Jed používají dělnice na ochranu před vetřelci. Pokud někdo naruší jejich teritorium, riskuje, že si odnese jedno nebo více bolestivých žihadel. Včely v okamžiku útoku vypouští do okolí feromon, díky kterému se i ostatní dělnice dozví, že je úl v ohrožení, a přidávají se do boje. Pro narušitele to znamená, že místo jednoho žihadla jich může schytat i více.
Pro člověka, který není na včelí bodnutí alergický, neznamená jedno žihadlo žádné velké riziko. „Bodnutí hmyzem je velmi běžné, alespoň jedenkrát za život se s ním setká až 94,5 % populace. Normální reakcí po bodnutí hmyzem je lokální otok, bolestivost, svědění a zčervenání v okolí místa vpichu odeznívající zpravidla do několika hodin,“ uvádí Martina Vachová z Ústavu imunologie a alergologie FN Plzeň a LF UK Plzeň v publikaci Alergie na včelí a vosí jed z roku 2020.
Každá rodina má svoje triky, jak bolest a otok po bodnutí zmírnit. Někdo doporučuje ocet, syrovou cibuli anebo med, jiní radí sáhnout rovnou po chladivém gelu z lékárny. Pokud otok nejde přes dva klouby, není potřeba bodnutí řešit s lékařem. U dětí nebo starších lidí bývají účinky jedu silnější, je proto vhodné sledovat, jestli se jim stav nezhoršuje.
Pozitivní účinky včelího jedu: Od apiterapie ke kosmetice
Využitím pozitivních účinků na lidský organismus se zabývá celé odvětví tzv. apiterapie. Štefan Demeter, který platí za klasika této disciplíny, ve své knize Léčení včelími produkty uvádí: „Tím, že rozšiřuje drobné cévy a vlásečnicový systém kolem důležitých orgánů, jako jsou srdce, mozek, dýchací aparát, játra a další, stimuluje krevní oběh a metabolismus organismu. Umožňuje tělu obnovu normální funkce všech tkání, čímž výrazně snižuje hladinu cholesterolu. Zlepšuje funkci kostní dřeně při tvorbě červených krvinek a zvyšuje obsah hemoglobinu v krvi, což je velmi důležité pro prevenci infarktu myokardu či cévní mozkové příhody. Zabraňuje adhezi červených krvinek, a tím se podílí na prevenci i léčbě trombózy. Podporuje rozpouštění močových kamenů a má pozitivní vliv na zlepšení spánku a chuti k jídlu.“ Zdůrazňuje však, že terapeutické využití včelího jedu by mělo vždy probíhat pod dozorem lékaře.
Včelí jed se ovšem s úspěchem využívá také v moderní kosmetice. Přípravky z jedu působí příznivě mj. na pleť a jsou aplikovány jako „přírodní botox“. Jed se získává humánním způsobem, při němž se dbá na to, aby včela po zabodnutí žihadla a vypuštění jedu nezemřela.
Včela to přežije
„Říká se, že včela po bodnutí umírá, protože v žihadle jsou zpětné háčky, kvůli kterým se zaklíní a odtrhne si kus těla. Neplatí to ale vždy, protože když včela bodne do měkkého materiálu, může žihadlo uvolnit a odletět,“ říká Lukáš Pleva z rodinné firmy Pleva, která se jako jediná v Česku zabývá využitím včelího jedu v kosmetice.
Toho se využívá při zpracovávání včelího jedu pro léčebné i kosmetické účely. Včely bodají do měkké fólie, na kterou se zachytává jejich jed. Tekutina se poté vysuší, tím krystalizuje a dále se s ní pracuje ve formě prášku.
Jed pomáhá vyhladit vrásky
Včelí jed působí na nervovou soustavu, protože jeho prvotní účel je paralyzovat kořist. Těchto účinků umí využít kosmetické přípravky proti vráskám. „Včelí jed má v určitém množství na pleť blahodárné účinky. Například korejská studie z roku 2015 doložila, že v případě vrásek se po apisinu zmenšuje rozsah postižené oblasti, jejich celkový počet i hloubka. Zároveň funguje jako jakási obdoba přírodního antibiotika, což zase pomohlo při problémech s akné,“ dodává Lukáš Pleva.
Včelí jed se používá také v jiných oborech, například v přírodním léčitelství proti revmatu a artritidě. Tato tradiční metoda je sice poměrně nepříjemná, protože na bolavé místo lékař přikládá živé včely a nechá je pacienta bodnout. A to několik dní v řadě. Ale účinky jsou údajně natolik působivé, že se vyplatí tu trochu bolesti podstoupit. I tady však platí více než jinde, že je vše nutné konzultovat s lékařem.
Nový komentář