Náš serial Věda v kuchyni se stal mezi čtenářkami velice populární. Přečtěte si další pokračování, tentokrát věnované hygieně. Zjistíte, jak chytře a jednoduše dezinfikovat, a také jakým zlozvykům se vyhnout.
Věděla jste, že není dobré krájet zeleninu na neopláchnutém prkénku po mase? Nejen tuto, ale množství dalších rad zjistíte v dalším pokračování našeho populárně naučného seriál Věda v kuchyni, na kterém spolupracujeme s vědeckou pracovnicí v oboru mikrobilogie potravin, doktorkou Eliškou Kováříkovou...
Pár slov o hygieně
O hygieně se učíme už na základní škole a každý je vybaven sadou návyků týkajících se každodenní hygieny. Snad každý ví, že si má po použití toalety umýt ruce. O kuchyni se toho ve škole mnoho nedozvíme, a tak se základní principy předávají „ústním podáním“ v rámci rodiny. Každá má svoje zvyky a někdy člověk zdědí po předcích i pár zlozvyků.
Maso a salmonela
Každé léto, když začne sezona grilování, je znova připomínáno riziko které představuje syrové maso. Nejedná se jen o nedostatečně propečená kuřecí stehýnka, ale z hlediska hygieny zejména o přípravu - tedy o prkénko a nůž. Riziko spočívá v tom, že pokud na prkénku nejprve pokrájíme maso a pak zeleninu na salát, můžeme se nakazit například salmonelou. Bakterie které v mase zahubíme opečením, zůstanou v salátu aktivní a následně strávíme bouřlivou noc nezřídka v péči lékařů. Není potřeba mít prkénko a nůž určený výhradně na maso, ale je nutné je po použití pečlivě omýt v horké vodě a detergentu (jar). Detergent pomůže odstranit zbytky mastnoty, ve kterých drží bakterie jako na lepicí pásce a horká voda je odplaví. Dobrým pomocníkem je v tomhle myčka na nádobí, protože používá vyšší teplotu vody, než bychom snesli na holou kůži.
Mytí nádobí
Pro mytí nádobí je horká voda opravdu potřeba. Studená voda nedokáže odplavit tuk, který pak působí jako lepidlo na ostatní zbytky. Někdy se také při ručním mytí zapomíná na zdánlivé zbytečnosti, jako jsou spodní strany talířů nebo záhyby poklic. Pokud naskládáme talíře na sebe, snadno otiskneme spodní stranu na jídelní a pak se vyplatí mít obě dobře očištěné. Porcelán, sklo, keramika, kov i plasty jsou vhodné do kuchyně, protože mají hladký povrch bez pórů, ve kterých by se mohla shromažďovat nečistota. Problémem zůstávají dřevěná prkénka. Není potřeba se jich vzdávat, ale pokud na nich krájíme maso, je dobré jim věnovat zvýšenou péči. Pokud jsou vyrobena z jednoho kusu, dají se umýt v myčce. Je potřeba si také uvědomit, že po umytí ve vodě s detergentem je nutné nádobí opláchnout, a než je uložíme, dobře osušit. Ve vlhkých záhybech se bakterie snadno namnoží. Někdy se nám může zdát nádobí na pohled čisté, ale tenká vrstva mastnoty se pozná po hmatu - to určitě znáte z reklamy.
Pozor na kojence!
Velkou péči je třeba věnovat nádobí a lahvičkám pro výživu kojenců. Mléko je ideální živnou půdou a jakýkoliv jeho zbytek se za pár hodin změní v oázu života. Zbytky prostředku na nádobí ale kojenci také neprospějí. Oplachování a sterilace je tak nutností. Různé sterilátory jsou obvykle na stejném principu - horká voda nebo pára.
Co neopomenout?
Kromě nádobí je potřeba si všímat také textilu (utěrky, hadříky), houbiček a povrchů (pracovní deska, podlaha). Utěrky si obvykle vybíráme podle dekoru, ale důležitější je jejich savost. V množství vody je ale riziko. Pokud nenecháme utěrku nebo hadřík dostatečně vyschnout, vytvoří se spolu se zbytky jídla ideální živná půda pro bakterie. Je dobré utěrky po skončení vaření rozložit a hadřík dobře vypláchnout a nechat vyschnout. Podobné je to s houbičkami a kartáči na nádobí. Po umytí nádobí je potřeba oboje dobře vypláchnout horkou vodou a nechat vyschnout. Pracovní desku si vybíráme z odolného materiálu, může hodně trpět. Je dobré ji udržovat v čistotě, protože pokud položíme salát do loužičky po balíčku masa, opětovně zveme původce onemocnění na mejdan v našich útrobách. Z důvodu úklidu je dobré mít pracovní desku beze spár, a pokud možno nezastavěnou příliš mnoho věcmi. Květináč je hezká věc, ale bude mu lépe na okně, než když okolo něj jen těžko utřeme rozlitou šťávu. O péči o podlahu se asi není nutné rozepisovat, protože závisí na provozu v kuchyni a málokdy přijde do styku s potravinami pro přímou konzumaci. V dobře vedené kuchyni není potřeba používat silné dezinfekce, protože pokud odstraníme zbytky, drobky a loužičky, nemají se mikroby šanci množit.
A hlavně spotřebiče!
Opomíjenou částí úklidu jsou někdy spotřebiče. Lednička je první na ráně, ale jejímu úklidu se občas věnovat musíme. Trvalá vlhkost podporuje rozvoj bakterií i plísní. Nízká teplota je obvykle zpomalí, ale nezastaví, protože jsou druhy, které si v chladu vysloveně libují. Na úklid ledničky opětovně není potřeba povolávat drastické prostředky, pokud to není lednice po dědečkovi, který o jejím úklidu nikdy neslyšel. Obvykle stačí teplá voda s prostředkem na nádobí, následně otřít čistou vodou a na závěr vodou s trochou octa (lžíce na půl litru stačí). Varná konvice naproti tomu není riziková, protože se sama dezinfikuje varem. Nános vodního kamene se snadno odstraní lžička kyseliny citronové (na zavařování) do jedné dávky vody a převaření. Vodní kámen není problém z hlediska zdraví, ale zvyšuje spotřebu elektrické energie a snižuje životnost konvice. Myčka na nádobí vypadá podobně nerizikově, ale je potřeba občas vyčistit filtry, jak se píše ve skoro každém návodu. Stejně tak je dobré si uvědomit, že i digestoř mívá několik filtrů a jednou za čas je vyměnit (digestoře bez odtahu ven) a očistit mřížku zachytávající tuk (někdy je tam speciální papír). Trouba, sporák a mikrovlnka sice nepředstavují zdravotní riziko, ale jejich čistota je známkou dobře zvládnuté péče o kuchyni.
NĚKOLIK TIPŮ
- Textil dezinfikuje žehlička.
- Nádobky z odolných plastů a sklo vysteriluje 15 minut na pařáku v papiňáku.
- Opláchnutí vroucí vodou není dezinfekce, protože je kontakt příliš krátký.
- Ocet je dobrý na ledničku, protože neutralizuje pachy.
![]() |
---|
Seriál: Věda v kuchyni
- 1. díl: Pomoc, plísně! (klikni)
- 2. díl: Jak si doma vyrobit probiotika (klikni)
- 3. díl: Ono to kvasí, ono to bobtná! (klikni)
- 4. díl: Voda, voděnka (klikni)
- 5. díl: Proč se jídlo kazí? (klikni)
- 6. díl: Vše o tepelné úpravě (klikni)
- 7. díl: Hity a hysterie: Éčka, dioxiny, listerie (klikni)
- 8. díl: Proč některé potraviny strávíte a jiné ne? (klikni)
- 9. díl: Hygiena (klikni)
- 10. díl: Léčivé potraviny (klikni)
- 11. díl: Poslední vychytávky (klikni)
Máte-li na Elišku Kováříkovou nějaký dotaz, můžete ho položit do diskuze pod tímto článkem, ráda jej (také v diskuzi) zodpoví...
Nový komentář
Komentáře
Eliska.Kovarikova — #14 a jaký názor máš na mytí nádobí v myčce? Mě přijde, i když tam určitě je nějaké to oplachování, že to nádobí po umytí stejně "voní" tabletami
a mám potřebu si stejně tu skleničku opláchnout
ale třeba je to jen můj pocit...
Zázvorka — #13 Některé moje kolegyně si zalijí kávu tak do 3/4 hrnku a zcela běžně dolijí studenou vodou přímo z kohoutku.Prý,aby si ho ochladily...což považuju za prasárnu k sobě i té k kávě..
No a k tomu mytí nádobí - v práci v kuchyňce nám netekla nikdy teplá voda. Takže mastné nádobí, že skleničky by se ani ten dobytek nenapil... Jídlo jsem si ohřívala v té nádobce, ve které jsem ho přinesla a tu jsem si pak myla až doma normálně. Příbor jsem polévala horkou vodou z rychlovarné konvice. Aspoň.
A když jsem se ozvala, že to není moc hygienické bez té teplé vody, tak milý pan ředitel řekl, že se šetří a na těch pár kousků nádobí přeci teplou nepotřebujem.
Omlouvam se vsem cistotnym hospodynkam. Co jsem napsala jsou opravdove zaklady, ale cas od casu se potkam s tim ze nektere zaklady nejsou samozrejme. Jmenovat nebudu, ale znam rodiny kde oplachovani nadobi po jarove vode neznaji, prkenka se nemyji vubec a talire jen z jedne strany.
Zda se to trivialni, ale v mikrobiologicke laboratori nadobi umyte jarem nestaci ani oplachnout. Dava se do hydroxidu a pak do kyseliny, protoze stopy jaru mohou ovlivnit rust mikrobu.
ToraToraTora — #12 To druhé, rozhodně to druhé! Nechtěla bych do takové domácnosti na návštěvu, natož si něco u nich vzít k jídlu!
Pamatuji domácnost, kde kafe (lógrové) zalévali horkou vodou z kohoutku! A pak dále z tohoto použitého lógru vařili (no vařili, zas to zalili z kohoutku) dalším lidem kafe!
Tam bych se snad neodvážila na WC........
pajda — #11
A pak z té mouky vyrobí bábovku na neděli
Je to ještě spořivost nebo už prasárna....
catcat — #10 celkem z běžného. Klidně se přiznám, že když krájím maso do polévky a pak zeleninu taktéž do polévky, tak mezitím prkénko jen opláchnu. Na salát beru samozřejmě jiné...ale co říct na to, když znám hospodyni, která obalí řízky a zbylou mouku i strouhanku i s kousky odpadlého masa vrátí zpět do nepoužité??? Přece nebude dobré jídlo vyhazovat, že?
žjova, z jakého prostředí autorka pochází, že popisuje takové hrůzy?
Altamora — #8 Aha.
Beru zpět.
Lilinka — #6 Pro ženy to třeba není, ale znám muže, který toho je schopen (není to ten můj). Jednou použil neumytou misku od jater, protože si myslel, že je od marmelády, a to se přece nemusí mýt
. Léčil se pak týden.
Lilinka — #6
přesně! Pak vytvoří takto zbytečně dlouhý a stále stejně omýlající článek
Zázvorka — #4 Mně překvapuje, že by vůbec někoho tohle napadlo.Nebo že by někdo položil zeleninu do krvavé louže.
Léthé — #2 a po rozmrazení skonzumovat - znovu nemrazit
S tím prkýnkem na maso a následným krájením zeleniny je to snad stará známá věc! My leta praktikujeme desinfekci (u nás se říká vypaření) prkýnka, nože, dřezu..... po syrovém mase či vejcích tak, že vše naskládám do dřezu a přeleju celou konvicí vařící vody. Když je více nádobí, tak i 2-3x za sebou. To samé udělám sem tam i s houbičkou na nádobí, ale tu se snažím často měnit. A mohu zodpovědně říci, že jsme nikdy žádnou salmonelu neměli!
Léthé — #2

ano a nepoužívat na něj jar 
Eva_Fl — #1 to jako nekrájet je na neumytém prkénku?
Pozor na kojence!


