Foto: Shutterstock

Eva, 55 let, učí biologii a chemii na gymnáziu

Syn i dcera se po základní škole rozhodli pro gymnázium, kde učím i já. Syna jsem měla na biologii a dceru na chemii. O hodinách se ke mně chovali jako ostatní studenti. Oslovovali mě paní učitelko a těžko by někdo poznal, že jsou to moje děti. Všechno bylo v pořádku a nemyslím si, že je to nějak poznamenalo. Měli štěstí, že každý z nich byl ve fajn třídě, v super kolektivu. Dcera si vybrala dráhu učitelky, takže jsme po letech znovu na stejné škole. To už mi tedy nevyká.

Soňa, 61 let, učí na střední škole základy společenských věd a tělocvik
Syna jsem učila jeden rok základy společenských vět. Normálně mi tykal, ale tykání jsem povolila i všem ostatním studentům. Mám ráda přátelštější vztahy, lépe se člověk na všem domluví. Co se týče zkoušení, většinou to bylo na základě náhodného čísla, které někdo řekl. Když šel k tabuli syn, otázky mu dávali spolužáci a potom i navrhovali známku. Když se mi něco zdálo kvůli studentské solidaritě moc jednoduché, tak jsem se doptala na nějaký detail. Fungovalo to skvěle.

Alena, 42 let, učí češtinu a dějepis na základní škole
Dceru jsem učila od sedmé do deváté třídy češtinu a taky jsem byla její třídní. Na začátku měli spolužáci nějaké narážky o protekci, ale udělali jsme si speciální třídnickou hodinu, kde jsem jim vysvětlila, že ve výuce nebudu dělat rozdíly. Všechno šlapalo, měla jsem štěstí, že dceři čeština šla. Nedovedu si představit rozčilovat se s ní ve škole a potom ještě doma. Vtipné bylo, že jako její máma jsem jí psala omluvenky a jako třídní jsem je znovu podepisovala. Taky jsme si někdy dělaly legraci, že jsem se zeptala, co bylo dnes v češtině a ona odpovídala, že učitelka se dneska moc dobře nevyspala.

Petra, 41 let, učí angličtinu a dějepis na základní škole
Když byl syn v osmé třídě, řešil se problém s nedostatkem učitelů. Bránila jsem se a jeho třídu jsem nechtěla, ale nakonec marně. Sice ty dva roky společné angličtiny nebyly tak hrozné, ale znovu bych ho nechtěla. Občas měl tendence se před ostatníma předvádět a víc si dovoloval. Sice mi vykal, ale oslovoval mě takovým parodujícím tónem. Někdy sondoval, co bude v testu, že to chtějí vědět spolužáci. Nikdy jsem mu samozřejmě nic neřekla. Zpětně mi pak vyčítal, že jsem na něj byla přísnější než na ostatní a možná to byla pravda. Nechtěla jsem, aby mě někdo obvinil z protekce. V angličtině moc nezářil, ale kvůli střetu zájmů jsem mu raději sehnala doučování u někoho jiného. Jediné, co jsme dělali, tak že jsme se doma některé dny bavili v angličtině, ale to už roky předtím, než jsem dostala jeho třídu.

Hana, 38 let, učí na základní škole 1. stupeň
Dceru jsem dostala jako třídní, když byla prvňačka, ale nebylo to vůbec šťastné. Ředitelka chtěla, aby mi o hodinách vykala jako ostatní děti. Moc jí to chudince nešlo. Navíc se mi zdálo, že je jako dcera učitelky vyčleněná z kolektivu, ostatní děti se s ní moc nebavily. První rok jsme to nějak zvládly, ale rozhodly jsme se, že od nového školního roku přestoupí do vedlejší třídy. Měla tam i kamarádku, se kterou chodila na tanečky. Bylo to dobré rozhodnutí a měla se tam o dost lépe.

Čtěte také:

Reklama