Jak se slaví Velikonoce ve světě
Foto: Shutterstock
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který připomíná smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Spolu s tím s Velikonoci slavíme i příchod jara, zrod nového života a celkové probuzení přírody. Naše lokální zvyky spojené s Velikonocemi má většina z nás v malíčku, jak se ale svátky slaví v okolních zemích a zbytku světa?
Zajímavá je norská tradice „velikonočního zločinu“, kde k Velikonocím patří čtení a sledování detektivek – zkrátka severské země tak, jak je známe z knih. Na Bermudách o Velikonocích vyrábějí a pouští draky a ve francouzském městě Haux zase každý rok vyrobí obří omeletu z více než 5 000 vajec. Oslavy Velikonoc jsou prostě pestré stejně jako kraslice a stužky na pomlázce a zvyky se prolínají napříč zeměmi. Například oblíbený lov čokoládových vajíček na zahradách a v parcích už se zabydlel i u nás. „Řada lidí netráví Velikonoce doma, ale třeba v klidu na chatě – a aby děti nepřišly o koledu, připravují jim právě hledání odměn v podobě čokoládových vajíček. Oblíbené jsou také zdravější ořechy, ovoce v čokoládě nebo drobné hračky, které na rozdíl od klasických vajec vydrží i zahradní ‚schovávačku‘,“ vysvětluje Petra Stráňavová, specialistka na trvanlivé potraviny z online supermarketu Košík.cz.
Velikonoční týden očima barev, zvyků i jídel
Svatý týden (známý také pašijový) rekapituluje poslední dny Ježíše na zemi a jeho smrt a vzkříšení. Letos začíná v neděli 13. dubna. Květná neděle připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zdobení domů palmovými větvemi. U nás se pojí se zvykem si domů utrhnout kočičky, které mají také ochrannou symboliku. Modré pondělí a Šedivé úterý se většinou nesou v duchu příprav na svátky a úklidu, Škaredá středa pak reprezentuje zrazení Jidášem a je spojená s pečením sladkých „jidášků“ ve tvaru provazu.
Foto: Shutterstock
Na Zelený čtvrtek v kostele naposledy zaznějí zvony, které následně „odlétají do Říma“. Čtvrtek je spojený s poslední Ježíšovou večeří a dle tradice bychom si měli dopřát zelená jídla, která zaručí zdraví po celý zbývající rok. Na talíři se tak objevuje špenát, zelí nebo bylinky a nesmí chybět také zmiňované jidášky, které bychom měli jíst za svítání.
Velký pátek je dnem ukřižování a platil při něm přísný půst. Zároveň je tento den považovaný za magický – lidé věřili, že se na Velký pátek otevírá země s ukrytými poklady. Bílá sobota se tradičně nese ve znamení posledních příprav domácnosti, úklidu, barvení vajíček a pletení pomlázek, ale hlavně přípravě svátečních jídel – peče se beránek i mazanec i jarní nádivka.
Velikonoční neděle oslavuje Kristovo vzkříšení a patří k ní bohatá velikonoční tabule. Kromě beránka a mazance nechybí ani mladé maso jako jehněčí nebo kůzlečí, různé nádivky i polévky. Zkrátka bohatá tabule, kde se nezříkáme ničeho.
Zdroj informací: Petra Stráňavová, Košik.cz, tiskové materiály
Nový komentář