Foto: Shutterstock

Monika, 42

V práci mám kolegyni, která je neuvěřitelné prase. Nejhorší je, že se jí bojím s tím konfrontovat, je to až neuvěřitelné. Často se stává, že v kanceláři cítím smrádek a hned vím, odkud vítr vane. Simona uchází, sice potichu jako duch, ale puch jde potom na mou stranu. Ostatní kolegyně mi to ani nevěří, protože oni nic necítí. Skvělé.

Daniela, 28

Pracuji v obchodě s oblečením a máme dámský kolektiv. Za prvé mi na některých kolegyních vadí jejich absurdní stupidita a za druhé už mě štvou jejich historky o tom, kde všude možně koho podváděly a jak si zapomněly vytáhnout tampón při sexu a podobně. Já si taky s kamarádkami ráda povídám o sexu, ale tyhle ženské mě asi přivedou do hrobu.

Ilona, 27

Když je člověk nějakou dobu v kanceláři se stejnými lidmi, postupně se vyrojí kopa maličkostí, které ho začnou iritovat. Nikdy to ale v mém případě nebylo nic zásadního, neboť razím heslo žij a nech žít. Přeci jen jsou ale věci, které mi vadí. Třeba to, když si po sobě kolegové neumývají nádobí, vrší ho na hromadu do dřezu a na ostatní už nezbude žádná čistá lžička. A navíc se mi v nacpaném dřezu špatně myje vlastní nádobí. S kuchyňkou souvisí i další věc, a sice, když mi občas zmizí jídlo z lednice. To bych vraždila. Potom jsem nesvá z toho, když někdo z kolegů přijde do práce nemocný, zvlášť v téhle době. Doufám, že už se všichni naučíme zůstávat doma.

Petra, 27

Rozčiluje mě, že moje kolegyně neumí s počítačem. Pochopila bych, kdyby byla starší, ale jsme obě čerstvě po vysoké a ona se mě věčně ptá, jak má rozbalit soubor a podobě. Divím se, že ho umí vůbec zapnout! Jak ji mohl vůbec někdo zaměstnat?

Soňa, 45

Kromě toho, že mi vadí takové ty klasické věci, jakože po sobě kolegové nemyjí nádobí v kuchyňce a mají na stolech bordel, nemůžu vystát kolegu, který se směje jako idiot. Sedí v kanceláři, která je hned vedle té naší a vždycky, když se zasměje, mám chuť jít a dát mu facku.

Denisa, 39

V několika zaměstnáních se mi vždy stávalo, že mi mizelo mléko ze společné lednice. Koupila jsme si mléko do kávy, jednou jsem si ho dokonce podepsala a lihovkou na něj napsala JE V TOM PROJÍMADLO. Vždycky mi ale mléko za dva dny došlo, protože si z něj naléval do kávy kde kdo! Pak jsme si začala nosit sójové a to už mi nikdo nepije.

Judita, 49

Hodně mi vadí kolegyně, která sedí hned vedle mě a pořád si na něco stěžuje. Já mám tři děti, jsem rozvedená a musím se pořádně otáčet, abychom vyžili, ale podle stížností je na tom ona nejhůř. Přitom nemá děti, vydělává jen na sebe. Ale peněz nikdy nemá dost, nikdo ji nechce, vypadá hrozně anebo je jí hrozná zima a celý den nesmíme vyvětrat.

Sandra, 32

Na kolegovi v minulé práci mi hodně vadilo, že neustále všechno všem kritizoval, rýpal a ponižoval, všechny využíval a sám téměř nic nedělal. Chodil po firmě a vykládal, jak strašně pracuje, jak nic nestíhá, v ruce většinou nosil notebook, aby to asi vypadalo, že pracuje i za chodu. A když jsme ho dlouho postrádali, tvrdil, že byl na nějaké poradě. Přitom ho jiný kolega často viděl z terasy pro kuřáky, jak odjíždí z parkoviště a zase se vrací. Tu si jel nakoupit do Lidlu, tu vyzvednout lyže do půjčovny. Když seděl u stolu a někdo od něj něco chtěl, bylo to samé, teď ne, nemám čas. Mezitím si tam vybíral boty na e-shopu nebo plánoval cestu na mapách Google. Všichni, kteří jsme s ním pracovali, jsme ho prokoukli hned na začátku.

Jen vedení firmy zřejmě ne, protože tam byl už dobrých 8 let. Mysleli si, jaký je velký pracant, ale my jsme věděli, že je to vše jen na oko a pořádná snůška keců. Byl to notorický lhář, člověk vlastně nevěděl, co mu věřit. A nejen kolem práce. Podobně si vymýšlel i historky o své manželce. Nakonec se jednoho dne rozhodlo pár lidí pod ním dát výpověď a když vysvětlovali proč, udali jako důvod jeho, a to nezávisle na sobě. Nakonec ho vyhodili na hodinu a ostatní své výpovědi stáhli.

Čtěte také: