Na úvod si s prominutím vypůjčím slova Gerdy, která minule napsala: „Co by byly Vánoce bez vůní?“
Má pravdu. A co by byly vánoční vůně bez pečení?
Máte ho už plné zuby, nebo si ho užíváte?
Ať je to tak či onak, pojďte na chvíli vyndat ruce z těsta a položit je na klávesnici. Samozřejmě umyté, to dá rozum. Pojďte si udělat pauzu a napsat mi o vašem vánočním pečení, o vašich maminkách a babičkách, o starých rodinných receptech o vašich prvních pokusech i připálených nepodarcích.
Pro mě je vánoční pečení spojeno s dětstvím. Dodnes si vybavuji detailně vypracované plechové formičky ve tvaru motýlka, králíčka nebo děťátka s palcem v puse, do kterých maminka lila domácí čokoládu. Všechno cukroví ukládala v krabicích do spíže, kam jsme ho my děti chodily tajně ujídat. Nebo jsme jak mlsní psi posedávaly za stolem s bradou opřenou o tlapky a s nadějí v očích čekaly na špatně vyklopené, ulomené nebo jinak nepovedené kousky, které jsme tak rády ještě za tepla sprovodily ze světa.
Jo, to byly časy.
Sama jsem začala vánoční cukroví péct až se svými dětmi. Musím se přiznat, že to bylo spíše pro tu atmosféru, vůni a hlavně jejich zábavu. Pro ně se těsto stalo formelou či sochařskou hlínou, z které vykrajovaly domečky, stromečky a hvězdičky, nebo vymýšlely vlastní roztodivné tvary. Všude okolo binec, rozsypaná mouka a rozšlapané kousky těsta, ale za to roztomilé štěbetání a tvůrčí nadšení těch rozzářených mrňat to určitě stálo. Pečeme spolu dodnes.
A i když se to roztomilé štěbetání proměnilo v dohady, čí kousky jsou povedenější a kdo uklidí ten binec, stále to má něco do sebe.
A co vy, milé ženy-in?
Jak jste na tom s vánočním pečením?
Proč pečete? Pro radost, vůni, atmosféru?
Nebo z povinnosti, ze soutěživosti?
Kolik druhů?
Které máte nejraději, které nejdřív zmizí?
Chutná vám víc vaše nebo cizí cukroví?
Pečete i vánočku, závin, něco jiného?
Poslala jste recept do naší soutěže?
A pošlete nám fotku vašich výtvorů?
A já vám pošlu dárek.
Nový komentář
Komentáře
Napečíno,nazdobíno,zamčeno.Peču ráda,děti se na to těší.
Na konci listopadu jsem pár kousků na tácku koupila v cukrárně jen tak aby doma něco bylo než začnu péct. Tedy moc ráda vážně nepeču, ale kvůli rodině a těm vůním.....stejně peču.
Koukám tak na to kupované cukroví, ukazuji ho mojí pubertální dceři a povídám, "No nebylo by lepší to koupit?"
A světe div se, moje pubertální dcera odpověděla absolutně resolutně: "Nebylo!" Tím bylo řečeno vše a už mám zase 7 druhů i když vůbec nestíhám.
Přeji Vám všem krásné vánoce
upečený už mám ten už jenom uklidit
Nemám nijak zvlášť ráda cukroví a vůbec sladké pečivo, buchty a podobně. Nerada peču,ale přesto peču. Cukroví prostě k Vánocům patří jako kapr a salát a jakmile člověk začně z tradic ( a vlastně z čehokoliv) slevovat, tak se dostavá na nejrychlejší cestu do pekel.
MOC MĚ PEČENÍ NEBAVÍ,ALE KDYŽ MÁM POMOCNÍKY,TAK ANO
upečenomám, ale ještě musím zdobit
Letos jsme to zredukovali jen na perníčky a vanilkové rohlíčky,jiné cukroví děti nechtěly.
už mám napečeno
tož já jsem eště nezačla, ještě že mě mamka zachrání
taky peču,peču.....................
Doma pečeme cukroví s dětmi a přitom si pouštíme koledy. Cukroví si vykrajují , pak slepují zavařeninou a pak si ho odnesou na besídku. Nejvíce se ho sní před vánocemi a jsem ráda, že pečeme z radosti a aby se "provoněl byt".
Peču, peču!!! Peču pro celou rodinu. Jsem doma, mám čas a pečení vánočního cukroví miluju. Na vánoční cukroví jsem ras.
Naše mamka určitě pekla různé druhy cukroví, ale nejvíc jsme se těšili všichni, až se budou péct podvodnice. To se vykrájeli kroužky, ty se upekly a pak se namáčely do rumové vody a obalovaly se v moučkovém cukru. Ty kroužky se nevklékaly na vařečky a ty se dávaly mezi dva hrnky, aby cukroví uschlo. Takhle ozdobená kuchyňka, zapálené svíčky, taťka s nezbytnou cigaretkou a kávou, přešťastná mamka, že už je skoro všechno hotovo a ségra. To pro mne byly vánoce.
Rikina: máš pravdu, já četla nepozorně . Tak sorry, jestli jsem někoho zmátla
Letos jsem se zařekla, že péct nebudu, jsme tlustý. Jenže jsem začala listovat kuchařkama a nakonec je z toho 11 druhů, nějaké klasické a něco zase nového, co moje mlsná huba prostě musí vyzkoušet... Když ono je toho tolik dobrýho, co se nestihne za život ochutnat. Baví mi to, rozdělím si to na víc dní, těsto mám uplácaný za chvíli, odpočívá v lednici a vrhnu se na to na večer, nebo když je manžel s dětmi zrovna venku a tak podobně. Jenom to musím všechno rovnou dozdobit, ne jako tchýně, která upeče a pak těsně před štědrým dnem patlá krémy a slepuje, k tomu bych se nikdy nedokopala, kdybych to neměla na očích. Peču z menších dávek, základ tak 200-250 g mouky na jednu dávku plus nějaké ty oříšky a podobný, podle toho, co zrovna vytvářím.
Meander: pravdu díš.
Rikina: ale to né, nemyslela jsem to zle
Nepečiem,nemám k tomu vzťah,ale kolegyne pečú a vždy si na mňa spomenú,takže napečené vlastne každý rok mám aj ja
Měla jsem minulý týden D (musíme ji vybrat do konce roku) a tak jsem odpoledne a večer pekla. Hodně jsem taky spala (8-9 hod) a vůbec jsem negruntovala. Byl to takový pohodový týden, v klídku jsem uplácala 20 druhů a dnes mě průběžně hřeje chválení ochutnávajících. Takže peču kvůli tomu, že moje cukroví mým přátelům a známým chutná.
Rikina: Tam je podmět převzatý z předchozí věty (nebo jak je ta definice ), takže je to správně s tvrdým y.
Nedej Bože, abych se mýlila!
Meander: V odstavci vedle fotky. "Všechno cukroví ukládala v krabicích do spíže, kam jsme ho my děti chodily tajně ujídat. Nebo jsme jak mlsní psi posedávaly za stolem s bradou opřenou o tlapky a s nadějí v očích čekaly na špatně vyklopené..."