Rulík zlomocný (Atropa bella-donna)
Statnou, až 180 cm vysokou bylinu potkáte nejčastěji na pasekách a na okrajích lesů. Kvůli vysoké koncentraci alkaloidů je považována za nejjedovatější rostlinou na našem území i v celé střední Evropě. Toxická je celá rostlina, ale tu by záměrně asi nikdo nepozřel. U drobných černých plodů už takovou jistotu nemáme. Pro malé dítě, jemuž mohou připomínat borůvku či rybíz, představují smrtelnou dávku už tři malé bobule! Dospělý jich musí pozřít deset. K hlavním příznakům otravy patří rozšířené zorničky, vyschlé sliznice, zčervenání obličeje a suchá, teplá pleť i zrychlený tep. Po malé dávce přichází lehké rozrušení, sklon k mluvení a pohybům (lidově se mu ne nadarmo říká také blázníček). Při větších dávkách už přicházejí závratě, vrávorání, obtížné dýchání nebo halucinace. Po vybití sil zuřivostí nastává vyčerpání, slabost a spavost. Ale hluboký spánek může skončit smrtí z obrny dýchacího ústrojí. Odhaduje se, že otravy rulíkem zlomocným tvoří zhruba polovinu všech vážných otrav rostlinného původu na území České republiky.
Rulík zlomocný. Zdroj foto: Shutterstock
Zimolez obecný (Lonicera xylosteum)
V přírodě najdete tento menší až středně vysoký keř s hustými a křivolakými větvemi hlavně v křovinatých stráních a v podrostu listnatých lesů. Voňavé květy střídají v srpnu červené, lesklé bobule. Jsou krásné, ale zůstaňte u jejich pozorování. Kvůli obsahu saponinů jsou totiž toxické pro člověka i pro zvířata – nezobe je raději ani ptactvo. Prvním projevem otravy jsou bolesti na hrudi, pak se dostaví silné zvracení, bolesti břicha, průjem, horečka a studený pot.
Zimolez obecný. Zdroj foto: Shutterstock
Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia)
Ve vlhčích listnatých a smíšených lesích můžete narazit na nízkou (cca 20 cm) bylinu s plazivým oddenkem, která svůj plod servíruje jako na podnose. Ochutnat ale není radno. Nejen že má černá bobule odpornou chuť, ale hlavně obsahuje toxické látky - paristyfnin a paridin. Otrava se projevuje nevolností, zvracením, průjmem, bolestmi hlavy a poruchami vidění. První pomocí je vyvolání zvracení.
Vraní oko čtyřlisté. Zdroj foto: Shutterstock
Tis červený (Taxus baccata)
Stínomilný jehličnan v podobě stromu či keře najdete nejčastěji ve smíšených lesích. Jedovatý je téměř celý, paradoxně až na červené bobule, na nichž si rádi pochutnávají ptáci. I my bychom je konzumovat mohli, ale jen v případě, že bychom se vyvarovali rozkousání semínek, která v sobě ukrývají. Ty totiž obsahují směs kardiotoxických alkaloidů známou jako taxin. Způsobují zpomalení srdeční činnosti, křeče svalstva a poruchy vidění. Proti tomuto jedu neexistuje protilátka, otrava může být tedy smrtelná.
Tis červený. Zdroj foto: Shutterstock
Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
S keři, které se u nás často používají jako živé ploty, se můžete setkat i v přírodě. Nejčastěji na okrajích lesů, v houštinách nebo na slunných svazích. V srpnu a v září na nich dozrávají černé, lesklé bobule, které lákají ptáky. Ty si na nich i přes svíravě trpkou chuť pochutnávají. Pokud by však to samé zkusil člověk, otráví se. Pro něj jsou kvůli obsahu málo probádanému glykosidu ligustrinu mírně jedovaté. Nebezpečné jsou hlavně pro děti. Otrava se projevuje nevolností, zvracením a průjmem.
Ptačí zob obecný. Zdroj foto: Shutterstock
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)
Roste nejen na zahrádkách, ale také jako planá rostlina v listnatých a smíšených lesích. A jak název napovídá, ani s touto zelení není radno si zahrávat, natož ji ochutnávat. Je totiž prudce jedovatá. Už jen květy vám po intenzivnějším očichávání mohou způsobit bolesti hlavy a závratě. Pokud ale sníte jedovaté červené plody, můžete skončit s poškozenými ledvinami nebo i zemřít. Za smrtelnou je považována dávka 12 drobných kuliček. Po otravě dochází k pálení v ústech a nadměrnému slinění, dostaví se křeče v břiše, zvracení a průjem.
Lýkovec jedovatý. Zdroj foto: Shutterstock
Břečťan popínavý (Hedera helix Linné)
Najdete ho nejen na domech či plotech, ale také v lesích v podrostu. Ačkoli je tato půdokryvná a popínavá rostlina okrasná hlavně svým listem, tvoří i tmavě modré až černé bobule, které na stoncích zůstávají až do jara. A právě ty jsou pro člověka jedovaté. V lehčích případech vyvolá otrava jen úporné průjmy, v těch těžších může skončit i smrtí. U citlivých jedinců vyvolá i břečťan při pouhém dotyku podráždění kůže.
Břečťan popínavý. Zdroj foto: Shutterstock
Zdroj informací: Toxikologické informační středisko, Wikipedia, Botany, Bylinky, Medicina, Lesnická práce, Wikipedia
Nový komentář