Věřte, nevěřte, potravinami se dá i léčit! V předposledním dílu seriálu Věda v kuchyni se dozvíte užitečné informace o konkrétních potravinách a jejich reálném léčebném účinku. Například brokolice je proti rakovině.

kuchyn

„V našich podmínkách existují potraviny, které obsahují konkrétní látky proti konkrétním chorobám, a dají se tak použít nejen jako prevence," říká v předposledním díle seriálu Věda v kuchyni doktorka Eliška Kováříková, vědecká pracovnice v oboru mikrobiologie potravin. Pokud vás zajímá, které konkrétní potraviny mají v sobě léčivé látky a jaké, čtěte dál!

Léčivé potraviny

Pod léčbou pomocí stravy si nemusíme představovat jen dietu vedoucí ke snížení váhy ohrožující zdraví. Léčbu vhodnou stravou dovedla do dokonalosti tradiční čínská medicína. Ale i zde se jedná spíše o dietní doporučení. Nicméně v našich podmínkách existují potraviny, které obsahují konkrétní látky proti konkrétním chorobám, a dají se tak použít nejen jako prevence, ale i ke zmírnění nebo domácímu léčení některých chorob.

Med

Med je v našich zeměpisných šířkách oblíbenou zimní prevencí nachlazení a kašle. Při podrážděném krku funguje výtečně vycucat lžičku medu. Výtečnou, ale méně známou vlastností medu je jeho pozitivní účinek na kůži. Pomazání medem úspěšně hojí popraskané rty i prasklý koutek a pleťová maska z medu a tvarohu pleť vyživuje a zjemňuje. Med totiž obsahuje kromě ovocných cukrů velké množství stopových prvků i enzymy a proteiny a funguje tak jako koncentrovaná výživa. Tato jedinečná kombinace se také podílí na jeho zklidňujících vlastnostech. Bohužel tyto účinky si těžko vychutnají pyloví alergici, kterým by léčba medem mohla vyvolat alergickou reakci. V každém případě je nejvhodnější používat med, který neprošel tepelnou úpravou a není starší než jeden rok. Med v horkém čaji je nepochybně dobrota, ale poněkud ztrácí své úžasné účinky.

Brokolice - protirakovinné látky

Rakovina je strašákem naší doby, i když dnes lze mnoho jejích typů úspěšně léčit při jejím včasném rozpoznání. Existují ovšem potraviny, které se mohou honosit potvrzenými účinky proti některým typů rakoviny. Jedná se samozřejmě o účinek ověřený v modelových podmínkách laboratoří, ale pro prevenci si můžeme dopřát jistou míru zobecnění. Příkladem je brokolice, která v syrovém stavu obsahuje sulforafany, jejichž protirakovinný účinek byl potvrzen testy. Bohužel tyto látky se při ohřevu rozkládají, takže dušená brokolice je sice výtečná a zdravá, ale bez těchto zajímavých sloučenin.

Pohanka a brusinky - rutin

Pohanka a brusinky mají společný nezanedbatelný obsah rutinu, který se využívá proti křehkosti cév. Při sklonu ke krvácení z nosu a snadné tvorbě podlitin se vyplatí zavést tyto dvě potraviny jako stálice do jídelníčku. Vařená pohanka má jemnou oříškovou příchuť a dá se využít jako příloha i zavářka do polévky. Navíc pohanka neobsahuje lepek. Brusinky v syrové podobě těžko seženeme, ale jako sušené jsou příjemným mlsáním. Kromě rutinu obsahují látky, které pomáhají předcházet zánětům močového měchýře.

Jogurt a kysané zelí - probiotika

V předchozích dílech už jsme se probiotikům (živé prospěšné bakterie) věnovali. Kromě celé škály kysaných mléčných výrobků jsou hojně zastoupeny v kysaném zelí, které má v domácí medicíně pověst všeléku. Jogurty, kefíry nebo acidofilní mléko, obsahující živé bakterie, se dají s úspěchem použít k léčbě průjmů a zažívacích obtíží, zejména pokud následují po léčbě antibiotiky. Kysané zelí obsahuje kromě živých bakterií nezanedbatelné množství vlákniny, která pomůže „vyčistit“ naše střeva. Kromě úpravy střevní mikroflóry na sebe vláknina dokáže vázat žlučové kyseliny, které jsou ve své volné podobě podezřelé z podpory rakovinného bujení. Navíc pokud odvedeme z těla navázané žlučové kyseliny (pomáhají nám strávit tuky), tělo jejich zásobu doplní ze zásob cholesterolu.

Houby a ovesné vločky

Výtečným zdrojem vlákniny jsou také houby a ovesné vločky. Některé druhy hub jsou v tradiční čínské medicíně využívány jako léčiva. Jsou to zejména dřevokazné houby, které se k přímé konzumaci nehodí (Lesklokorka lesklá - reishi), ale některé jsou i velmi chutné, jako například hlívy nebo houževnatec (shii-take). Tyto houby obsahují celou řadu látek účinkujících na různé choroby. Jednou z nejzajímavějších látek jsou beta-glukany. Tyto polysacharidy prokázaly kromě protirakoviných účinků i imunomodulační účinky, a ještě mohou sloužit jako potrava střevním bakteriím. Kromě hub obsahují beta-glukany i některé obilniny, zejména ječmen a oves. Tyto beta-glukany sice mají odlišnou strukturu od těch houbových, ale co do účinku jsou si podobné.

Zelenina, to nejsou jen vitaminy

Že jíme zeleninu kvůli vitaminům, je obecně známé. Veškerá „červená“ zelenina (mrkev, rajčata, papriky...) obsahuje vitaminy a antioxidanty z rodiny karotenoidů, které jsou mnohem snáze vstřebatelné v tucích, takže se vyplatí přidat do salátu trochu kvalitního oleje. Z novinek je zajímavý obsah lykopenu v rajčatech. Tento antioxidant nás pomáhá chránit před volnými radikály, a tím před rakovinou. Je zajímavé, že lykopen je snadněji využitelný ve vařených rajčatech, takže v tomto případě je omáčka lepší než salát. Česnek je jako lék proti nachlazení také poměrně známý. Kromě účinku proti bakteriím jeho silice působí i proti parazitům. Účinná látka se ale v česneku aktivuje až po styku s kyslíkem. Je tedy lepší česnek nastrouhat nebo utřít se solí, než ho jen nakrájet.

Bylinky

Od pradávna se snažíme ochutit naše jídlo pomocí koření a bylinek. V mnoha případech se tak překrývá jejich kulinářský a zdraví prospěšný efekt. Je zajímavé, že pálivé látky v chili papričkách vlastně slouží rostlině jako ochrana proti plísním. Obecně mají aromatické a pálivé složky koření schopnost potlačovat škodlivé bakterie, plísně a parazity. Z tohoto důvodu jsou tradiční kuchyně v topických oblastech obvykle velmi ostře kořeněné. Prospěšných látek je ale mnohem více, například kurkumin (obsažený v kurkumě, která je součástí kari koření) podporuje regeneraci jaterních buněk. Silice z majoránky působí proti rýmě a čaj z dobromysle (oregano) používaly naše babičky při duševních problémech a na nervy.

Co dodat závěrem?

Otázkou samozřejmě zůstává, kolik bychom měli vybraných potravin sníst, aby se jejich léčivý účinek projevil, ale to bohužel velmi těžké určit. Nejsme každý stejný a také obsah účinné složky se mění podle stáří, skladování nebo kuchyňské úpravy. Také si nelze představovat, že obědem nahradíme návštěvu lékaře a předepsaná léčiva. Nicméně můžeme vyváženou a pestrou stravou zkusit léčbě předejít. Uvedené poznatky jsou jen malý výsek a omlouvám se, jestli jsem neuvedla Vaši oblíbenou potravinu a chorobu.

kovarikovaMedailonek

Ing. Eliška Kováříková, PhD. je dlouholetou čtenářkou magazínu Žena-in.cz. Deset let se na vědecké úrovni zabývala mikrobiologií související s potravinami.

Toho času je na mateřské dovolené, a tedy se může věnovat i záludným otázkám reportérů a pomoci při psaní populárně naučných článků

Seriál: Věda v kuchyni

Máte-li na Elišku Kováříkovou nějaký dotaz, můžete ho položit do diskuze pod tímto článkem, ráda jej (také v diskuzi) zodpoví...

Reklama