Foto: Shutterstock
Spolu s tím se objevuje otázka, která zajímá nejen vědce, ale i budoucí rodiče. Může věk matky ovlivnit intelektové schopnosti dítěte? Odpověď není tak jednoduchá. Výzkumy totiž ukazují, že nejde pouze o biologický věk ženy, ale především o okolnosti, za kterých dítě přichází na svět.
Starší matky a chytřejší děti
Dlouhou dobu panoval názor, že vyšší věk rodičů může být pro dítě určitým rizikem. S přibývajícím věkem totiž roste pravděpodobnost některých těhotenských komplikací nebo genetických odchylek. Když se však vědci podívali na kognitivní schopnosti dětí, tedy na jejich schopnost učit se, řešit problémy, pamatovat si informace nebo pracovat s jazykem, objevili překvapivý trend. Výzkumníci analyzovali údaje z několika rozsáhlých britských studií sledujících děti narozené v letech 1958, 1970 a na počátku nového tisíciletí. Zjistili, že vztah mezi věkem matky a výsledky dětí v kognitivních testech se během času výrazně změnil. Zatímco u dětí narozených v 50. a 70. letech dosahovaly nejlepších výsledků děti matek ve věku přibližně 25 až 29 let, u dětí narozených kolem roku 2001 se situace změnila. Nejlepších výsledků dosahovaly děti žen, které rodily mezi 35. a 39. rokem života. Na první pohled by se mohlo zdát, že vyšší věk matky automaticky zvyšuje inteligenci dítěte. Ve skutečnosti je však vysvětlení mnohem zajímavější.
Není to věkem samotným
Když vědci zohlednili vzdělání rodičů, jejich ekonomickou situaci, životní styl a další rodinné faktory, většina rozdílů mezi věkovými skupinami zmizela.
To naznačuje, že rozhodující není samotný věk matky, ale spíše to, co s vyšším věkem často souvisí. Dnešní starší matky bývají častěji vysokoškolsky vzdělané, mají stabilnější zaměstnání, vyšší příjmy a více zkušeností. Častěji také plánují těhotenství a během gravidity méně kouří nebo vedou zdravější životní styl. Tyto faktory vytvářejí prostředí, které podporuje rozvoj dítěte už od narození. Dítě tak může vyrůstat v domácnosti s větším množstvím knih, podnětnější komunikací, kvalitnější péčí nebo lepším přístupem ke vzdělávání. Právě tyto podmínky mají na rozvoj kognitivních schopností často mnohem větší vliv než samotný věk rodiče.
Jakou roli hraje rodinné prostředí
Vývoj mozku není dán pouze genetikou. Obrovskou roli hraje prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Kognitivní schopnosti se rozvíjejí prostřednictvím každodenních interakcí, čtení pohádek, rozhovorů, her, objevování nových věcí nebo podpory při řešení problémů. Čím více podnětů dítě dostává, tím více příležitostí má jeho mozek vytvářet nová nervová spojení.
Starší rodiče často disponují větší psychickou i finanční stabilitou. Mohou mít více času na plánování výchovy a bývají připraveni investovat více zdrojů do vzdělávání dítěte. To však neznamená, že mladší rodiče nemohou vytvořit stejně kvalitní prostředí. Výše zmíněné výzkumy ukazují, že právě kvalita péče a rodinné zázemí jsou klíčovými faktory.
Co říkají biologické studie
Zajímavý pohled přinášejí také studie z oblasti neurověd a biologie. Některé výzkumy naznačují, že vyšší věk matky může ovlivňovat vývoj mozku potomka prostřednictvím změn ve vajíčkách, placentě nebo metabolismu během těhotenství. Tyto biologické mechanismy by teoreticky mohly ovlivňovat procesy spojené s učením a pamětí.
Současně ale existují studie, které nenašly přímý vliv vyššího věku matky na schopnost potomků učit se nebo řešit úkoly. Například výzkum publikovaný v roce 2024 ukázal, že věk matky sám o sobě neovlivňoval u potomků schopnost učení ani kontrolu chování. Vliv se projevil spíše v tom, jak se mozek přizpůsoboval kvalitě prostředí, ve kterém jedinci vyrůstali. To opět naznačuje, že biologické faktory a prostředí působí společně a nelze je jednoduše oddělit. Nejdůležitější zjištění současné vědy je tedy poměrně uklidňující. Věk matky sám o sobě není spolehlivým ukazatelem budoucí inteligence dítěte. Mnohem větší význam má prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, kvalita vztahů, vzdělávací podpora, finanční stabilita rodiny a každodenní podněty, které dítě dostává.
Zdroje: Academic, PMC, Riley Childrens, UCL, LSE, Science Direct, MDPI
Nový komentář
Komentáře
Příroda a Pán Bůh si to ohlídají. Veškeré statistické výzkumy jsou k ničemu. V ČR klesá porodnost. Dříve, když žena měla např. 12 dětí, tak možnost, že jedno z nich bude k ničemu, byla 12:1. Později, když měla žena děti 3, tak poměr 3:1 už byl horší. A co dnes, když má 1 jedno dítě anebo vykastrovaného kocoura?