"Svého partnera jsem potkala na pracovní akci. A bylo to přesně takové setkání, kdy vám z pohledu na toho druhého poskočí srdce a svět se zastaví,” vzpomíná pětadvacetiletá Amalie. “Milan má charisma a je velká osobnost. Vlastně se divím, že jsme si takhle sedli a on mě pozval na rande.”

Foto: Shutterstock

Amalie prozradila, že spolu strávili celý večer a následující den vyrazili na večeři. Od té doby byli a jsou stále spolu. “Nikdy se mi nic podobného nestalo. Jsem zamilovaná až po uši a fakt, že je mezi námi rozdíl 27 let, mě vůbec netrápí. Jsem šťastná jako ještě nikdy a připadám si jako princezna. Milan o mě pečuje a já mám vedle sebe konečně vyzrálého a schopného chlapa.”

Přestože je spolu dvojice téměř rok a vše nasvědčovalo tomu, že jejich vztah bude bez chybičky, rodiče Amalie z nového partnera své dcery radost neměli a nemají. “Upřímně by mě nikdy nenapadlo, že by mohl nastat problém a že by mi máma s tátou házeli klacky pod nohy.”
“Když jsem Milana poprvé přivezla k nám domů na vesnici, odkud pocházím, náš příjezd vyvolal celkem rozruch. Rodiče byli z mého přítele doslova v šoku. Nejen proto, že je náš věkový rozdíl tak výrazný, ale také proto, jaké postavení a jak movitý Milan je,” vzpomíná Amalie a dodává: “Přestože se rodiče snažili zachovat tvář, bylo od začátku jasné, že nejsou s mým výběrem spokojení. Z plánovaného víkendu se staly pouze tři hodiny utrpení a pak jsme vzali nohy na ramena a odjeli.”

Milan rozčarování Amaliiných rodičů neřešil, ona byla z celé situace velmi špatná. “Za pár dní po tomto nepříjemném setkání jsem zavolala mámě a snažila jsem se s ní o tom, co se stalo, promluvit. Máma mi ale jedním dechem řekla, že jsem hloupá, nechávám se vydržovat starých chlapem a jestli mi není hanba tahat do rodné vsi, kde se všichni znají, chlapa ve věku vlastního otce,” vzpomíná smutně Amalie. 

Když se s incidentem s rodiči svěřila kamarádkám, ani u nich nenašla slova útěchy a rozdíl 27 let i jim přišel neúnosný a divný. 
“A tak se stalo, že jsem sice byla zamilovaná, ale najednou jsem přišla nejen o kámošky, ale hlavně o rodiče, kteří mě odsoudili a dokud se prý s Milanem budu tahat, domů jezdit nemám.” 
“Na jednu stranu jsem nesmírně šťastná, že mám konečně domov, nemusím sdílet byt s dalšími spolubydlícími a mám úžasného chlapa, ale někde vzadu v hlavě mám pochyby a říkám si, zdali to ke spokojenému životu opravdu stačí,” dodává na závěr Amalie. 

Také si přečtěte:

Reklama