Vedra ohrožují i vaše mazlíčky

Na horko nadáváme téměř všichni. Meteorologové nás navíc „potěšili“ zprávou, že teploty budou klesat až v září. My lidé se ochladit umíme – zapneme klimatizace, koupíme si zmrzlinu a v den volna vyrazíme k vodě. Ale co naši čtyřnozí mazlíčci, kteří vedra snášejí snad ještě hůř? Kočky, psi, a některá další zvířata nemají potní žlázy a s horkem se musí vyvarovat po svém. To ale neznamená, že nemohou trpět úpalem, nebo úžehem.

Vedra a výkyvy teplot jsou pro domácí mazlíčky stresovou situací. Reakcí na takový stres obvykle bývá oslabená imunita a tedy vyšší vnímavost k infekčním onemocněním. K nejtypičtějším problémům, které extrémní vedro způsobuje, patří úžeh, úpal, dehydratace, přehřátí a někdy i oběhový kolaps. Jak tomu zabránit a jak postupovat, když k němu přeci jen dojde?

Pokud zrovna nehováte exotická zvířata vyžadující tropické podnebí, můžou současná vedra znamenat problém. Váš miláček je odkázán jen na to, co nabídne byt nebo bouda na zahradě. Je proto důležité věnovat mu dostatečnou péči, zajistit stinné místo a dostatek vody.

Pes není velbloud

Jak již bylo řečeno, organismus koček a psů nemá na rozdíl od toho lidského schopnost ochlazovat tělo potem, v jejich kůži se totiž potní žlázky nenacházejí (respektive mají je jen na tlapkách). Například ptáci se ochlazují tím, že natřásají peří a vyhledávají stín. Kočka v horku omezí svoje aktivity, polehává a vyhledává stín. Psi musí teplo vydýchat, čím rychleji dýchá, tím účinněji se ochlazuje.

Dýcháním organismus přichází o velké množství tekutin, které vychází z těla jako pára. Je proto důležité, aby hlavně v létě vaši mazlíčci měli vždy dostupnou misku s vodou. Před odchodem do práce naplňte misku dostatečně, pokud váš pes nebo kočička během dne misku vyprázdní, můžete přistavit i dvě pro případ, že byste se v práci zdržela.

S vodou opravdu nešetřete a to ani za cenu, že budete muset večer vytírat podlahu. Tím se nemyslí jenom loužičky, ale i voda kolem misky – to se týká hlavně psů. Někteří totiž mají ve zvyku hodit na podlahu stejné množství vody, kolik ji vypili.

Postarejte se o stín, omezte námahu

Největším komplikacím jsou vystavena zvířata v bytech otočených na západ. Jsou-li vaše zvířata tmavé srsti, trpí nejvíc. Ale ani ta světlejší to nemají snadné. Všechna zvířata, dokonce i ta pouštní, během slunečných horkých dnů instinktivně vyhledávají stín. Pejsek by proto měl mít přístup do stinné místnosti (většinou to bývá chodba), kde se může před sluncem ukrýt. Papoušky, křečky, myši apod. nenechávejte přes den poblíž oken, i oni stín ocení.

Chováte-li zvířata na zahradě, ani tam nesmí stinné místo chybět. Vězte, že pejsci i kočky možná dají přednost úkrytu ve stínu rostlého keře, než rozpálené boudě.

Na prudké polední slunce by neměli chodit ani lidé, natož jejich chlupatí přátelé. Zkuste hodiny venčení naplánovat tak, abyste se vyhnuli té největší výhni (11 až 15 hodin). Pokuste se také omezit běžnou aktivitu. To znamená několikahodinové procházky, běhání u kola apod. Veterináři dokonce radí vyhýbat se i místům, kde by mohly trpět dýchací cesty (prašná místa, rozkvetlé louky).

V autech pozor!

Transportu zvířat je nutné věnovat zvýšenou pozornost. Právě v autech totiž nejčastěji dochází k přehřátí. Pokud v automobilu využíváte rozumně klimatizaci, tak to prospívá i přepravovaným zvířatům. Teplotní rozdíl mezi vnějším a klimatizovaným prostředím však nesmí být příliš velký. Mohl by totiž nastat teplotní šok. Nechat psa sedět u otevřeného okna v autě (nebo i doma v průvanu) také není nejlepší řešení. Kočky i psi mohou v průvanu snadno nastydnout.

Pokud musíte se zvířaty v autě cestovat, snažte se zvolit vhodnou dobu – ráno, večer. Poledním vedrům se vyhýbejte.

Jak poznáte přehřátí?

Pokud se se svým mazlíčkem už delší dobu znáte, sama na jeho chování nejspíš poznáte, kdy ho něco trápí. Chová se zkrátka jinak než obvykle. Nejčastější je nervózní až panické chování a snaha uniknout, pokud možno do stínu a chladu. Pokud váš pes běžně poslechne na slovo a teď na vaše povely nereaguje, nemusí to znamenat, že se špatně vyspal, ale může jít také o jeden z projevů přehřátí. 

Vyplazený jazyk a zrychlené dýchání je běžný způsob psí termoregulace, pokud je ale dýchání na pohled obtížné, u tlamy se objevuje pěna a srdeční frekvence je zvýšená (což ale vy zřejmě nepoznáte), je možné, že za to může právě horko

.

Rozhodně psa ani jiné zvíře nenechávejte zamčené v autě na delší dobu. Pokud vozidlo zaparkujete na přímém slunci, může se teplota v něm zdvojnásobit do třiceti minut. To znamená, že při tropických teplotách nad 30 °C se může vnitřní prostor vozidla během 10 minut rozžhavit nad 50 °C. V takové výhni nepomůže ani pootevřené okénko a pes může rychle zemřít. Je-li to nezbytně nutné a váš pes musí na určitou dobu zůstat v autě, nechte mu ve voze misku s vodou a dostatečný přísun čerstvého vzduchu, například střešním okénkem.

První pomoc

Aby vaše první pomoc nebyla zároveň poslední, zapamatujte si pár následujících rad. První pomoc při přehřátí zvířat znamená v první řadě umístit je do stínu, nechat v klidu a pozvolna je napájet vlažnou vodou – ne studenou. Psovi pomůžete i sundáním obojku a vytřením pěny z tlamy, což mu umožní lépe dýchat. Pomohou i krátké studené zábaly. U větších psů lze aplikovat studené obklady v oblasti velkých cév na končetinách nebo v zátylku. Stav by se měl v následujících hodinách začít lepšit.

Postup je nejlepší telefonicky konzultovat s veterinářem. Vozit psa v rozpáleném autě, nebo ho vodit pěšky do ordinace vám, pokud není situace závažná, vám zřejmě nedoporučí. Naopak urychlená návštěva je nutná v případě, že zvíře není schopno přijímat tekutinu nebo projevuje výrazné změny zdravotního stavu.

Jak vaši mazlíčci snášejí horko? A jak je před ním chráníte? Jezdíte se koupat se psem, nebo ho necháváte doma?