Každoroční svátky jara – Velikonoce, jsou za dveřmi. Umytá okna domácností už hází ze všech stran prasátka, velikonoční dekorace jsou rozestavěny, čerstvé květiny natrhány, barvy na vajíčka nakoupeny. Jen u sousedky Heleny nic. Nemá je totiž ráda.
Předevčírem jsem potkala na chodbě svoji sousedku Helenu. „Ahoj, co děláš? Stav se na kávu,“ zvala mě. A tak jsem se tedy stavila. V baráku plném starších nájemníků je pro mě Helena milým rozptýlením, jediná, se kterou můžu probírat „veledůležité“ ženské záležitosti.
Zazvoním na zvonek.
„No fajn, pojď dál, posaď se, hned jsem u Tebe.“ Helena má moc hezky zařízený byt, něco mi ale u nich tentokrát chybí, něco, čeho já už mám doma plno. No jasně, kočičky, zajíčci… zlatý déšť, narcisky…
„Ty neděláš velikonoční výzdobu?“ zeptám se trochu v legraci.
„Ty už máš doma určitě vypulírováno, viď?“ odpoví mi na otázku otázkou: „Já bych se mohla na nějaké Velikonoce vyprdnout, nemám je ráda.“
„Proč je nemáš ráda?“ zeptám se.
Heleniny Velikonoce v dětství: Úklid a nic než úklid
Helena se rozpovídala.
„Protože je mám spojené akorát s máminým hysterickým úklidem a tátovou bandou opilých kamarádů. Už když jsme byly se ségrou malé, každoročně měsíc před Velikonocemi se u nás doma gruntovalo,měli jsme barák, takže celý barák. Nově se natírala okna a vymalovala se kuchyň, pak se samozřejmě musely umýt všechna okna, dokonce i ty sklepní, vymést každou pavučinu, vyleštit snad každou kliku, a ve finále probíhala velikonoční výzdoba. Máma nastrkala zajíce snad všude. A to nemluvím o barvení vajec, naše teta na vesnici měla slepice, tak nám vždycky přinesla snad sto proložek vajec a my se sestrou jen barvily a barvily, dokonce jsme je jeden čas i nějak zdobily voskem. Když pak přišly Velikonoce, byly jsme úplně vyfluslé. A stejně to bylo všechno zbytečné, protože jsme do toho vygruntovaného baráku nemohly ani pustit žádné kamarády, že by nadělali bordel. Stály jsme ve dveřích jak trdla a nutily jim ty své namalované vajíčka. A to už klukům bylo třeba i 17 a dali by si spíš nějakého panáka.
Táta ten nedělal nic. Vždycky se šel zašít do hospody. Na druhou stranu, ani se mu dnes nedivím, máma to fakt přeháněla. Když pak přišly samotné Velikonoce, tak se také ještě neskutečně moc vařilo a peklo, pak přišel táta se svými opilými kamarády, všechno sežrali a vypili a ještě nám poblili záchod. No dej pokoj s Velikonocema!“
„Ale ty to tak přece dělat nemusíš, ne?“
„Já vím,“ odpoví Helena, „ale mám to v sobě prostě hluboko zakořeněné, odpor k Velikonocům. To, co by měly ty svátky doopravdy představovat, naše máma úplně zadupala.“
„A jak je tedy trávíš teď, se svou rodinou?“
„Jak?Jdeme si třeba sednout do hospody. Tam si dáme něco dobrýho, pak se projdeme po parku, manžel mi utrhne nějaký ten zelený list a neřešíme to. Úplně nás míjí i ty šílené výzdoby a přeplácané výkladní skříně, vlastně na Velikonoce skoro vůbec nic neutratíme. Taky se třeba sebereme, a když je hezky, jedeme na celý den do lesa, nebo někam do přírody. A máme radost, že je jaro a sluníčko a že jsme zdraví. Stejně ty Velikonoce úplně ztratily svůj význam a pochybuji, že dnes lidi vědí, co vlastně přesně znamenají, stačí jim, že mají volno v práci.“
„A co vaše Anetka (dcera), není ji líto, že nemáte Velikonoce?“
„Myslím, že horší by bylo, kdybych ji už dopředu nutila k úklidu a vaření, jenom proto, že jsou Velikonoce. Ona se stejně sbalí a jede za nějakými kamarádkami. A myslím, že u sebe v pokoji i nějakou tu větvičku má, já jí tam moc nechodím.“
Pak už jsme se bavily jen tak všeobecně, téma Velikonoce jsme vynechaly. Asi za dvě hodiny jsem přišla domů a manžel se mě ptá: „ Kde jsi byla? Neříkala jsi, že budeš dnes umývat okna?“
„A proč?“ odpovím. „Nechceš se jít raději projít do parku? A můžeme se třeba i stavit na pivo.“
Zůstal jako opařený.
Jak prožíváte velikonoční a předvelikonoční dny Vy?
Nový komentář
Komentáře
Já v dětství vždycky taky nesnášela Velikonoce a hlavně mrskání pomlázkou, přišlo mi to trapný a stupidní a vždycky jsme to s kamarádkama řešily tak, že jsme rozhlásily, že jedeme pryč, aby za náma nikdo nechodil a měly jsme klid. a pak jsme se u jedný z nás sešly a udělaly si pěknej den.
Jediný mlácení pomlázkou, co mě bavilo, bylo na Moravě, protože tam se za vymrksání pomlázkou smělo lejt mládence vodou
Jinak na Velikonoce neuklízíme, jen slavíme narozeniny blízkejch, jezdíme na výlety a užíváme si jaro.
Taky jsme udělala velikonoční nádivku, protože mi prostě chutná.
Nějaký slečny mi dávaly leták, ať zajdeme na zelený pivo, tak jsme jim řekla, že bych mileráda zašla, pokud za mě nakojej
Mně přijde, že jaro slavím každým jarním dnem - prostě se kochám, zhluboka dýchám, poslouchám zvuky přírody... Velikonoce pro mě jako pro věřícího člověka mají duchovní charakter, úklid je mi putna.
Já Velikonoce slavím tak nějak mírně. Nešílím ani z vánočního, ani z velikonočního úklidu, prostě uklidím, abych to měla pěkné, ale nějaké vytírání zubním kartáčkem a skládání prádla do komínků v naleštěných skříních to tedy rozhodně není. Vystavím si kraslice a koupím kytičku narcisů nebo tulipánů, abych si připomněla jaro. Dětem dám nadílku od velikonočního zajíčka a koupím si něco nového na sebe, aby mě nepokakal velikonoční beránek. Pokud je hezky, jdu na výlet do přírody a užívám si jara.
Pravda, bydlím ve městě, takže nějaká pomlázka apod. nehrozí. Jako dítěti mi naopak bylo smutno, že za mnou nikdy žádný spolužák nepřišel na mrskut, ačkoliv k jiným holkám chodívali. Jako to někdo nesnáší, tak já po tom tehdy toužila. Nikdy se mi to nesplnilo.
OlgaMarie — #11 nemyslela jsem to jako "protiútok", ale jako sdílenou myšlenku, kterou jsem rozvedla dál po svém...
Panejo...
Mívala jsem podobný postoj jako paní Helena. Ale časem, asi jak člověk stárne, tíhnu k tradicím tak nějak trošku víc. Doma sice u mě nenajdete jedinou větvičku (mám doma dva alergiky a dvě potrhlý kočky), ale treba prvosenek jsem měla za oknem plný truhlík a nakonec ty okna taky umeju, abych dovnitr pustila sluníčko. Nadílku jsem nakoupila dětem i manzelovi a vejce nechám výtvarně ztvárnit naši mladou. Koledníky neodmítám, naopak je i zvu predem.
No a pak si sedneme ven za zahrádku a bude se uzívat sluníčka (zvlášt letos se to vydarilo) a grilovat a baštit a povídat
OlgaMarie — #16 Ale já tomu pojmu naprosto rozumím. Jen to prostě vidím trochu jinak. Lidé, aniž si to uvědomují, nahrazují staré rituály novými, a to je dobře, i to je vývoj.
FAXÍK — #20 Ona si dělá jen takový "natrucrodičům" a to podle mě nemá moc společného s pradávnou oslavou příchodu jara. Já mám velikonoce ráda, raději než Vánoce, protože je dýl světlo a už lezou kytičky. Před chvílí jsem si byla fotit, jak během týdne se kdeco venku změnilo.
rodiče v nás zanechaly některé dost špatné a kruté vzpomínky z dětství
dokážu pochopit proč paní Helenka Velikonoce neslaví
Každý extrém je nebezpečný,přehnaný zničující úklid neuznávám.Udělat si útulno jak komu vyhovuje,uvařit a upéct co má kdo rád a užívat si jara,sluníčka a pohody,to jsou pravé svátky jara.
přeju vám všem příjemné velikonoce.
OlgaMarie — #16 Asi záleží na úhlu pohledu. Přijde mi, že svátky možná člověku, který se cítí osamocený, tuto samotu zvýrazní, ale nezpůsobí ji.
Svědky Jehovovy nepokládám za svéprávné lidi od chvíle, kdy mi začnou vnucovat své názory. Do té doby je mi jedno, jestli vyznávají Manituovu botu nebo mají potřebu mlátit při modlidbě hlavou o zem.
OlgaMarie — #16 ...obřad vegetativní.
Nespojujte si Velikonoce pouze s christanizací tohoto svátku, užijte si sluníčka a nadýchejte se jarního vzduchu!
Pozor na ono vyšukání
!
jastura — #14 Anime Otaku — #13 Suzanne — #12 Omlouvám se, ale budu reagovat na vás 3 najednou.
Anime Otaku: Velikonoce v sobě spojují od pradávna oslavu jarní rovnodenosti a obřat vegetativní. Pomlázka pramení z představ našich předků o magickém účinku kontaktu pružného, mízou napojeného proutku s ženským tělem, který měl zajistit jejich omlazení a plodnost. Tedy dosud bezdětná, která si děti přeje, by se měla dát vyšukat (tento výraz se za mého dětství běžně užíval
).
Jastura a Suzanne: Sociální izolaci při nedodržování tradičních oslav svátků jsem pochopila teprve nedávno v souvislosti s vyznáním jedné čtenářky Ž-in, kdy zde v jednom příspěvku napsala, že nebude slavit Vánoce 2010 a proč. Přišlo mi jí moc líto. Druhý příklad uvedu v souvislosti s náboženskou společností Svědci Jehovovi, kteří se cíleně izolují i ve vlastních rodinách (bohužel i od rodičů, dětí a dalších) v souvislosti s pohledem na křesťanské svátky a v tom, kdy statisíce lidí soucítí s lidmi v postižených oblastech přírodní katastrofou, oni si "lebedí", že soudný den nastává.
Tím jsem vám chtěla přiblížit termín sociální izolace, k jehož pochopení se musí dojít. Není to nadávka a může být horší než nemoc.
Co to jsou Velikonoce??
..ne, neslavím, nezdobím - vnucované křesťanské svátky jsou mimo mě.. 
OlgaMarie — #11 protože nemyslím, že když nebudu dodržovat tradice, které mi přijdou k ničemu, budu sociálně izolovaná. Nebylo to myšleno jako útok nebo urážka.
Že se kulturní historie lidstva mění mi přijde docela přirozené, vzhledem k tomu, že se i lidstvo neustále vyvíjí...
Já velikonoce neslavím a i když jsem k tomu jako dítě byla tátou nucena, nikdy se mu to nepovedlo. Máma naštěstí není z čechm, takže tyhle idiotské tradice z její strany nehrozí. A pak proč bych slavila křesťanský svátek, když si myslím, že bůh je pro slabé co si neumí poradit s vlastním životem a tak potřebují svoje neúspěchy na někoho hodit
Páni já mám dneska ale milou náladu
OlgaMarie — #7 změna kulturní historie lidstva je logická a nezbytná v lineárním plynutí času. Ale že by tato změna nutně vedla k sociální izolaci, v tom s Mr.Duncanem nesouhlasím
Je to citát jako každý jiný, tedy názor jednoho člověka.
jastura — #9 RenataP — #8 A mně je to úplně jedno. Pokud chcete sdělit váš názor na oslavu Velikonoc, nechápu, proč ho adresujete právě mně, když v podsttě souhlasíte s postojem paní Heleny, která si nemohla domů pozvat kamarády, ale rodiče opilce hostili.
Trvám ovšem na tom, že změna tradičních oslav či nedodržování historických rituálů mění kulturní historii lidstva. Zda je změna k lepšímu nebo horšímu nelze posoudit, protože kultura je živá a vyvíjí se směrem, který ji lidstvo dá.
ať si to každý udělá jak chce, svátky nejsou žádný diktát který se musí dodržovat
já jsem letos na Velikonoce sama, synové odjeli k babičce a dědovi, vajíčka letos prvně barvit nebudu ale mazanec a velik.nádivku si udělám
a nějakou tu větvičku si do vázy taky dám, ale jen proto že chci sama
OlgaMarie — #7 Nemám doma ani kytku a nedělám ani Vánoční, natož Velikonoční výzdobu
OlgaMarie — #7 přesně, jsem absolutní asociál. Barvení vajec, švihání pomlázkou - to leda v případě, že těm ožralům místo panáka by se dávalo kopřivama přes vejce jakožto akt omlazení.
Souhlasím s Hanou z článku, Velikonoce nenávidím. Je to pokřivený svátek znoruzrození, jara a obrody přírody a nových začátků. Mě je bližší Beltine, i když nemám s kým bych ho nějak "okatě" slavila, od dětství jsem na jaře stanula v úctě před přírodou a dělám to dodnes.
A pálení čarodějnic a šlapání na namalovaná vejce mě může bejt ukradený!