O tom, jak se slaví Velikonoce všude po světě, by se dalo napsat spoustu článků. Ten náš se zaměří samozřejmě na pochoutky, které můžete v různých zemích ochutnat.
Itálie slaví jídlem
O této zemi se říká, že právě odsud pocházejí čokoládová velikonoční vajíčka. Tradičním pokrmem jsou také preclíky a oblíbené jehněčí. Stejně jako u nás jsou oblíbená vejce ve všech možných podobách.
Tradice řady italských velikonočních jídel sahá až do starověku. Jehněčí maso například symbolizuje ukřižované Ježíšovo tělo. Nesmí chybět domácí chléb, velikonoční koláč Pasqualina (recept na něj jsme pro vás už vyzkoušeli - najdete ho tady) a třeba také velikonoční pizza - se sýrem pecorino, vejcem a olivovým olejem.
Pastiera napoletana - neapolský velikonoční koláč
300 g hladké mouky
150 g másla
150 g cukru moučka
3 žloutky
špetka soli
Náplň:
500 g krémovitého tvarohu
250 g uvařených krup nebo rýže (podle originálního receptu by to měly být kroupy)
200 g cukru krupice
150 g hrozinek
10 g skořice
500 ml polotučného mléka
4 vejce
4 lžíce mouky
špetka soli
nastrouhaná citronová kůra
Z mouky, změklého másla, cukru, žloutků a špetky soli vypracujeme těsto. Dáme ho na hodinu odpočinout do chladničky. Mezitím si připravíme náplň.
Z mléka, žloutků, mouky, cukru a citronové kůry uvaříme hustý krém. Necháme ho vychladnout a přidáme doměkka uvařené kroupy a skořici. Z bílku a špetky soli vyšleháme tuhý sníh, který velice jemně vmícháme do tvarohu. Přimícháme hrozinky a nakonec smícháme krém a tvarohovou směs s kroupami.
Vychladnuté těsto vyválíme na tloušťku asi 5 mm. Vložíme do vymazané dortové formy tak, aby těsto pokrývalo i boky formy. Kousek těsta si necháme na ozdobné pásky, navrch koláče.
Do takto připravené formy vlijeme náplň. Povrch poklademe pásky z těsta.
Pečeme při 180 °C asi hodinu.
Krájíme až po úplném vychladnutí.
Francouzské velikonoční pochoutky
Jako v mnoha dalších zemích se i tady slaví příchod jara. A také výborným jídlem. Stejně jako v Itálii je tady oblíbená čokoláda a jehněčí maso.
Dagmar Derré má velice blízký vztah k Francii a samozřejmě francouzské kuchyni. Jak vidí francouzské Velikonoce ona?
„Na velikonoční ráno se těší hlavně děti. Proč? Kolikrát do roka mají příležitost vyběhnout, často ještě v pyžamu, na zahradu a hledat schované čokoládové figurky? Pouze jednou! Na velikonoční neděli.
Kde se vzala ta všechna čokoládová vejce, zvony, zajíčci, slepičky a kuřátka? Podle legendy všechny zvony na velikonoční čtvrtek odlétají do Říma aby byly požehnány papežem a poté se vracejí naplněny čokoládovými dobrotami, které cestou trousí po celé Francii. Tuto úlohu ovšem rádi přebírají rodiče a čokoládu schovávají po celé zahradě nebo domě. Poté už jen pozorují svá rozradostněná dítka hledající figurky po všech zákoutích. Francouzské velikonoce se tedy odehrávají hlavně v čokoládovém opojení.
Po následné tradiční velikonoční mši se u stolu sejde celá rodina a celé odpoledne si užívají gurmánské hody. Na slavnostním stole pak nesmí chybět jarní zelenina - chřest, mladý hrášek, fazolky, jehněčí maso-nejčastěji pečená kýta, maso kůzlečí ale i vepřové, vejce ve všech formách-vařená, plněná, omelety, sladkosti-koláče v podobě beránků, hnízd, košíků, briošky nebo sezonní ovoce.“
Že je Dagmar opravdu specialista na francouzskou kuchyni, to poznáte v jejích kuchařských knihách i na webových stránkách, kde si lahůdky francouzké kuchyně můžete také zakoupit.
My jsme z francouzské kuchyně vyzkoušeli králičí maso.
Králík na hořčici
4 králičí stehna
4 lžíce hořčice
100 g másla
100 - 150 ml smetany
150 ml bílého vína
trocha hladké mouky (nemusí být)
sůl a pepř
trocha tymiánu
Máslo necháme hodně změknout a smícháme s hořčicí a smetanou. Dochutíme solí a pepřem, přidáme tymián. Králičí stehna naskládáme do pekáčku a pokryjeme směsí z hořčice a podlijeme bílým vínem.
Pečeme přikryté, asi 50 minut na 210 °C.
Po této době vyndáme z trouby, maso dáme stranou a omáčku můžeme trošku zahustit hladkou moukou a provařit, není to ale nutné.
Jako přílohu podáváme například těstoviny nebo jen bagetku.
Dobrou chuť přeje elly.
Nový komentář
Komentáře
Všechno vypadá dobře, hned bych si dala
Italii miluji
pěkné recepty
MamPeroPoKolena — #8 ...jasně...
elly — #7 to neni tak docela pravda - rozinka pochazi z nemeckeho slova, ale ne rosine, ale Scheisse Katze, ktere se behem 2.sv.valky vyvijelo a s tim jak se kratily dny treti rise, zkracovala se i podoba tohoto slova, az vznikla rozinka
Francaise — #6 nene, není to tak. Rozinka pochází z německého slova rosine. Takže nejde o žádnou zkomoleninu.
elly — #4 Dámy, nechci se přít, ale rozinka je zkomolenina z původně správného hrozinka, neboť hrozinky jsou z HROZNŮ. Nesprávný výraz rozinka se už používá tak dlouho (byl i na balíčcích hrozinek), že se stal spisovným a mnozí jej používají za jediný správný.
jak krasne by se mi zilo, kdyby dosahl takoveho stupne kretenismu, ze me bude stvat to, ze nekdo napsal "hrozinka"
blahoslaveni budiz chudi na duchu
BastMetztli — #3 hrozinka možná vznikla "lidově", ale našemu jazyku je bližší a podle pravidel českého pravopisu je správně hrozinka i rozinka :-)
elly — #2 jak mohli povolit psaní lidového hrozinky, to nepochopím... vypadá to děsně
ale recept vypadá zajímavě
BastMetztli — #1 ???
Božínku, HROZINKY?!