Pátek sice je, ale mně to na náladě nepřidá.

Včera mi totiž přišla sms od přítele, se kterým chodím tři roky a se kterým jsme na srpen plánovali svatbu, že je mezi námi konec.

 

SMS zněla: Ahoj Petruš, píšu ti, protože bych ti to nedokázal říct do očí. Chci se rozejít. Už delší dobu, jenom jsem se k tomu nedokázal odhodlat. Když si o tom budeš chtít promluvit, někde se sejdeme. Ale rozhodnul jsem se definitivně a rozhodnutí nezměním.

 

Ještě teď to nechápu, nerozumím tomu a nevěřím tomu. Volala jsem mu hned nazpátek, ale nebere mi to.

Cítím se jako v nějakém snu, realita jde mimo mě, všechno se mi zhroutilo.

 

Nemůžu uvěřit, že je to pravda.

Včera jsem chtěla jít za ním domů, ale nenašla jsem k tomu odvahu. Pořád si totiž říkám, že je to třeba jenom vtip? Blbá sranda... A nechci mít jistotu, že je to skutečně tak, že se se mnou po třech letech rozešel ze dne na den a ještě tak, že mi poslal jednu pitomou esemesku.

 

Sice jsme se v poslední době dost hádali, ale já to nebrala nijak tragicky! Copak není normální, že to občas ve vztahu dvou lidí zaskřípe? Nikdy by mě nenapadlo, že pomýšlí na rozchod! Vždyť jsme si ještě před měsícem plánovali svatbu!

 

Myslím, že to může být jen hloupý vtip! Modlím se za to. Celou noc jsem nespala a probrečela a dneska jsem ani nešla do práce. Zvracím, je mi zle a jen si pořád dokola čtu, co mi napsal, a pořád dokola mu volám. Nebere mi to.

 

Našel si jinou? Prostě tohle mi k němu nesedí! On takový nikdy nebyl! Byl tak milý, hodný a ohleduplný! Proboha, vždyť ho znám 3 roky! Tohle nebyla chvilková známost!

 

Vůbec nevím, jak se mám chovat. Chci se rozeběhnout za ním do práce, ale strach mi svazuje nohy. Co když mi to řekne do očí? Co když to myslel vážně?

 

Miluju ho. Opravdu moc ho miluju a neumím si vůbec představit život bez něj. Děsím se toho. Plánovali jsme si budoucnost a najednou je všechno jinak. Nemůžu tomu uvěřit.

 

Poradíte mi? Mám za ním jít domů? Mám to risknout? Nebo mu mám zkoušet dál volat? Nebo mu mám napsat dopis?

 

Řvu tady jak želva a fakt už nevím jak dál a co s tím....