Obezita: čísla rostou, ohrožené jsou i děti
Nadváha a obezita trápí stále více Čechů, podle odborníků už jde o víc než polovinu populace. A obezita se bohužel nevyhýbá ani dětem. „Novinkou posledních let je výskyt obézních pacientů i mezi pacienty s cukrovkou 1. typu, kde jsme ji dřív tak často nepozorovali, narůstá počet obézních dětí a také dětský diabetes 2. typu,“ upozorňuje prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., vedoucí Obezitologického a diabetologického centra.
Foto: Shutterstock
Pomoc pro pacienty XXL
Součástí kliniky je i speciální XXL centrum, které se zaměřuje na extrémně obézní pacienty. Každoročně jím projdou tisíce lidí s metabolickými potížemi.
„Využíváme nejmodernější poznatky medicíny a pracujeme ve zkušených týmech. XXL centrum umožňuje léčbu i extrémně obézním pacientům s problematickou pohyblivostí, po náročných chirurgických výkonech. Věnujeme se také pacientům s obezitou nižšího stupně, kteří mají další komplikace: diabetes, selhání srdce nebo poruchy funkce ledvin,“ doplňuje prof. Prázný.
K léčbě se dnes stále častěji využívají nové generace léků na bázi GLP-1 RA, které mohou snížit tělesnou hmotnost o více než 20 %. U pacientů s těžkou obezitou zůstává nejúčinnější metodou bariatrická chirurgie. Moderní léčba navíc zahrnuje i telemedicínu, nutriční poradenství a rehabilitaci.
Cukrovka: nové technologie i léky prodlužují život
Významného pokroku dosáhli lékaři i v léčbě diabetu. Injekční léky typu GLP-1 RA pomáhají pacientům s diabetem 2. typu nejen snižovat hladinu cukru, ale také hubnout a snižovat riziko srdečních a cévních onemocnění. Další skupina moderních léků, tzv. glifloziny, prospívá i lidem s poškozením srdce nebo ledvin. U pacientů s cukrovkou 1. typu znamenají největší posun moderní technologie, glukózové senzory a automatické inzulinové pumpy.
„Skvělou zprávou je, že glukózové senzory budou od začátku roku 2026 dostupné i pro pacienty s cukrovkou 2. typu, kteří jsou dnes léčeni třemi a více dávkami inzulínu denně,“ zdůrazňuje prof. Prázný a dodává: „Kvalita života pacientů se zlepšuje, mají méně komplikací, prodlužuje se jim délka dožití ve zdraví a klesá u nich úroveň diabetického stresu.“
Cholesterol: skrytá hrozba pro srdce
Zvýšený cholesterol je jedním z největších rizik pro vznik infarktu nebo mrtvice. Po letech, kdy hladiny cholesterolu v populaci klesaly, se v posledním desetiletí trend zastavil, a hodnoty opět rostou. „Pozitivní je, že nové terapie, které využívají principy biotechnologií – monoklonální protilátky, RNA terapie, umožňují i léčbu pacientů, které jsme dříve mohli léčit velmi obtížně nebo vůbec,“ vysvětluje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., MHA, zástupce přednosty kliniky.
Moderní diagnostické metody dnes dokážou rozpoznat i genetické formy poruch metabolismu cholesterolu. Díky tomu lze zahájit léčbu včas a předejít vážným komplikacím. „A posouváme se dál. Časnou identifikací rizika (včetně sofistikovaného genetického vyšetření) umíme zaměřit pozornost na osoby v riziku a zabránit tak vzniku i první cévní příhody a prodloužit délku života ve zdraví,“ doplňuje prof. Vrablík.
Výživa jako klíč k prevenci
Lékaři se stále více zaměřují i na výživu, nejen jako doplněk léčby, ale jako zásadní terapeutický nástroj. „Výživa se z podpůrného faktoru proměnila v klíčový nástroj prevence i léčby. Je uznávaná jako samostatný terapeutický nástroj, který může ovlivnit průběh onemocnění, kvalitu života i délku dožití. Výživa se stává součástí edukace pacientů už při stanovení diagnózy,“ vysvětluje MUDr. Jarmila Křížová, Ph.D., vedoucí lékařka Jednotky intenzivní metabolické péče.
Dnes se běžně provádí nutriční screening, který odhalí pacienty se špatným stavem výživy, a umělá výživa je běžnou součástí léčby. Roste také zájem o personalizované nutriční poradenství. „Správná výživa může ovlivnit délku hospitalizace, průběh rekonvalescence, prognózu onemocnění i kvalitu života nemocných. I proto je zcela zásadní spolupráce lékaře, nutričního terapeuta, ošetřovatelského personálu i samotného pacienta,“ uzavírá MUDr. Křížová.
80 let zkušeností a evropské uznání
III. interní klinika 1. LF UK a VFN patří mezi největší interní kliniky v České republice, disponuje více než stovkou lůžek a silným vědeckým zázemím. Od svého vzniku se zaměřuje především na endokrinologii a dnes je jedinečným evropským centrem pro vzácná onemocnění v endokrinologii, označovaným jako Endo-ERN. Lékaři zde pečují o pacienty s poruchami hypofýzy, nadledvin, štítné žlázy i s méně častými kostními onemocněními. Klinika se specializuje také na léčbu cukrovky, obezity a kardiovaskulárních chorob a je národním referenčním centrem pro diagnostiku a terapii familiární hypercholesterolemie – dědičné formy zvýšeného cholesterolu. „I v dalších letech chceme na našem pracovišti rozvíjet především léčebně preventivní péči nejvyšší kvality. Plánujeme další modernizaci kliniky, rozšíření ambulantní péče, jednodenní hospitalizace, ale i zapojení do nových vědeckých výzev,“ uzavírá přednosta kliniky prof. MUDr. Michal Kršek, DrSc., MBA.
Zdroj: Mgr. Marie Heřmánková, tisková mluvčí VFN v Praz
Nový komentář