy paty. Já to beru v klidu, nepodléhám panice.
A velký úklid k Vánocům děláte?
Velký úklid? Myslím, že ten dělám skoro pořád. Nepřijde mi, že by měl být jen na Vánoce. Když máte velký dům, dva psy a malé dítě, je úklid vlastně neustálá činnost. Nechci si stěžovat, prostě to tak je. Teď mám ale opravdu hodně práce, a když jsem odcházela z domu, bylo mi trochu stydno. Manžel je myslivec a přinesl z lesa divočáka. Takže jsem doma měla obří kastrol plný sádla. Po večerech jsem to sádlo zpracovávala a dělala škvarky. Dokonce jsem ještě včera večer klouzala po podlaze, protože všechno bylo mastné. Zatímco můj manžel s malým spali, lovec odvedl svou práci, a já, sběračka, jsem se pustila do škvarků.
Co vás teď čeká pracovně?
Měla jsem velký koncert v Bratislavě, pokračuji s nadací i na Slovensku. Do Vánoc mám na programu návštěvy nemocnic, byla jsem v Motole, Berouně, zítra jedu do Mostu. Je to náročné, pořád se přemisťuji, ale baví mě to.
Jste krásně opálená, byla jste někde za sluncem?
Ne, mám tmavší pleť od přírody. Ale v pátek letíme s kamarádkou a našimi čtyřletými dětmi na týden do tepla. Užívám si to s dětmi, dokud nechodí do školy a mohou zažít tu volnost a svět.
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář
Komentáře
Paní Vendulku obdivuji. Má sympatického manžela, krásné kluky, umí si užívat život. Děkuji za rozhovor.