Nutno říci, že Vánoce ve Skandinávii jsou hodně podobné těm českým. Stejné je zapalování adventních svíček,vylupování okének adventních kalendářů i Štědrý den připadající na 24. prosince. Ovšem jsou tu i odlišnosti. 

Vánoce v Norsku

Norové Vánoce milují, protože jde o příjemné zpestření ne moc hezkých dnů, které jim tamní počasí připravuje. S navozením té pravé atmosféry někteří začínají už v říjnu, kdy startují první vánoční večírky. Označují se termínem Julebord a je to pořádný odvaz. Kdo se během večírku pořádně neopije, jako by nebyl.

5df753628912dimage.png
Co se týče vánočních dárků, ty v Norsku naděluje Julennisen, což je v podstatě norský Santa Claus, respektive mix Santy a skřítka. Zajímavé ale je, že na dárcích pod stromečkem je nejen jméno obdarovaného, ale i toho, kdo dárek daroval a Julennisen to není. 

Norskou tradicí je, že dávají už od roku 1947 Britům vánoční strom, který následně stojí na Trafalgarském náměstí. Děkují tak za účast Británie při porážce nacistického Německa. A když už zmiňujeme vánoční strom. Norové na něj rádi věší papírové ozdoby ve tvaru srdce, takzvané Julekurver. Často na něm nechybí ani norské vlaječky.

image.png
Štědrovečerní tabule je bohatá, ale jiná, než jsme zvyklí v Česku. Podávají se vepřová či jehněčí žebírka, klobásky, brambory, kysané zelí či červená řepa. Tradičním pokrmem je lutefisk, který se vyznačuje intenzivním odérem a mýdlovou konzistencí. Jde v podstatě o sušenou tresku, která se naloží na tak dlouho, než se z ní stane rybí rosol. Jako dezert si Norové dopřávají rýžovou kaši s ovocnou polevou. Do rýže se ukryje mandle a její šťastný nálezce dostane marcipánové prasátko.

Velmi blízcí jsou nám Norové v pohádkách. Žádné jejich Vánoce se neobejdou bez české pohádky Tři oříšky pro Popelku. Ovšem vadou na kráse je podivný dabing, kdy všechny postavy čte jeden muž.

Vánoce ve Finsku

Také Finové mají své bouřlivé vánoční večírky, nazývají je Pikkujoulu, tedy Malé Vánoce. Slaví podobně jako Norové a Vánoce jsou pro ně hlavně o čase stráveném s rodinou. Dárky nosí mytická postava Joulupukki, což je v překladu vánoční kozel. O zvíře ovšem nejde. Jeho současná podoba rovněž velmi nápadně připomíná Santu.

5df7537be98f1image.png
Na tradice je velmi fixovaný národ Sámů, který obývá Laponsko, a jeho příslušníci jsou tedy i ve Finsku. Ti například nesmějí na Štědrý den dělat hluk, jinak se jim pomstí obr staalu, který přepadne děti sní jejich mozek a vypije jim krev.

5df7538c5f5fcimage.png
Den, kdy se nosí dárky, začínají Finové rýžovou kaší a švestkovou polévkou. Ani na Štědrý den si ovšem nemohou odpustit tradiční návštěvu sauny. K večeři se podává například pečená šunka, marinovaný losos, zapečená mrkev a jako dezert rýžová kaše s mandlí stejně jako v Norsku. Pro jejího nálezce to ovšem znamená možnost rozbalit si vánoční dárky jako první z rodiny.

Vánoce ve Švédsku

I švédské svátky jsou hodně podobné ostatním Norsku a Finsku. Jednoznačně nejoblíbenějším vánočním pořadem jsou ve Švédsku animované příběhy Kačera Donalda, které se vysílají na Štědrý den v 15:00 hodin.

5df753a27941eimage.png
S ohledem na tradice se dává domácím skřítkům do kouta miska rýžové kaše, aby byli na rodinu hodní a nenarušovali domácí práce, andělům se dává sklenice piva, aby zahnali svou celoroční žízeň. Mandle nalezená v míse s kaší zase znamená, že se její nálezce jako první ožení nebo vdá.

Pokrmy jsou hodně podobné. Nechybí vánoční šunka, sušená ryba lutfisk, marinovaný losos, masové kuličky apod. Tradičními sladkostmi jsou perníčky pepparkakor a vánoční chléb vörtbröd, tedy švédská varianta naší české vánočky.

Dárky naděluje chlapík jménem Jultomte, opět švédská verze Santy. Svátky si Švédové užívají o něco déle, končí až o týden později než u nás. Konkrétně 13. ledna na svátek svatého Knuta, kdy by se měl vánoční stromeček vyhodit z okna.

5df753c1dcc0dimage.png
Symbolem švédských Vánoc je slaměný kozel (julbock), který se používá k výzdobě domácností i veřejných míst. Kozel ve městě Gävle má každý rok kolem 15 metrů. Měl by zůstat na náměstí až do oficiálního odstranění, ale také se povídá, že toho, kdo ho zapálí, čeká sláva a obdiv. Tedy spolu s pokutou. Kozel je speciálně naimpregnovaný a hlídaný, přesto sázkové kanceláře vypisují kurzy na to, zda se ho někomu podaří zapálit či nikoli.

Foto: Profimedia, Shutterstock

Čtěte také: