Tradiční jarní svátky, symbolicky charakterizované vedle své dominantní duchovní náplně především malovanými vajíčky, pomlázkou či žlutými housátky, mají i svou typickou kulinářskou podobu. Vedle mazanců, velikonoční sekané či jehněčího (v některých regionech kůzlečího) masa to býval především kapr, který putoval na sváteční stoly. Mělo to svou logiku - po opulentním masopustu, kdy se pilo a hodovalo, přicházel půst dovolující pouze konzumaci rybího masa.

kapr

Kořeny této tradice, staré už hezkých pár století, leží v prvních dávných klášterech budovaných na sever od Alp, do nichž kapr vstoupil na svém pochodu Evropou z římského impéria. Půst v nich patřil k závazným rituálům (však také tehdy připadalo na rok až 180 postních dnů), a tak mniši velice přivítali, že ryby se nacházejí mimo tento neradostný úzus. Nespoléhali přitom jen na ryby lovené v tocích (to často selhávalo z mnoha objektivních, například klimatických příčin), ale začali ryby, přesněji kapra, sami chovat. Bylo to vítězství rozumu - kapr patřil k nejchutnějším rybám (dostával přednost i před lososem, kterého v oněch dobách bývalo v řekách dost), snášel tvrdé podmínky a byl velice životaschopný, oplýval vysokou plodností, rostl na přirozené potravě (zooplanktonu, bentosu) - byl prostě ideální rybou k chovu.

Tak tomu bylo i v následujících stoletích. Kapr v té době už opustil klášterní chovy a stal se rybou chovanou ve šlechtických i městských rybnících. Půst sice už netrval tak dlouho jako v minulosti, ale právě v předvelikonoční době byl velice důsledně dodržován, a tak se na úloze kapra jako postní ryby neměnilo zhola nic. Ještě v dobách první Československé republiky byl tento církví posvěcený postní rituál respektován a kapr se dostával na talíře se stejnou samozřejmostí jako o Vánocích. Staré statistiky dokazují, že objem jeho konzumu (zejména v některých regionech, především pak na Moravě) byl jen o málo nižší, než tomu bylo ve vánočním období.

Také v současnosti konzumace kapra v předvelikonoční době překračuje standardní úroveň jeho spotřeby v průběhu roku bez období Vánoc. To prostě proto, že právě v jarním období nám prospívá všechno to, čím kapr oplývá. V této době potřebujeme lehce stravitelné živočišné bílkoviny, jež nám dodají energii do nadcházející aktivní části roku. V tuku obsažené nenasycené mastné kyseliny řady omega-3 představují ideální prevenci před ischemickými chorobami s infarktem v čele. Kapří maso nám po „mastném“ masopustu nabídne i zážitky gurmánského charakteru a posílí i naše vědomí, že se prostě neproviňujeme proti principům zdravé výživy.

Ze široké nabídky receptur na úpravu kapra jsme vybrali ty, které jsou jako ušité právě pro Velikonoce. Posuďte sami.

Kapr na šalvěji

1 kg kapra, 100 g šunky (anglické slaniny), sušená šalvěj, mletý černý pepř, 70 g másla, 0,2 l smetany, petrželka, sůl
Kapra osolíme, opepříme, do zářezů na bocích vložíme plátky šunky či slaniny. Pak kapra posypeme rozemletou šalvějí. V pekáči vymazaném máslem rybu upečeme a do šťávy přilijeme smetanu, povaříme a zasypeme sekanou petrželkou.

Kapr Royal

půlka kapra, 50 g másla, 1 dl smetany, 2 dl suchého červeného vína, 1 lžíce hladké mouky, 50 g rozinek, 50 g oloupaných spařených mandlí, pepř, cukr, sůl
Kapra osolíme, vložíme na máslo, podlijeme vínem a dusíme. Pak kapra vyjmeme na mísu, do omáčky přidáme smetanu se zakvedlanou moukou, rozinky (předtím nabobtnané ve víně), na nudličky nasekané mandle, trochu cukru, pepř a sůl. Omáčku necháme přejít varem a nalijeme na kapra. Ozdobíme čerstvou jarní petrželkou.

Kapr ve vinné omáčce

4 porce kapra, 1 cibule, 2 lžíce másla, 2 dl suchého bílého vína, worcesterská omáčka, sůl, mletý bílý pepř, hladká mouka, petrželka, 2 žloutky, 2 lžíce zakysané smetany
Kůži kapra napříč dvakrát či třikrát nařízneme, porce osolíme, opepříme, obalíme v mouce a na másle zlehka opečeme. Zalijeme vínem, pokapeme worcesterskou omáčkou a krátce podusíme. Nakonec přilijeme směs žloutků, smetany a nasekané petrželky (na té nešetříme). Krátce ještě prohřejeme.

Už teď vám přejeme dobrou chuť a šťastné a veselé Velikonoce!