Já když mám nějaké starosti anebo když nemohu usnout, myslím na to, co bych asi udělala s velikou výhrou.
Co bych si koupila, do čeho bych investovala, ale hlavně sním o tom, co bych komu dala. Probírám v hlavě, jaké terénní auto by dostal můj tatínek a jak bych mamince sdělila, že ode dneška má k dispozici služku, kterou si vždycky přála. Sestře bych pomohla s nekonečnou rekonstrukcí domu a synovci zaplatila cestu kolem světa. A kamarádce, která se rozvádí, bych pořídila  byt. A tak dále.
Někdy si říkám, že hlavně ta radost, kterou bych těm lidem způsobila, by byla tou největší výhrou. No a vlastně, já bych mohla cestovat, kam by se mi zachtělo!! To by se mi moc líbilo….

Na druhou stranu, říká se, že peníze mění charaktery. Neumím si představit a úplně se vžít do představy, že mám na kontě miliony. Že ... ani já a ani manžel nemusíme do práce a že vlastně nemusíme vůbec nic. A můžeme vše. Dělalo by mi ještě radost jet s kamarády pod stan a jíst guláš z ešusu? A zůstala bych bydlet v paneláku, kde je sice hrozné vedro a v noci slyším chrápajícího souseda, ale kde mám přece spoustu přátel a dcera kupu kamarádů? A co ta krásná levná hospůdka na rohu, nezanevřela bych na ni?

A tak, když to vezmu kolem a kolem, ... tak si tu výhru nechte. Já bych vlastně vyhrát nechtěla. Táta bude muset vydržet se starým Favoritem a ségra si s barákem také snad časem poradí sama. No a synovce vezmu sebou pod stan a ukáži mu krásy našeho kraje.
Vždyť doma je taky hezky.  

Ale snít si budu dál !!!

           
Reklama