I když jsme měli v plánu vyhodnotit pouze 3 příběhy, vybrali jsme jich více, dárky v podobě doplňků stravy a jedno povlečení Matějovský již brzy zašleme těmto čtenářkám:

  • Milá redakce! Je mi padesát let a o tom, že bych si měla dojít na vyšetření, jsem si přečetla v jednom vašem článku asi před půl rokem. Nikdo z lékařů, kam chodím, mi o tom neřekl. Vyšetření mi odhalilo, že jsem v riziku osteoporózy a zatím mám osteopenii. Proces řídnutí už započal. Tak jsem se pídila, co s tím mám dělat. Praktická doktorka, se kterou jsem výsledky konzultovala, mi doporučila osteologickou poradnu. Na rady lékaře jsem změnila jídelníček a 3x týdně cvičím. Chci začít na jaře běhat, myslím, že i ženská v padesátce může začít s věcmi, které nikdy nedělala. Už se na to těším a letos vyhlížím Ježíška s běžeckými botami.  Má to i další pozitivní rozměry – moje změna mi přinesla pár kilo dolů, cítím se líp a mám energii. V tempu, které jsem nastavila, doufán nepolevím, přece jen nechci mít stres, že si zlomím ruku nebo nohu díky osteoporóze. Pokud proti tomu něco jde dělat, tak se to dělat musí! Čtenářka Jana Nová

Tato čtenářka získává i povlečení Matějovský, gratulujeme!

  • Dobrý den! Je mi 52 let a byla mi před pár lety diagnostikována osteopenie. Na kontroly na denzitometrii mě moje gynekoložka posílá jednou za 2 roky. Lékařka mi předepisuje Caltrate, který pravidelně užívám a bylo mi doporučeno, abych měla dostatek pohybu. Z důvodu dělených směn chodím do zaměstnání 2x denně pěšky, takže celkem denně strávím jen cestou do práce 1 h chůzí (další pohyb potom v práci a na nákup). Dělám vše podle rady své lékařky, které plně důvěřuji, protože ona byla tak, která z důvodu brzkého přechodu a mojí drobné postavy se začala obávat osteoporózy a jako první to se mnou začala řešit. Teď jen doufám, že se osteopenie změní na osteoporózu co nejpozději. Čtenářka Helena Sochorová

5bfd3e18aae42obrazek.png

  • Bylo mi 35 let a šla jsem si na led zabruslit s dětmi. Po zcela lehkém pádu jsem již zůstala ležet na zemi a nezvedla se. Měla jsem roztříštěný meniskus v levém koleni a zlomenou lopatku v pravém rameni. Nikdo se absolutně nepídil po tom, proč jsem měla po lehkém pádu dvě těžké zlomeniny. Sama jsem si vyhledala pomoc, kde mi zjistili středně těžkou osteroporózu v kyčlích. Od té doby jsem zhubla, změnila jídelníček, docházím na revmatologii a začala se více pohybovat a zařadila tabletky Calcium s vitamínem D na předpis. Můj stav se nepatrně zlepšuje (již o celé 2 %) a jsem přesvědčená, že to takhle půjde dál. Čtenářka Pidam3

  • Jako malá holka jsem pila mléko „na litry“. Maminka mi říkala, že to přeháním. Výhodou bylo to, že se tenkrát mléko prodávalo v láhvi. Nebyl problém otevřít lednici a dát si několik doušků. Je pravda, že jsem v dětství prodělala dvě zlomeniny předloktí, ale pak později problém nebyl. Nikdy jsem nebyla na vyšetření, snad se tomu žádný důraz nedával. Přišla menopauza, lékařka mně doporučila návštěvu denzitometrie. Závěr – máte to úměrné věku. A pak to přišlo. Při sestupování po schodech jsem upadla a došlo ke zlomení krčku stehenní kosti. V nemocnici jsem pobyla asi 14 dní, lékaři doporučili konzervativní léčbu. Do dvou let jsem absolvovala operaci TEP, následně rekonvalescenci v lázních. Lékař doporučil užívání vitamínu D, pohybovou aktivitu – chůzi, jízdu na kole. Čtenářka Libuno

5bfd3e9a61bedobrazek.png

Foto ilustrační: Shutterstock

  • Osteoporózu jsem měla, naštěstí jsem narazila na skvělého lékaře - revmatologa. Pomocí léků a v neposlední řadě díky změně stravování a zvýšení pohybových aktivit se mi stav po roce zlepšil tak, že nyní mám „jen“ osteopenii. Čtenářka Glady

  • Osteoporózu mi lékaři potvrdili před rokem, je to opravdu hrozná nemoc. Někdy mne bolí klouby a záda natolik, že celou noc nespím, snažím se sice jíst zdravě, lékař mi doporučil hlavně tvaroh, vejce, luštěniny, ryby a listovou zeleninu. Dcera mi vozí bio kravské mléko přímo ze statku, ale nemohu říct, že se můj stav zlepšuje, do toho jím spoustu léků... takovou nemoc nepřeji nikomu, je to hrozné, jsou dny kdy mne bolí záda natolik, že téměř celý den proležím. Navíc se musím stále hlídat, protože mám vysoké riziko zlomenin. Vím, že jsou i daleko horší nemoci, ale chtěla bych vzkázat těm, co této nemoci mohou ještě předejít, ať se stravují zdravě a věnují se pohybu, i když prý tato nemoc může být bohužel i dědičná. Čtenářka jar.milkalinecka

Děkujeme vám za vaše příběhy

Všechny naše články najdete ve speciálu Osteoporóza
 

Reklama