Vaše dítě má genetickou vadu

Nyotaimori: to máš těžké..na tohle není nikdo připravenej..vlastně se s tou situací musíš vyrovnat, až když nastane. NIC PŘEDTÍM NEEXISTUJE..ano můžeš se během těhotenství bát..co kdyby..ale až když se to stane, teprve musíš reagovat.
Já děti vždycky milovala a strašně po nich toužila..možná tohle mě pomohlo se s tím vyrovnat.

jééééé..ta posl.věta už tam nepatří..nedokončila jsem myšlenku.

Nyotaimori: víš jsem tady na ženě in asi rok a půl a vím, že takových maminek je TADY víc.
Opravdu..né každá, ale o tom píše..někdo má rád soukromí, někdo se s tou situací teprve vyrovnává - učí se s tím žít.
Mě pomáhá, když o tom mluvím...snažím se, aby lidi i v těch našich dětech viděli někoho, kdo je také milovanej..že není třeba je jenom litovat, že i ony mají se svými rodiči šťastný život.
Sice o něčem jiném..

smidiku ja tu sedim a fakt se zmuzu jen na plac...
jsi uzasna statecna maminka preji ti jen to nej, moc sily ....
ja nevim co dal rici, proste tu sedim a bulim....

louže: Já jsem te´d těhotná a akorát mi brali krev na triple test, kterým se zjišťuje pravděpodobnost vrozenejch vad. Výsledek bude za 14 dní, to už se mimino bude hejbat tak, že to ucejtím. A kdyby něco nebylo v pořádku, tak by se test opakoval a pak bych případně šla na odběr plodový vody, takže než bych se musela rozhodnout, uplynul by tak měsíc. Na potrat bych asi šla jedině v případě, že by zjistili vadu neslučitelnou se životem, jinak bych to asi nedokázala a pokud jo, tak bych se taky omlouvala.
Smidik se musela rozhodnout, ona na ten potrat nemusela, dítě by se narodilo a žilo, to je na tom to nejhorší. Ne jako když plod zemře ještě v děloze někdy na začátku těhotenství a tzy nemáš na výběr.
Smidik: Taky mě tvůj příběh trochu rozhodil, je to strašný Neboj, příště to určitě vyjde.

To není o obdivu či uznání..to je o norm.mateřské lásce, kterou má tak nějak každá z nás v sobě.
A že nevíte jak by jste to zvládnuly?? to neví nikdo z nás, dokud není před takovou situaci postavený.
A i potom záleží na spoustě věcí okolo..jednou z nich je fungující rodinné zázemí.
A pokud se stane, že to někdo psychicky nezvládne (nebo i fyzicky)- a dá děcko do ústavu, ani tehdy jim to nemám za zlé..toto je tak strašně individuální, že nelze posuzovat vše jedním metrem.
smidik: nestíhám časově, ale určitě se ozvu, nebo se ozvi do vzkazíku ty.

bože, to je hrozný! přeji, aby se to jednou vydařilo a tobě se narodilo zdravé . také přeji hodně honzíkovi. obdivuji, že se o něj dokážete dobře postarat. musí to být pěkná nálož na psychiku. holčička by se tedy narodila v sobotu, viď? neproplač ten den!!! hodně a zdraví v životě

Milá Smidík, máš mou hlubokou úctu za rozhodnutí, které nebylo jednoduché. Smekám před tebou, kéž by bylo takových moudrých lidí víc

smidik: Tanzánie: patrite mezi lidi, pred kterymi se hluboce sklanim, byt jen virtualne. Hodne stesti!

Osud teda dokáže být krutý. Přeji ti, abyste pořídili Honzíkovi zdravého sourozence a ať už vás potkávají jen samé krásné věci.

kdosi: postižení mého syna také není zjistitelné během těhotenství..usuzuju tak z toho, že mu v jeho 3 letech dělali celé genet.vyšetření (včetně celé rodiny) a vše OK.

sunja: Jo to je jasný ale ale na druhou stranu pokud neudělají žádný tak nepřijdou na nic.

Majucha:
Už jsem dále nechtěla reagovat, ale nedá mi to. Trochu si protiřečíš. Píšeš v jedné větě..,tak by si na to taky asi nevzpoměly ..a na konci zase ...zaslouží si nějakou tu vzpomínku od svých rodičů..
Ale přesto tě raději prosím, už to dál nerozváděj tak rozhodně Smidikovi nepomůžeme a i tobě přeji hodně štěstí a zdravé děťátko. Jarča

Majucha: Kámošku právě taky posílali automaticky tak jsem si myslela, že je to normální a běžná praxe, prostě že se to dělá. Až teď po přečtení toho článku mě to znejistilo

Ahoj Smidiku. Já teda zatím děti nemám, proto nemohu moc poradit. A z tvého pohledu si můžeš říct, že si ani nemůžu umět představit, čím jsi (z hlediska pocitů) prošla. Přesto je mi z tvého příběhu smutno , ale také z tvého příběhu vyzařuje ta tvoje obrovská vnitřní síla se s životem poprat, jak nejlíp umíš. Přeju Ti a celé tvé rodině hodně a taky zdravíčka a úsměvů na rtech

ratonito: ano..nad určitý věk (myslím 35) se dělá genetika z plodové vody, nebo tam, kde už je riziko poškození plodu podle rodinné anamnezy.

Holky a jak je to s tou kontrolou ještě v těhotenství. Dělají se přece testy na vady, ne?

Majucha:
Proč to zase zveličuješ?? Já jsem přeci neříkala nic o nezajímavosti .., ale když už k potratu MUSELO dojít, tak přeci nebudu rozdírat to svoje bolavé srdíčko tím, že budu říkat to měla být Jůlinka a teď už by mi říkala maminko apod. Také jsem to prožila, ale prostě bylo to děťátko pro které to asi tak bylo lepší a zřejmě i pro mě, doktoři k těmto krokům nepřistupují jen z nějakého plezíru a já věřím, že se s tím všechny časem srovnáme. Já mám to štěstí, že mám dva zdravé kluky a po pravdě si na tyto již dávno prožité peripetie ani nevzpomenu. Přeji ještě jednou hodně štěstí.

smidik: to co jsi napsala ve svém přísp. č.9 myslím lépe napsat nejde..kdo neprožil asi nepochopí.
MOc ti držím palečky, aby jste vašemu Honzíkovi pořídili zdravého sourozence, at už vlastního nebo adoptovaného.
Já sama mám post.dítě a moc dobře si pamatuju větu pana primáře z psych.kliniky v MOtole, který řekl, že nejlepší medicínou pro postižené dítě je jeho zdravý sourozenec.
A co se týče mě, kdy já si sáhla na dno? těžko říct co bylo horší, zda úmrtí dvoudenního chlapečka (pro špatně vedený porod) nebo vyřčení ortelu nad naším rok a půl starým synem, že nebude jako ostatní děti, že bude těžce ment.postižený (autismus) a at ho dáme do ústavu.(neudělali jsme to, dodnes je s námi)
Asi bych srovnávala nesrovnatelné..
Při čtení tvých řádků jsem také měla slzičky v očích a mám je i ted..moc moc moc ti přeju, aby jsi se té Julinky dočkala..držím palečky.