Foto: L’Oréal-UNESCO
S onkologickým onemocněním se setkává stále více osob. Podle typu nádoru se lékaři vždy snaží nasadit co nejúčinnější léčbu. Vy zkoumáte ukazatele, podle kterých se dá zjistit, jestli se nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku nevrací ještě předtím, než se například objeví metastázy na CT nebo na magnetické rezonanci. Znamená to tedy, že bychom mohli začít s léčbou mnohem dříve a zvýšit tak šanci na její úspěšnost? Můžete popsat projekt na kterém pracujete?
V našem projektu studujeme dvě skupiny pacientů. První skupina se skládá z pacientů, kteří dobře reagovali na chemoterapii, tzn. během následujících měsíců až let u nich nedošlo k návratu nebo progresi onemocnění a měli poměrně malé nežádoucí účinky způsobené chemoterapií. Jinými slovy, u této skupiny pacientů benefity chemoterapie výrazně převyšovaly její nežádoucí účinky. Oproti tomu druhá skupina pacientů na léčbu nereagovala, tzn. během stejného časového intervalu došlo k progresi nebo návratu onemocnění a terapie pro ně měla velmi toxické účinky.
To, jak pacient bude reagovat na léčbu je ale dopředu velmi těžké odhadnout, respektive existuje velmi málo ukazatelů, které by to mohly předpovědět, a navíc jsou velmi nespecifické. My jsme se tedy snažili najít specifický biologický ukazatel, tzv. biomarker, který by dokázal tyto dvě skupiny od sebe odlišit ideálně ještě před tím, než bude léčba podaná, a tím pádem tomu mohla být případně způsobena.
Nalezli jsme dvě malé nekódující RNA, tzv. mikroRNA, které v krevní plazmě pacientů předpovídaly brzký návrat onemocnění. To znamenalo, že pacienti, kteří na léčbu neodpovídali, měli i rok od diagnózy a po léčbě stále nízké hladiny těchto mikroRNA v krvi. U mnoha těchto pacientů se v brzké době nemoc vrátila.Také jsme u pacientů, kteří na léčbu nereagovali pozorovali v průběhu jejich léčby cirkulující nádorovou DNA v jejich krvi, což poukazovalo na přítomnost takzvané minimální reziduálni nemoci – to znamená přítomnost nádorových buněk, které ještě nejsou zachytitelné klinickými nebo běžnými zobrazovacími metodami.
Co se týče aplikace do praxe, zatím se můžeme bavit jen v hypotetické rovině. Pokud by se tedy jejich hladiny mikroRNA během léčby zvyšovaly, mohli bychom předpovídat úspěšnost léčby. Pokud by byla přítomna cirkulující nádorová DNA po ukončení léčby, mohlo by se teoreticky přistoupit k eskalaci léčby. Tuto naši představu potvrzuje fakt, že nedávno byla v zahraniční publikována klinická studie, která se zabývala přítomností cirkulující nádorové DNA po operaci u pacientů ve II. stádiu onemocnění neboli takovém stádiu, které ještě nemá vzdálené metastázy a standardně se neléčí chemoterapií. Nicméně vzhledem k přítomnosti cirkulující nádorové DNA v jejich krvi se přistoupilo k následné aplikaci adjuvantní terapie (chemoterapie) a tento přístup vedl ke zlepšení jejich dlouhodobého přežívání.
Foto: L’Oréal-UNESCO
Bylo by možné předpovědět podle těchto ukazatelů návrat nebo úspěšnost léčby i u dalších typů nádorů?
Já věřím, že ano. Hlavně v případě cirkulující nádorové DNA to vidím jako velice vhodnou doplňkovou metodu. U molekul mikroRNA, které jsou oproti cirkulující nádorové DNA stabilnější v krevním řečišti, vyvstává problém s jejich náročnějším stanovením a velikostí.
Mohl by tento neinvazivní způsob vyšetření předpovědět, zdali člověk v krátkém horizontu onemocnění tímto typem nádoru nebo nikoliv? Zařadit ho jako součást preventivního vyšetření.
Tekutá biopsie je alternativní metoda tkáňové biopsie, která je založena na sběru a analýze biomarkerů derivovaných od nádoru, které se vyskytují v krvi či jiných tělních tekutinách. Jinými slovy, nádor, který je již v těle přítomen, tyto molekuly uvolňuje do krevního řečiště nebo jiných volných tekutin v těle podle toho, v které části těla se nachází. Tekutá biopsie disponuje několika výhodami jako je minimální invazivita, finanční nenáročnost či možnost opakovaného odebrání vzorku, a tudíž monitorování onemocnění v reálném čase. To může být pak využito například pro stanovení odpovědi pacienta na léčbu, kdy se jeho molekulární profil neustále mění a díky tekuté biopsii můžeme objevit dříve například chemorezistenci či probíhající návrat onemocnění. Pro nemocného vyžaduje pouze rutinní krevní odběr. Jak je tedy patrné, tekutou biopsií nemůže zjistit, zda se u daného jedince nádor vyvine, ale z hlediska prevence ho případně můžeme zachytit v časném stádiu, kdy je daleko vyšší pravděpodobnost na úplné vyléčení pacienta.
Zdroj: Rozhovor s Ing. Veronikou Vymetálkovou, Ph.D.
Nový komentář