Krásný den,

jestliže mi řeknete slovo tělák, naskočí mi husí kůže. Poslouchejte tedy proč.

Pominu tělocvik na základce, kdy jsme se ve snaze uniknout tělocvikářce při nacvičováni běhu úspěšně schovávaly (píši tvrdé y, neboť tělocvik byl dělen na CHLAPCE a DĚVČATA) za šípkové keře, provázeny udivenými pohledy kolemjdoucích.

Myslela jsem si, že se na gymnáziu situace zlepší, ale opak byl pravdou. Zdatný 75letý důchodce Brdlík vypadal více než svěže. No, až na to upocené triko v podpaždí :-).

První hodinu nám líčil krásy spartakiád (podotýkám, že už bylo po sametové revoluci) a pojal úmysl něco podobného nacvičit na školní akademii. Po našich protestech bohužel musel myšlenku na akademii zavrhnout (představte si, že na Vás křičí 20 ženských), jenže v tělocvičně jsme stejně spartakiádní prvky předváděly.

Pan učitel měl také zajímavý systém omluvenek. Psal si vždy při dívčině omluvě např. Nováková 25. 5. 1994 men. Jistě tušíte, co to znamenalo. Moje spolužačka Ivana se jednou omluvila dvakrát v témže měsíci, neboť měla gynekologické problémy. Když tuto skutečnost sdělila kantorovi, okamžitě ji vynadal stylem "Ivano, dyť vy jste to měla před týdnem, to není možný, upalujte na rozcvičku." Ivana už byla pěkně v ráži a doslova na něj zařvala: "Panebože, si myslíte, že to mám jednou za rok?!" A šla si sednou jako vítěz na "ulejvací lavičku".

Vaše Angel 79

Milá Angel 79, tak něco podbného jsem zažila, i když v trošku jiné obměně. Našemu tělocvikáři zase děvčata, která necvičila, musela umýt auto!

Díky za Tvůj příspěvek... krásné pondělí všem přeje