Říká se, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. A platí to na jakoukoliv oblast našeho života, zvláště pak v péči o sebe a o své zdraví. Ale jako pubertální dítě nás nějaká péče o zdraví – pokud to není o vzhled, moc nezajímá, s nástupem do práce na to nemáme čas a když přijdou děti, tak máme zase spousty jiných starostí s výchovou.  Některé nemoci jsou přisuzovány až stáří, leč jejich základy nacházíme právě v dětství. Takovou je i osteoporóza, o prevenci jsem si povídala s Mgr. Martinem Jelínkem, poradcem pro výživu.

 

V odborné literatuře se lze dočíst, že určitou formou osteoporózy – křivicí – trpí již děti. Ač rachitismus je přičítán nedostatku vitaminu D, jde tento problém ruku v ruce s nedostatkem vápníku.

„Pravdou je, že při nedostatku vitaminu D (D2 a D3) u dětí dochází ke sníženému vstřebávání vápníku ze střeva a výsledkem je nedostatečná mineralizace kostí a porucha růstu chrupavek. V západní civilizaci se s tímto problémem dnes v praxi téměř nesetkáme – téměř 80 % denní potřeby tohoto vitaminu získáme ze slunečního záření, zbytek pak konzumací vajec, rybího tuku, mléka. Země Skandinávie, kde je po převážnou většinu roku nedostatek slunečního záření, řeší tento problém např. fortifikací (obohacováním) mnoha běžně konzumovaných potravin právě vitaminem D – nejčastěji mléčných produktů, které jsou bohatým zdrojem vápníku.“

 

Osteoporóza je nemoc, ač se zdá být stavem, kdy v kostech „najednou“ chybí vápník. Osteoporóza je vlastně poruchou funkce a struktury kostní tkáně, kost je křehčí, tedy náchylnější ke zlomeninám. Internetový server celostnimedicina.cz uvádí v referátu MUDr. Martina Papáče, že: “...v České republice trpí touto nemocí 428 000 žen a 195 000 mužů nad 50 let.“

Nic se ovšem neděje samo a není projevem daného okamžiku. Pro ženy je důležitým okamžikem v hospodaření s vápníkem v těle těhotenství, kdy si plod odebírá z matčina těla velké množství vápníku. Vlastní obtíže projevující se markantním úbytkem kostní hmoty se mohou projevit později.

 

Pane magistře, jak se má chovat žena po porodu, jak doplní chybějící vápník a další minerály podílející se na jeho hospodaření v těle (přenos do kostní tkáně, uchycení, nevyplavování). Jak se má starat o svou výživu žena, která kojí?

 

„De facto by si měla každá budoucí maminka začít dělat starosti s nedostatkem vápníku už v průběhu těhotenství – naprosto postačí, když do každodenního jídelníčku zařadí potraviny bohaté na vápník. Nejčastěji se volí mléčné produkty, převažovat by však měly zdroje z rostlinné říše – čerstvá zeleninu, mletá lněná semínka, sojové mléko. Klíčovou roli při využívání vápníku v těle hraje přijaté množství některých dalších minerálů, nejdůležitější jsou hořčík, fosfor a mořská sůl. Pokud máme např. ve stravě nedostatek hořčíku, což je právě v České republice velmi častý jev, dochází ke sníženému využití vápníku v těle. Elegantně to můžeme vyřešit konzumací potravin jako např. čerstvé zeleniny, mořských ryb, lískových oříšků apod. Pokud navíc těhotné a kojící ženy cíleně omezí příjem soli a potravin s jejich vysokým obsahem (uzené výrobky, konzervy) a zařadí do denního režimu vhodnou formu pohybu (procházky, speciální cvičení), nemusí si s problémem odvápňování dělat těžkou hlavu."

 

 

Důležitou prevencí je pohyb, proč právě pohyb?

„Nedostatek pohybu je jednou z několika příčin postupného řídnutí kostí – pravidelné posilování svalů zajišťuje kostem určitý tonus a má vliv na ukládání minerálů do kostí, nejvhodnější a nejúčinnější  formou v tomto směru je klasické posilování (fitcentra), celkovou zátěž je samozřejmě nutné přizpůsobit aktuálnímu stavu (věk, těhotenství). Vhodné jsou i delší procházky, cvičení s vlastní vahou těla, na míči apod.

 

Projevem osteoporózy u starších lidí je také změna tělesné výšky, jak to spolu souvisí?

„Z fyziologického hlediska kostní hmota začíná ubývat po 40. roku života. Pokud se k tomu přidají problémy rozvíjející se osteoporózy, bývá nejvíce postižena páteř a pánev, což se běžně projevuje např. bolestmi v zádech. Páteř se postupně deformuje a dochází ke snížení tělesné výšky.“

 

Je prokázáno, že denní příjem vápníku v ČR je 0,5-0,7 g/den, zatímco doporučená dávka je 1 až 1,5 g. Znamená to, že většina z nás není schopna běžnou stravou zajistit dostatečný příjem vápníku a ostatních minerálů a vitaminů.

 

Pokud se rozhodneme k potravinovým doplňkům, jaké by měly splňovat vlastnosti?

„V Čechách máme právě opačný problém – většina z nás přijímá stravou dostatečné množství vápníku, které však náš organismus nedokáže využít ve správném množství kvůli nedostatečnému přísunu hořčíku. Celý problém navíc souvisí s aktivním pohybem, o kterém už byla řeč. Polykání potravinových doplňků s obsahem čistého izolovaného vápníku nemá až na malé výjimky žádný význam, může naopak uškodit. Vhodný doplněk stravy by měl obsahovat vápník (v organické podobě) s hořčíkem v poměru přibližně 2,5:1, nejlépe v kombinaci s výtažky některých rostlin (např. vojtěška), které zvyšují celkovou využitelnost obsažených minerálů.“

 

 

Děkuji za rozhovor

 

Pozn:

Odborná literatura: MUDr. Marcela Burdová, Zralá léta, Praha, Práce 1996

www.celostnimedicina.cz