tra.jpg
Foto: Shutterstock

Bonboniéra pro bratra 

„Můj děda je na nepovedené dárky expert,” vzpomíná Adéla. „Těžko říct, jestli to dělal svým příbuzným naschvál, nebo si svou neohrabanost v tomto směru neuvědomoval, ale nad některými věcmi dnes se smíchem zůstává rozum stát. Vloni jsem dostala hned dva. Jeden byl hrnek s logem Kaufland a druhé rumové pralinky, které z duše nenávidím,” směje se mladá žena. Korunu tomu všemu však děda prý nasadil vzkazem na bonboniéře. „Pět jich dej bráchovi, letos mu šel výborně basket.” No není nad to, když vás příbuzní dobře znají a dokáží ocenit vaše úspěchy. 

Od koncertu Celine Dion k praní prádla

Nemilé vzpomínky na první vánoce s partnerem má za sebou i Miloslav. „Byli jsme s Petrem spolu velmi krátce, ale vánočním dárkem jsem mu chtěl ukázat, že to beru vážně. Sehnal jsem na služební cestě láhev jeho oblíbeného rumu, k tomu značkové trenky a také parfém. Navíc čím dál častěji mluvil o koncertu Celine Dion, kterou miluju. Byl jsem si skoro jistý, že od něj dostanu lístky.” Ve chvíli, kdy Miloslav pod stromečkem místo obálky viděl podezřele vyhlížející balíček podobný láhvi, jeho naděje pohasly. „Když jsem rozbalil aviváž, nevěděl jsem, jestli brečet, nebo se smát. Navíc, když jsem se Petra zeptal, co to má znamenat, naprosto bezelstně odpověděl, že mi tenhle druh minule při nákupu voněl. Člověk se na něj vlastně nemohl ani moc zlobit.” 

Každá cigareta je hřebíček do rakve (?)

„Nejhorší dárek jsem rozhodně dostala od své mámy hned v osmnácti,” sdílí svou zkušenost čtenářka Tereza. „Moc jsem si tenkrát přála gramodesku skupiny Europe, ale máma se rozhodla darovat mi karton cigaret, přesto, že jsem vždy byla nekuřačka.” Zajímavý byl i důvod darování. Zatímco většina rodičů své děti od kouření odrazuje, maminka Terezy si přála, aby ji dcera přestala sekýrovat začala kouřit s ní. 

Ne děkuji, raději knihu

O tom, že lhát se nevyplatí se přesvědčila Gabriela. „Moje sestra je hrozný knihomol, takže každé Vánoce dostala hromadu knih. Já nikdy nečetla, ale přesto si rodiče mysleli, že pokud mi nacpou knížku až pod nos, nějakým záhadným způsobem se ve mně láska k četbě probudí. Když mi bylo asi jedenáct, dostala jsem od táty objemnou knížku příběhů jakéhosi čaroděje.” Knížku samozřejmě založila do knihovny a nikdy ji otevřela. Asi za dva měsíce se ovšem tatínek u večeře zajímal, jak se dceři kniha líbila. Gabriela nechtěla otci ublížit a tak tedy pohotově lhala, jak byla skvělá a vymyslela si z fleku celý děj. „Táta byl nadšením bez sebe,” říká Gabriela. „Celý se rozzářil a řekl mi, že tahle knižní série má celkem dvanáct dílů, takže mi k narozeninám může koupit další. Chtělo se mi brečet,” vzpomíná dnes již se smíchem. 

Překvapení z babiččiny kuchyně

Své o nevhodných dárcích ví i Iveta. Jako šestnáctiletá si prý přála pod stromečkem najít brusle. Když pak pod ozdobenou jedličkou viděla velký balíček, srdce jí zaplesalo. Ovšem jen do chvíle, kdy ji před příbuzenstvem otevřela a viděla, že je plná od babičky zavařených kompotů. „Dnes bych takový dárek přivítala,” říká Iveta, „ale tenkrát to babička moc dobře nenačasovala.” 

Čtěte také:

Zdroj: respondenti autorky

Reklama