Nejčastějším typem leukemie u dospělých je tzv. chronická lymfocytární leukemie (CLL), kterou v České republice ročně onemocní přibližně 600 pacientů s tím, že průměrný věk se pohybuje kolem 70 let.
Foto: Shutterstock
Chronická lymfocytární leukemie vzniká chorobným množením B-lymfocytů – bílých krvinek, které jsou součástí našeho imunitního systému. Za normálních okolností se tvoří v kostní dřeni, pak kolují tělem v krvi a v lymfatických uzlinách a podílejí se na obraně proti infekcím. Při chronické lymfocytární leukemii se však tyto bílé krvinky nekontrolovaně množí, nefungují správně, a navíc včas neodumírají, čímž vážně narušují normální fungování imunitního systému. Z velké části za to v leukemických buňkách může nadměrná aktivita signální dráhy B buněčného receptoru, jejímž prostřednictvím za normálních okolností bílé krvinky rozpoznávají cizorodé látky, jako jsou bakterie a viry, a následně spouštějí produkci protilátek, jež organismus chrání.
Zásadní průlom v léčbě tohoto nádorového onemocnění přineslo před deseti lety zavedení cílené terapie pomocí ibrutinibu – molekuly, která nadměrně aktivní signální dráhu zablokuje, a výrazně tím zpomalí růst leukemických buněk. Nemoc tím ale úplně nevyléčí, proto musí být podávána dlouhodobě, což bohužel dává rakovinným buňkám, které přežijí, čas na to, aby si ve své DNA vytvořily mutace. V důsledku toho se ale stanou vůči léčbě odolnými.
Foto: Profesor Marek Mráz, vedoucí výzkumné skupiny Mikroprostředí imunitních buněk CEITEC
Vědecký tým profesora Marka Mráze, vedoucího výzkumné skupiny Mikroprostředí imunitních buněk CEITEC Masarykovy univerzity nyní odhalil, že se buňky chronické lymfocytární leukémie dokážou léčbě ibrutinibem přizpůsobit ještě dříve, než si vyvinou příslušné genetické mutace. Ve své studii, jejíž výsledky otiskl mezinárodní časopis Journal of Clinical Investigation, jako první na světě popsali negenetický mechanismus, kterým leukemické buňky při zablokování dráhy B buněčného receptoru nastartují alternativní signální dráhu a pokračují v nekontrolovaném růstu a dělení. „Hlavní viník tohoto procesu je konkrétní protein označovaný jako FoxO1,“ uvádí Laura Ondrišová, první autorka studie. Experimentální zablokování FoxO1 vedlo k potlačení růstu nádorových buněk. Léky zaměřené proti FoxO1 by tedy v kombinaci s ibrutinibem či jemu podobnými léky jednou mohly představovat novou účinnou terapii pacientů s leukemií a vědci jsou díky tomuto objevu o krůček blíže vítězství nad tímto nádorovým onemocněním krve.
Vědecká skupina Mikroprostředí imunitních buněk CEITEC Masarykovy univerzity patří pod Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), který více než 71 vědeckých skupin z 11 institucí z Prahy, Brna a Olomouce. Jeho posláním je základní i aplikovaný výzkum, vývoj nových terapeutických postupů, osvěta veřejnosti a spolupráce s odborníky a institucemi na národní i mezinárodní úrovni. Důležitou součástí je také snaha snižovat výskyt a dopady rakoviny na společnost.
Zdroj: Profesor Marek Mráz, vedoucí výzkumné skupiny Mikroprostředí imunitních buněk CEITEC a Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR)
Nový komentář
Komentáře