Romana bojovala s váhou vždycky, ale teprve po pětadvacátých narozeninách se její hmotnost rozkolísala skutečně povážlivě. Zatímco do té doby jí občas přebývala tři kila, jindy pět, během těhotenství přibrala třiatřicet kilo. To vše při výšce 165 centimetrů a po porodu a během kojení zhubla s bídou deset. Pak se v ní něco zlomilo a ona se rozhodla, že se nebude o další hubnutí snažit. Navíc se s ní v té době rozešel otec jejího dítěte - Romanina kila navíc nebyla tím důvodem, vztah skřípal už dávno. A přestala se tudíž krotit v jídle. Na cvičení jí nezbyl čas už dávno. Coby matka ročního dítěte se styděla za to, že váží hodně přes 90 kilo. Dnes je jejímu synovi 5 a Romana váží neuvěřitelných 125 kilo.

Kdo s ní mluví, má pocit, že rezignovala na svůj život, na to, že by ještě někdy mohla vypadat dobře, najít si partnera. Přitom i takhle hodně obézní lidé mohou zhubnout, byť už jim nejspíše nebudou stačit obyčejné rady typu "uber v jídle a přidej ve cvičení".

Lékaři v podobných  případech hovoří o morbidní obezitě. "Hubnutí takových lidí by měl řídit pokud možno lékař," radí internista a obezitolog Petr Sucharda.  Odborníci mohou lidem jako je Romana nabídnout hned několik možností, pomocí nichž se lze dobrat kýženého cíle s tím, že bez jejich aktivní účasti to nepůjde.

Co by se u lékaře dozvěděla Romana?

Třeba to, že její hubnutí se nebude počítat na týdny ani měsíce, ale na roky. Pokud bude chtít shodit 60 kilogramů, měla by si to rozložit na tři roky. Je ale možné, že jí lékař doporučí rychlejší zhubnutí, pokud jí například obezita způsobuje zdravotní problémy. To ale bývá většinou případ lidí starších než Romana, u níž se kila navíc projevují zatím spíše tím, že se jí hůře hýbe a hodně se potí. Klouby ji ještě nebolí, ale je zřejmě otázkou času, kdy se ozvou kvůli nadměrné zátěži. Obezita navíc škodí srdci a cévám a rovněž zvyšuje riziko rakoviny. 

Každý člověk s podobně morbidní obezitou by se měl obrátit na specializované obezitologické centrum, v zemi jich je zatím pět (v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě)  - léčit se může ambulantně, ale v případě potřeby připadá v úvahu i krátká hospitalizace. Léčbu víceméně platí pojišťovna.

Lékaři z těchto zařízení zjišťují nejen to, kolik člověk váží a kolik by vážit chtěl či měl, ale zajímají se o jeho celkový zdravotní stav, a léčí ho proto komplexně, například s ohledem na výskyt infarktu v rodině. Základem léčby jsou nízkoenergetické diety s omezením tuku, cvičení a psychoterapie. V některých případech lékaři předepisují léky na hubnutí, tato terapie musí být přísně sledována kvůli riziku vedlejších účinků.

Pokud je třeba, aby člověk zhubl rychle (to bývá nutné třeba kvůli plánovanému operačnímu zákroku), připadá v úvahu také chirurgické zmenšení objemu žaludku.