Nedávno jsem se kdesi dočetla, že prý jsou slepičí vejce tou nejvíc používanou, spotřebovávanou, prostě nejvíc jedenou potravinou na světě. Moudra tohoto typu lze jen těžko dokázat nebo vyvrátit (představuji si, jak velký vědecký tým to zjišťoval a kolik mu to asi dalo práce :-)), vsadím se ale, že příští úterý to bude – přinejmenším ve střední Evropě – platit  stoprocentně.

Odpadkové koše ve třídách a přihrádky pod lavicemi se zaplní barevnými skořápkami, maminky budou vyrábět pomazánky stokrát jinak a v domácnostech zavoní čočka. A po dvou dnech už budou mít všichni vajec natvrdo plné zuby, ať už budou sebekrásněji obarvená cibulovými slupkami, nebo jen tak halabala ozdobená připlácnutým obtiskem.
Přesto jsou vajíčka úžasný vynález. Společně s cibulkou je považuji za základ veškerého vaření. Dávno už přitom neplatí: „Podobá se jako vejce vejci“. Vejce nám můžou (v rozumném množství) prospět a taky nás otrávit – nebo nám přinejmenším způsobit potíže. Pro městské ženy-in, které se s vajíčky setkávají povětšinou v chladicích regálech v sámošce, přinášíme odpovědi na vaječné otázky, které by možná chtěly někomu položit.

Jak dlouho zůstane vejce čerstvé? A jak to poznám?
Je-li vejce hned po snesení uložené do chladna, považuje se za hranici použitelnosti 28 dní. Nejlepší je ale vejce od třetího do devátého dne od snesení; v té době je podle odborníků „chuťově zralé“. Od desátého dne je používejte jen pro vaření a pečení. Naše babičky testovaly vajíčka ponořením do vody. Mělo to svůj význam: čerstvost vejce se totiž odráží ve velikosti vzduchových komor uvnitř skořápky. Čím starší, tím více vzduchu uvnitř. Vajíčko, které plave na hladině, nejíst!

Vadí, když jsou vajíčka naprasklá?
To tedy vadí. Nakřáplé vajíčko by vám správně v obchodě neměli vůbec prodat - rychle vysychá a snadno se kazí. Když na to přijdete až doma, použijte takové vejce až po důkladném tepelném zpracování, určitě ne syrové do majonézy.

Co znamenají razítka na vejcích?
První číslice označuje způsob chovu. Trojka znamená u nás nejrozšířenější klecový, ve kterém žijí slepice v prostoru o velikosti formátu A4, při umělém osvětlení a bez možnosti běhat nebo hrabat. Dvojka označuje chov na podestýlce – slepice jsou také v halách bez možnosti dostat se ven, mohou se ale volně pohybovat, podlaha je částečně pokryta slámou  nebo hoblinami a vejce snášejí do hnízd. Jednička znamená výběhový chov – s takovými vejci se v obchodech prakticky nesetkáte.
Druhý znak na razítku označuje kód země. Na našem trhu se můžeme setkat – kromě českých – s vejci polskými (PL), nizozemskými (NL), španělskými (ES), rakouskými (AT), německými (DE), belgickými (BE) a litevskými (LT). Následuje hmotnostní třída (S až XL, stejně jako u oblečení :-), a kód farmy.

Je riskantní kupovat vajíčka na tržišti nebo u silnice? Je takový prodej vůbec legální?
Ano, ale prodejce musí dodržet určitá pravidla, především dodržení správné skladovací teploty (mezi 5 a 18 °C). Vajíčkům, naskládaným v jarním sluníčku v otevřené dodávce, se vyhněte obloukem. I vajíčka prodávaná na stánku musí být označena razítkem s označením původu. Výjimkou jsou vejce, která chovatelé prodávají přímo na své farmě, tedy „ze dvora“. Tato vejce nejsou nijak kontrolována a za jejich nezávadnost ručí farmář.

Jsou vajíčka s tmavším žloutkem lepší?
O barvě žloutků rozhoduje krmení. Slepice, která se pase, má možnost získat potřebná barviva z čerstvé trávy nebo vojtěšky. Téhož lze ale docílit přidávání karotenu do krmných směsí ve velkochovech. Takže – můžou být, ale nemusejí.

TÉMATA:
DŮM A BYT