Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem a každoročně je provází řada tradičních zvyků. Neodmyslitelně k nim také patří Pouť k Panně Marii Svatokopecké na Svatý Kopeček (dřív Hora premonstrátská či Svatá Hora). I letos tu v sobotu 22. března proběhnou od 20.00 hodin velikonoční vigilie a otec biskup Josef z olomoucké arcidiecéze vykoná křest dospělých.

Poutníci se sem nejlépe dostanou z železniční stanice Olomouc, a odtud autobusem přímo na Svatý Kopeček. Nebo mohou vystoupit na železniční zastávce Hlubočky–Mariánské údolí a odtud dojít na Svatý Kopeček šest kilometrů pěšky.

Legenda o mariánském obraze

Trocha historie

Vznik poutního místa vzdáleného 
osm kilometrů od centra Olomouce je spojen se jménem zámožného olomouckého obchodníka s vínem Jana Andrýska (žil v letech 1595–1673), který slíbil postavit na kopci, tehdy zvaném Svatá hora, nad Olomoucí kapli. Legenda říká, že při vyhledávání místa pro budoucí kapli přišel na pahorek podobající se místu, na němž se mu Matka Boží zjevila ve snu.

Výstavbou kaple (vysvěcené roku 1633) postavené na pozemku premonstrátského opatství Klášterní Hradisko u Olomouce začalo trvalé sepětí budoucího poutního místa s premonstrátskou řeholní komunitou, která zde působila od roku 1151. Klášter byl na tomto místě založen v roce 1078 olomouckým údělným knížetem Ottou Sličným. Do roku 1149 zde působili břevnovští benediktini.

Legenda o mariánském obrazeMariánská legenda

O zdejším milostném obrazu Panny Marie vypráví legenda, že poustevníka, který měl službu u kaple, probudil líbezný zpěv poutníků, kteří před ním v kapli položili na oltář mariánský obraz a zmizeli. Dnes však převažuje mínění, že ceněné dílo bylo původně umístěno a uctíváno někde v přírodě, po dostavbě chrámové kaple sem bylo přemístěno a stalo se „paladiem“ kraje.

Ve třicetileté válce byla kaple zničena, ale později opět obnovena. Kvůli narůstajícímu počtu poutníků vybudovali premonstráti z Hradiska v letech 1669–79 nový prostorný kostel podle návrhu vlašského architekta Giovanniho Pietra Tencalla. Uzavřený poutní areál na Svatém Kopečku sestává z chrámu Navštívení Panny Marie dále obytných a účelových budov a ambitů s kaplí. Je cenným barokním dílem 17. a počátku 18. století, jeho výstavby a výzdoby se zúčastnili přední umělci tehdejší doby.

Dobová pohledniceChrámové průčelí spolu s bočními křídly vytváří architektonicky velice působivý celek. Má bohatou sochařskouvýzdobu: v průčelní zdi u vchodu je alegorie božských ctností – víry, naděje a lásky, v nikách v průčelí jsou umístěny sochy Panny Marie s Ježíškem, sv. Štěpána, sv. Augustina a sv. Norberta. Nad horizontální římskou atikou obou křídel jsou sochy dvanácti apoštolů, sv. Šebestiána a sv. Rocha.

V sousedství chrámu stojí kříž, který nechali postavit v roce 1909 prarodiče pozdějšího básníka Jiřího Wolkra, na počest vnukova narozením. Za presbytářem kostela je rozsáhlé nádvoří se sousoším sv. Norberta uzavřené do půlkruhu otevřeným ambitem s křížovou cestou, do jehož středu je vestavěna kaple Jména Panny Marie. V ambitu jsou ještě dvě menší kaple kajícníků sv. Petra a sv. Maří Magdaleny. Svatý Kopeček patří svou polohou, architekturou a výtvarnou výzdobou mezi mimořádně zdařilé barokní stavby. Je dílem mnoha umělců jak ze zemí za Alpami a Vídně tak i řady umělců moravských a olomouckých.

Svatý Kopeček dnes

Poutní místo zažívalo období rozkvětu i úpadku, tak jak se v průběhu dějin měnily poměry. Například při osvobozování Olomouce v květnu 1945 chrám málem shořel. Podařilo se zachránit a obnovit věže a vnější chrámovou fasádu. V roce 1950 byli premonstráti donuceni místo opustit a vrátili se sem až 11. února 1990. V roce 1995 navštívil Svatá Kopeček papež Jan Pavel II.

Svatý Kopeček není jen poutním místem křesťanů. Je zde také zoologická zahrada, turisty přitáhne i nádherný výhled na Hanou a Zábřežskou vrchovinu.

TÉMATA:
DOMA