Wanda cítila, jak ji neznámý naprosto šíleně a vášnivě přitahuje. Pomyslela si, že lasování je poměrně staromódní způsob seznamování, ale čím blíž byla tažena, tím víc jí bušilo srdce, potily se dlaně, naskakovala husí kůže a vysychalo v hrdle. Na okamžik podezřívala náhlou srdeční příhodu, avšak ihned tyto znepokojivé pocity správně přiřadila jeho dokonalému fyzičnu - svaly, značkové odění, dokonalý střih a chrup, semtam chlup, slibně se boulící poklopec... ach!

Vášnivé vzplanutí nebylo třeba rušit zbytečnou konverzací - spokojila se s jeho křestním jménem, rozměry jeho „mužské pýchy" a nezbytným dotazem, zda to s ní myslí upřímně. Není přece žádná lehká děva! Winston však byl ve všech směrech dokonalý muž.

Jeho luxusní byt téměř nevnímala, ocenila pouze neobyčejnou praktičnost dvou sprch, které umožňovaly synchronní očistu, a vášnivý akt tak nemusel být zbytečně zdržován. Vrhl se na ni jako zvíře! Vášnivý lesk v jeho vášnivých očích jí způsoboval vášnivé mžitky před očima. Cítila, jak její buchtička vlhne, doslova cítila, jak jejími sexy kalhotkami prosakuje tvarohová náplň - ach, snad dnes není její buchtička plněna marmeládou! Ale žádné strachy, vše je v pořádku, také Winstonovo nádobíčko prosakuje, Wanda přece od samého začátku věděla, že se k sobě nebývale hodí. Winston při představování nepřeháněl. Opravdu to myslel upřímně a na svou pýchu mohl být náležitě pyšný. Wanda se roztřásla euforickými křečemi bolesti a extatické rozkoše, jen co ho do ní zarazil až po rukojeť (toto označení je však ve Winstonově případě poněkud nepřesné, neboť osamocenou ruční práci samozřejmě zhola nepotřeboval). Netrvalo dlouho a po mnoha vášnivě extatických vzepětích, dunivých přiráženích a uširvoucích výkřicích vyprázdnili veškerý tekutý obsah svých těl (snad kromě žaludečních šťáv) a zemdleně padli na jednu ukojenou hromádku. Ach Winstone!" zašeptala naplněná Wanda z posledních sil. Ach Wando!" zašeptal citlivý Winston z nově vzrůstajících sil...

THE END (?)