6254149b6419aobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Není to vítání jara, vyhánění zlých duchů, nebo myší z polí, ani soutěž, kdo udělá větší hluk. Obcházení vesnic s řehtačkou, klapačkou nebo trakařem měla za cíl něco úplně jiného. Nahradit postrádané vyzvánění zvonů a připomenout Jidáše. Právě on je ústřední postavou zítřejšího dne – Škaredé středy. V tu totiž zradil a prodal Ježíše Krista za 30 stříbrných. Čtvrtému dni z pašijového týdne se říká i Smetná středa, protože hospodyňky začínaly připravovat svá obydlí na největší svátky v roce. Kromě toho také pekly jidáše. Pečivo, které má připomínat smotaný provaz, na němž se zrádce kvůli výčitkám svědomí později oběsil.

Jidáše se jedly na Zelený čtvrtek. To se podle Bible konala i Ježíšova „poslední večeře“ s apoštoly, po níž ho nepřátelé zajali. Na znamení smutku později z papežova nařízení v tento den utichly všechny zvony. Říká se, že odletěly do Říma. A jsou to právě řehtačky, klapačky a další hlučné nástroje, které je mají v tento nešťastný podvečer nahradit.

„Zvon zaznívá z věže a je slyšet po celé obci. Hrkačky dělají velký rámus, ale není je tolik slyšet, proto se s nimi obchází všechny domy. U křížů se pak modlí Anděl Páně jako jindy. Před tím zpívají píseň, která jasně připomíná, co Pán Ježíš vytrpěl pro nás a pro celý svět,“ vysvětluje farář Jan Peňáz a prosí o záchranu tohoto kulturního dědictví: „Po vzoru našich věřících předků i my takto „poděkujme Kristu Pánu za každičkou jeho ránu".

Děti s hrkačkami během dne nahrazují zvony i na Velký pátek, kdy byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován a pohřben. Věřící jej proto prožívají ve znamení ticha, rozjímání a drží přísný půst. Neměly by ani hýbat s půdou nebo prát prádlo, které by se tak „smáčelo“ v Kristově krvi. I výzdoba kostela je v tento den chudá, bez květin a svící na oltáři.

Posledním dnem smutku a rozjímání, kdy děti podle tradice s rachotem procházejí obcí, je Bílá sobota. Ale už po západu slunce začíná velikonoční noc (vigilie neboli bdění), kdy se oslavuje Kristovo vzkříšení. Zvony se v ten čas vracejí z Říma, končí půst a lidé začínají slavit. Je tu totiž nedělní Boží hod velikonoční.

Zdroj informací: Poutník Jan, Ministerstvo kultury ČR, Víra

Čtěte také: