Štědrý večer je odjakživa považován za noc významnou a kouzelnou. A jako takový jej doprovází celá řada nezbytností, které žádný jen trošku cti dbalý hospodář nesmí zanedbat.

Před večeří je nezbytné provést celou řadu příprav - v první řadě spočítat lidi, kteří usednou za stůl. Pokud jich bude lichý počet, někoho přizvěte, jinak budete mít po celý rok smůlu. Projděte taky celý dům a půdy, jestli někdo nepověsil prádlo - což věští velké neštěstí.

Samozřejmě ani příprava večeře není až tak jednoduchá. Na stůl by mělo přijít devatero chodů a nesmí na něm chybět ani dvanáct druhů cukroví. Všechno musí být tak po ruce, aby od stolu nikdo nevstával, protože to může odnést pohodu od stolu a s ní i štěstí z domu. Pod každým talířem má být položená drobná mince a pokud není, měl by hodovník držet při večeři minci v levé ruce - přinese mu to bohatství. Také je nutné pamatovat na to, že nikdo nesmí sedět zády ke dveřím.

Určitě jste již obdarovali stromy v sadu a dobytek - máte-li jaký. Na stole leží ořechy, med, česnek, svěcená křída a černý kmín, kteréžto předměty ochrání váš domov před zlem. Věřme tom, že jsem na nic nezapomněli, žádné prádlo se nikde netoulá, všeho včetně lidí je tak akorát a můžeme začít hodovat.

Přesněji - budeme moci začít hodovat, jakmile vyjde první hvězda. První sousto skrývá největší sílu - musí jej bezpodmínečně dostat hospodář. Na závěr večeře se podávají ořechy a jablíčka - ta se krájejí na poloviny a podle stavu jejich jadřince lze rozpoznat, zda budete v příštím roce zdrávi.

A to už jsme u věci důležité - totiž u čarování. Na Štědrý den se můžeme dozvědět spoustu důležitých údajů o svém budoucím životě a zajistit si zdraví a bohatství. Nesmíme ovšem čekat až na večeři, to bychom špatně pochodili.

večer před Štědrým dnem musíme položit k lůžku vlašský ořech. Ráno jej rozlouskneme a nalačno sníme - po celý rok se nám budou vyhýbat štěnice, blechy a podobná zvířátka.

Pak následuje koupel - nejlépe venku. Protože ne každý má takové nervy, aby lezl v zimě do řeky, a k dispozici shromaždiště Klubu otužilců na Vltavě, postačí, když se omyjete čerstvým sněhem, je-li jaký. Když není, zkuste aspoň stoupnout bosou nohou na sekyru, ležící na zemi.

Šupinu z kapra připomínat nemusíme - tu jste jistě dali sušit už, když se kapr připravoval, škoda jen, že funguje pouze na drobné mince.

To ovšem byla kouzla před večeří.

Po večeři se můžeme konečně věnovat věcem, podstatným pro život.

Samozřejmým základem je třesení bezem - „třesu, třesu bez, pověz ty mi pes, kde můj milý dnes…“ pes se jistě ozve - v dnešních velkoměstech se většinou ozve ještě mnohem dřív, než stihnete objevit nejbližší bezový keř, ale nic si z toho nedělejte a poslouchejte, z které strany se ozvalo jeho vytí. Z té strany přijde váš budoucí ženich. Pokud pes vyje přímo pod vámi, asi jste na něj šlápli. V takovém případě musíte zvolit jiné kouzlo - nejlépe zdrhací.

Tak, jsme zase zpátky doma, a teď poprosíme o pomoc jablíčko. Slupku oloupeme v jediné dlouhé spirále a hodíme ji za hlavu. Její tvar by měl připomínat písmeno - a tím bude začínat i jméno vašeho ženicha. Nehleďte na to, že to většinou bude něco na způsob SsS, a zkuste najít podobu, která je nejpravděpodobnější.

Pokud už jste vdaná nebo ženatý, můžete se podívat na svůj budoucí osud - stačí troška olova a klíč se zuby do kříže. Přes ucho klíče lijeme olovo do vody a po jeho vychladnutí vidíme svoji budoucnost jako na dlani. Je pravda, že někdy musíme budoucnosti napomoci tím, že odlitý tvar osvítíme z boku, ale co je ve hvězdách, to se splní…

A chcete-li se pobavit, určitě jste si už dlouho před Štědrým dnem nalili do skořápek od ořechů parafín, opatřili skořápky knotem, a vyrobili tak dekoraci pro vaši vánoční plavbu.

Přineste nádobu s vodou, zapalte svíčky, zhasněte světlo a pak už jen pozorujte, jak vaše lodička života pomalu plyne s proudem času…  

            
Reklama