Počítáte zmrzlinu mezi své vášně? Pak vězte, že nejste sami. Tato pochoutka doprovází lidstvo už dlouhých dva a půl tisíce let. Ať už na dřívku, v kelímku, rodinném balení nebo tradiční „kopečková“, zmrzlina si podmanila obyčejné lidi i velikány, kteří se do historie zapsali tlustým písmem.

 

Historie zmrzliny sahá až do starověkého Řecka a je mnohem zajímavější, než by se na první pohled mohlo zdát. V antickém světě byla studená pochoutka velkou vzácností, kterou si mohli dovolit jen ti nejbohatší občané. Zámožní Řekové získávali potřebné ingredience – sníh a led – z vrcholku samotného Olympu, sídla bohů. Obstarávali jim je najatí běžci, a aby vzácná pochoutka neroztála, předávali si ji poslové jako štafetový kolík. Tehdy ještě nešlo o zmrzlinu v podobě, v jaké ji známe dnes. Sníh se mísil s ovocnými šťávami, medem nebo vínem a pochutnával si na něm třeba řecký spisovatel Simonides z Keu, který žil v letech 556 až 468 před naším letopočtem. K milovníkům antické zmrzliny patřil i Alexandr Veliký a známý lékař Hippokrates. Ten ji dokonce doporučoval svým pacientům, protože „oživuje šťávy, upevňuje zdraví a zvyšuje tělesnou pohodu“. Od Řeků převzali zálibu ve zmrzlině Římané, například císař Nero ji používal k ochlazení nápojů. Zřejmě právě v těchto dávných antických dobách se zrodil, byť náhodou, jakýsi „starověký“ sorbet.

 

Začíná éra „opravdové“ zmrzliny

Náhoda zřejmě stála i za vznikem první „opravdové“ zmrzliny. Tento chvályhodný počin mají na svědomí Mongolové, kteří po staletí připravují různé nápoje z kozího, kobylího, jačího nebo velbloudího mléka. V chladném horském klimatu Mongolska snadno zamrzaly, a tak se zrodila první mléčná zmrzlina. A kdopak že se postaral o to, že si dneska na zmrzlině můžeme pochutnávat tak často, jak se nám zlíbí? No přece Marco Polo!

 

Ze svých cest po východě totiž tento legendární cestovatel koncem 13. století přivezl nejen těstoviny, ale i několik receptů na zmrzlinu, které se z Itálie okamžitě rozšířily po celé Evropě i Americe. Další krůček směřující k dnešním lahodným nanukům, ovocným dřením a smetanovým krémům učinil roku 1530 jistý vynalézavý cukrář, kterému se podařilo vyrobit umělý led. Společenská smetánka té doby jeho objev nadšeně přivítala a už o tři roky později se kronikáři rozepisovali o zmrzlinových hodech na svatbě Kateřiny Medicejské a Jindřicha II. Francouzského.

 

Dlouhá cesta k dokonalosti

 

Zmrzlina postupně přestávala být výsadou bohatých a už o sto padesát let později byla v Paříži otevřena první zmrzlinová kavárna. Pyšnila se vybranými hosty, mezi něž patřil i Denis Diderot, Jean Jacques Rousseau či Voltaire. Ani američtí zmrzlináři neotáleli. První stroj na výrobu zmrzliny vyvinula Američanka Nancy Johnsonová už v roce 1790. Tento ruční freezer se skládal z nádoby, která obsahovala zmrzlinovou směs, a pomocí ruční kliky se otáčela v další, větší nádobě plné ledu a soli. K jejím prvním zákazníkům patřil i prezident George Washington.

 

Celý článek si můžete přečíst ZDE

 

Reklama