V dalším pokračování našeho populárně naučného seriálu „Věda v kuchyni“ vám Eliška Kováříková prozradí všechna tajemství kvašení. Dozvíte se například, jak zatočit s hnilobnými bakteriemi! Nebo jak pivo předběhlo Louise Pasteura...
Chcete vědět, proč těsto kyne? Nebo kde se bere alkohol? Na tyto a další otázky mi odpověděla odbornice v oboru mikrobiologie potravin Eliška Kováříková, se kterou připravuji náš seriál: Věda v kuchyni.
MedailonekIng. Eliška Kováříková, PhD. je dlouholetou čtenářkou magazínu Žena-in.cz. Deset let se na vědecké úrovni zabývala mikrobiologií související s potravinami. Toho času je na mateřské dovolené, a tedy se může věnovat i záludným otázkám reportérů a pomoci při psaní populárně naučných článků. |
---|
Co je vlastně kvašení?
Odpověď na tuhle otázku se může lišit podle toho, koho se ptáte. Nejčastěji se tím rozumí kvašení lihové, tedy proces, při kterém kvasinky zpracovávají cukry za vzniku alkoholu a oxidu uhličitého. Jiné druhy kvašení mohou měnit cukry třeba na kyselinu mléčnou - jako u kysaného zelí nebo mléka. Společné mají to, že probíhají bez přístupu vzduchu.
K čemu je kvašení dobré?
Kvašení je jednou z nejstarších metod uchovávání potravin. Když kvasinky nebo bakterie přemění cukry na alkohol nebo kyseliny, tak změní podmínky v potravině a hnilobné bakterie nedostanou šanci k rozvoji. Takže můžeme pít ovocnou šťávu nebo mléko, které mají sice trochu jinou chuť, ale pořád obsahují spoustu pro naše tělo využitelných látek.
Díky výrobě piva a vína, což jsou jedny z nejstarších potravinářských technologií, jsme se naučili využívat a pěstovat mikroorganismy mnohem dříve, než je pro nás Louis Pasteur poprvé popsal.
Kde se bere alkohol?
Alkohol vzniká kvašením cukrů, které pro nás realizují kvasinky. V případě piva a vína jsou to různé kmeny kvasinky, která se jmenuje Sachcharomyces cerevisiae, a člověk si ji ochočil už poměrně dávno. Kvasinkový kmen si můžeme představit jako rasu u psů. Stejně jako se různé rasy psů hodí na různé aktivity (teriér asi bude těžko tahat sáně), tak i různé kmeny kvasinek se hodí na různé účely. Jiné kmeny jsou potřeba na výrobu piva, jiné na víno a jiné můžeme si můžeme koupit jako droždí, kde zajišťují kynutí těsta..
Proč těsto kyne?
Při kynutí těsta se projevuje úžasná vlastnost kvasinek pracovat za přístupu vzduchu, tak i bez něj. Bez kyslíku kvasinky zkvašují cukry na alkohol, a když mají kyslík, věnují se růstu a vyrábí oxid uhličitý. Takže kynutí těsta je vlastně jeho načechrávání bublinkami plynu, který vyrábějí kvasinky. Celý proces je složitější a kvasnice dodávají těstu také jiné látky, a ty mají za následek příjemnou chuť pečiva a některé další vlastnosti. Cestou k úspěšnému kynutí je zajistit kvasinkám dobré podmínky k rozvoji. Proto se při přípravě kvásku nesmí dát droždí do horkého ani příliš studeného mléka - nesmí se opařit ani nachladit. Lžička cukru pomůže kvásku nastartovat růst. Je dobré mouku provzdušnit, třeba sítem, aby měly kvasnice dostatek kyslíku, a tuk přidat teprve až se kvásek pořádně rozmíchá v mouce. Pokud nalijete tuk přímo do kvásku, obalí se jím buňky kvasinek a ztíží se jim možnost dýchat.
Dá se kvašení nějak účinně zabránit?
Kvašení se dá zabránit buď pasterací, která tepelným šokem zahubí kvasinky i jiné mikroorganismy. To se používá u mléka, nebo u moštů. Na stejném principu funguje zavařování kompotů. Další možností je přídavek konzervačních látek, které se využívají spíše u marmelád a podobných výrobků.
Může být zkvašené jídlo zdraví nebezpečné?
Pokud vše proběhne, jak má, není potřeba se obávat. Dědečkovo domácí víno bude v pořádku, pokud nepoužil nahnilá jablka a pokud na povrchu neplave plíseň. Pak by mohlo domácí víno obsahovat toxiny z plísní, ale to už není problém kvašení jako procesu. Pokud k domácímu kvašení použijete sušené vinařské kvasnice, je riziko problémů menší. Pokud kvašení neproběhne správně, pozná se to na chuti a vůni - výsledek nebude poživatelný. Pokud zkvasí sklenice s domácí marmeládou, většinou se k tomu přidá i plíseň, a pak je lepší obsah vyhodit. Úspěch domácího kysaného zelí je v perfektním vypuzení vzduchu (hodně ušlapat) a čistých nádobách. Dobré kysané mléko je vhodné pojistit přídavkem kulturních bakterií - trochu kysaného mléka od minule - a dodržením správné teploty.
V čem je naopak kvašené jídlo prospěšné?
Výsledky alkoholového kvašení jsou velmi populární a nepotřebují představovat. Produkty mléčného kvašení, jako kyselé mléko a zelí, nám přinášejí kromě živých zdraví prospěšných bakterií i spoustu vitamínů a dalších prospěšných látek. Je ale potřeba říct, že kvašení je zejména způsob, jak uchovat a ochutit některé potraviny, aniž by došlo ke ztrátě nutričně významných látek.
Seriál: Věda v kuchyni
- 1. díl: Pomoc, plísně! (klikni)
- 2. díl: Jak si doma vyrobit probiotika (klikni)
- 3. díl: Ono to kvasí, ono to bobtná! (klikni)
- 4. díl: Voda, voděnka (klikni)
- 5. díl: Proč se jídlo kazí? (klikni)
- 6. díl: Vše o tepelné úpravě (klikni)
- 7. díl: Hity a hysterie: Éčka, dioxiny, listerie (klikni)
- 8. díl: Proč některé potraviny strávíte a jiné ne? (klikni)
- 9. díl: Hygiena (klikni)
- 10. díl: Léčivé potraviny (klikni)
- 11. díl: Poslední vychytávky (klikni)
Máte-li na Elišku Kováříkovou nějaký dotaz, můžete ho položit do diskuze pod tímto článkem, ráda jej (také v diskuzi) zodpoví...
Nový komentář
Komentáře
Je to srozumitelně napsané a podle článku kynuté pečivo dělám správným postupem.
Tak tenhle seriál mě vážně baví
!