Foto: Shutterstock
Ginny vyrůstala v Tennessee jako spíše plaché dítě. Rodiče ji přihlásili do tanečních kurzů, aby získala větší sebevědomí a otevřela se světu. Tanec se ale velmi rychle stal mnohem víc než jen koníčkem. Stal se jejím způsobem života. Už jako mladá dívka věděla, že nechce obyčejný život a že chce tančit profesionálně, i když jí mnoho lidí tvrdilo, že se v uměleckém světě neprosadí. Ve dvaceti letech odešla sama do New Yorku. Studovala u několika tanečních souborů, získala stipendia a celé dny věnovala pohybu. Postupně se dostala až na Broadway. Pro mladou tanečnici to byl splněný sen.
V následujících letech se objevovala v televizních reklamách a její kariéra rostla. Natáčela kampaně pro známé značky, hrála typické role usměvavých matek a manželek a žila život, který zvenčí působil dokonale. V New Yorku založila rodinu, narodily se jí dvě děti, Jessie a Darren, a dlouhou dobu se zdálo, že všechno jde správným směrem. Jenže život se postupně změnil.
Po rozpadu manželství se ocitla sama se dvěma dětmi v odlehlé oblasti v pohoří Poconos. Přestěhovala se tam do domu u jezera obklopeného lesy, kde byly zimy tvrdé a život mnohem náročnější než v New Yorku. Často bojovali s výpadky proudu, sněhovými bouřemi i samotou. Herecké příležitosti zmizely a Ginny musela začít úplně od začátku. Nejdřív si vydělávala učením tance, později přijala práci v místním rádiu, kde nakonec strávila dvacet let. Bylo to období, kdy se naučila spoléhat sama na sebe a zvládat všechno vlastní silou. Přesto nikdy úplně neopustila své sny. Stále věřila, že jednou se k herectví a aktivnímu životu vrátí.
Její dcera Jessie Graff mezitím vyrostla v úspěšnou hollywoodskou kaskadérku a jednu z nejvýraznějších tváří soutěže American Ninja Warrior. Právě sledování její dcery se stalo pro Ginny zásadním zlomem. Fascinovalo ji, jak může ženské tělo spojovat sílu, pohyb, eleganci i odvahu. Uvědomila si, že vyrůstala v době, kdy ženy slyšely pravý opak, že by neměly posilovat, protože svaly nejsou ženské. Ve věku 63 let se proto rozhodla změnit svůj život.
Nikdy předtím nezvedala činky a neměla téměř žádnou sílu v horní části těla. Navíc jí lékaři diagnostikovali osteopenii, tedy stav předcházející osteoporóze. Přesto si stanovila jednoduchý, ale nesmírně těžký cíl, naučit se udělat shyb. Trvalo téměř rok, než zvládla první.
Začínala od úplných základů. S pomocí trenéra postupně posilovala ruce, záda i střed těla. První měsíce neviděla téměř žádné výsledky, ale nevzdala se. Každý malý pokrok jí dodával větší jistotu a chuť pokračovat dál. Časem se z obyčejného cvičení stala vášeň. Ginny začala trénovat překážkové disciplíny inspirované soutěží American Ninja Warrior. Učila se přeskakovat překážky, šplhat po lanech, viset na kruzích i překonávat vlastní strach z výšek. Když poprvé nastoupila do televizní soutěže, skončila hned na první překážce. Neúspěch nesla těžce, ale právě tehdy pochopila jednu z nejdůležitějších věcí svého života, že selhání člověka nedefinuje. Místo aby skončila, začala trénovat ještě víc.
Postupně se stala symbolem aktivního stárnutí a inspirací pro lidi po celém světě. Guinnessova kniha rekordů ji zapsala jako nejstarší ženskou ninja závodnici na světě. Na sociálních sítích ji sledují statisíce lidí, objevila se znovu ve filmech a televizních projektech a několikrát se vrátila i do soutěže American Ninja Warrior. Dokázala také zvrátit osteopenii a výrazně zlepšit svou kondici i zdraví. Dnes Ginny MacColl říká, že se nikdy necítila silnější než právě po sedmdesátce. Člověk nemusí přijmout představu, že určitý věk znamená konec možností a Ginny je toho důkazem.
Zdroje: The Guardian, Old Lady Gains, Business Insider
Nový komentář