Spoustu lidí mrzí, že je po Vánocích. Pro Lenku (36) však skončily už před jedenácti lety. Od té doby je totiž neslaví. Nedovoluje jí to náboženství jejího muže, které přijala za své. To aby se za něj mohla provdat. A tak každý rok nakupuje dárky pro své blízké potají.
„Tehdy jsem si říkala, že se přeci obejdu bez zdobení stromečku, večeření kapřích řízků a rozbalování dárků. Výměnou za to budu vést šťastný manželský život a vychovávat děti. To přece není zrovna malý dar. Ne každému se to poštěstí. Já tohle všechno teď mám, ale přece jen se mi po té tradici rok co rok zasteskne,“ přiznává Lenka, která se pro jinou víru rozhodla před jedenácti lety.
„Do Radima jsem se zamilovala snad na první pohled. Hodnějšího člověka asi ani neznám. Je velmi vzdělaný, laskavý, pro druhé by se rozdal. Miluje svou rodinu, je pro něj vším. Tak jako pro mě. A právě on se zamiloval do mě. A to i přes zpočátku zamítavý postoj jeho rodičů. Ti nebyli zrovna rádi, že by se měl jejich syn oženit s nevěřícím člověkem. A tak jsem jim jednoho dne navrhla, že bych jejich víru přijala za svou. Nejdříve mi sice nevěřili, ale já jim časem dokázala, že to myslím vážně. Učila jsem se všemu, co pro ně bylo běžné a začala se podle toho i chovat. Trvalo dlouho, než mě přijali mezi sebe. Roky. Ale nakonec se to podařilo a já si Radima mohla vzít za muže,“ vypráví mladá žena, která si tím ale způsobila potíže ve své rodině.
„Myslím, že naši se s mým rozhodnutím nikdy nesmířili. Zpočátku na mě tlačili, abych to nedělala, ale nakonec snahu vzdali. Věděli, jak moc se máme rádi, a že tohle je jediná možnost, jak být spolu. Dodnes na nich ale vidím, že je to trápí. Hlavně co se Vánoc týče. Nemohou se radovat z rozzářených očí svých vnoučat, když pod stromečkem najdou své dárečky. Sice jim to vynahrazují po celý rok, ale pokaždé mi nezapomenou připomenout, že je připravuji o ty kouzelné tajemné chvíle Štědrého večera. Já si ale myslím, že synové jsou s tím smířeni. Nikdy tuhle tradici nezažili a my jim vysvětlujeme, že v ní není nic dobrého. I když s tím vnitřně zrovna nesouhlasím,“ říká Lenka, která právě proto pravidla sama porušuje. Dělá to ale tajně.
„Nedá mi to, a tak každý rok koupím rodičům nějaký vánoční dárek. A oni zase mně. Aby o tom můj manžel a děti nevěděli. Den před Štědrým dnem se u nich proto vždy po práci zastavím a společně je rozbalíme. Pod stromečkem. Ano, je to podvod. Já ho ale omlouvám tím, že je pro dobrou věc. Našim tak alespoň úplně nezkazím svátky. Jsem totiž jejich jediné dítě,“ myslí si Lenka. Tu často nechápou ani její přátelé.
„Vyčítají mi, že své děti ochuzuji a vyčleňuji je z kolektivu. Mají částečně pravdu, ale už nevidí, že jim dávám to, o čem se řadě dětí může jen zdát. Lásku a spokojenou rodinu bez hádek. To žádné svátky na světě vyvážit nedokážou!“ dodává Lenka.
Čtěte také:
- Hledá se ideální chlap! Zn.: Kde???
- „S přítelem jsou Vánoce jak u chudých příbuzných,“ stěžuje si Zuzana
Nový komentář
Komentáře
Laskavý a vzdělaný?
Sobec je to !!!
cilani — #38 No taky bych řekla-souhlas.
Kamarádka si vzala muslima z bývalé Jugoslavie. Je fakt, že u nich doma se víra zachovávala a rodiče na tom lpěli, ale když se tady vzali a měli děti, tak byl stejný jako my a vepřové mu velice chutnalo a naše zvyklosti vzal za své. Nemyslím, že by měl z toho nějaké výčitky. Asi nebyl tak pevný ve víře.
Je velmi vzdělaný, laskavý, pro druhé by se rozdal. Miluje svou rodinu, je pro něj vším. [/i]To jako fakt??? Asi si láskyplný vztah se vzdělaným člověkem představuji jinak, než se mu podřídit, vzdát se sebe a přistoupit na víru, ve kterou nevěřím - to je pokrytectví, ne? Vážně by vzdělaný a úžasný chlap stál o takovou partnerku? Nestála bych o chlapa, který se mě před rodiči nezastane a neprosadí si svou cestu životem...
Když si vzala hňupa, dobře jí tak, musí prostě trpět. Pokud žijí v zemi, kde se Vánoce slaví, děti si povídají ve škole (nejenom mezi sebou, ale i učitelka se jich ptá a píšou o Vánocích slohové práce apod.), jak slavili a co dostali a s úžasem sledují vánoční filmy, tak těm dětem škodí, vyčleňuje je z kolektivu.
Dospělí lidé ať si klidně žijí i v jeskyni, ale pokud mám děti, jsem za ně zodpovědná, a pokud je mám ráda, nebudu z nich záměrně dělat třídní outisidery.
Ať manžel vyznává jakékoliv vyznání, snad by ho nezabilo mít týden v roce doma v obýváku stromeček a pokud ano, měl by pisatelce umožnit, aby se na ten jeden den v roce sbalila a trávila i s dětmi Štědrý den u jejich rodičů.
Pokud je manžel tak vzdělaný a laskavý, pak by jistě paní pochopil, kdyby si chtěla zachovat něco z tradic, které jsou pro ni důležité, a hledal by kompromis. Stačí mu to říci, ne?
Takhle je to život ve lži a popření sebe sama. Jestli se to nazývá šťastný život, to nevím.
Takže žije ve lži a to je lepší. Já myslela, tedy navzdory jejímu přestupu na jinou víru, že pochází z křesťanské rodiny a v takovém případě by byla na místě taky nějaká tolerance. Proč by děti nemohli dostat u rodičů dárky? Preventivně, aby nechtěli zase oni přestoupit? A proč si nedát navzájem dárky, stjně jako jindy.... nebo si nedávají vůbec?
lituju její rodiče a děti.Ji baví se podřizovat,aby ale nelitovala,její muž si takové slepice nemůže ani vážit.Kdoví čeho se s ním ještě dočká se svým stálým ustupováním.Bylo to špatné rozhodnutí.
Jestli je pan manzel Jehovista, mozna to po prasknuti podvodu manzelky jeste nebude tak zle. V pripade muslima bych si tim tak jista nebyla.
ToraToraTora — #28 Ano,asi nějaká poddajná slípka domácí
Když ve vztahu není rovnoprávnost,není tam úcta,mě by tam chyběla láska.Tak si říkám,Radim nebyl do ní zamilovaný tak,že by se rozhodl opustit svojí víru? Asi ne.To jen ženy se pořád podřizují.
Měla jsem kolegů jehovistu,vysvětlil mi to.Oni maji svátky,dětem všechno vysvětlují ale že by jim říkali, že v těchto svátcích není nic dobrého teo tedy nevím. A k té transfuzi krve,jak jde o děti žádný Jehova transufuzy nezabrání, takový je zákon ČR
renda4141 — #11 No jo spokojená rodina. Ale paní tedy očividně spokojená není, nejsou spokojeni prarodiče. A kdo ví, jak to snáší děti, které to vidí všude kolem sebe. Spokojený je dle mě leda manžel.
Do toho bych tedy nešla. Náboženství manžela ani on sám není tolerantní, když nedokáže skousnout oslavu vánoc u druhé části rodiny. Nevím, jak dlouho to může vydržet, nebo za jakých obětí..
kobližka — #27ne nejsi slepá, není to tam. Asi záměrně. Podle mne je pán muslimák a tak autorka nechce předpojaté komenty.
Slepá je ta paní z článku . Mluví o šťastném manželství a druhým dechem dodává, že pro štěstí se musí uchylit k podvodu, zradit víru, obelhat manžela i děti....tak doufám, že brzy prohlédne.
A copak je to za víru??? Buď jsem slepá,nebo to v článku ani není
Ovšem takové rozhodnutí je věcí toho samotného člověka a jaké si to udělá,takové to bude mít.Jenže tady paní Lenka vědomě lže sobě i manželovi.Tak ten vztah není založený zase až na takové důvěře...
cicinka — #16 jedna kolegyně měla kamarádku a její syn si vzal holku od Jehovistů a nezúčastňovali se ani rodinných oslav. Přijeli popřát někdy jindy, ale neslavili.
Nevím jak adventisté sedmého dne slaví nebo neslaví Vánoce, ale dávala jsem recept na cukroví zrovna jedné z této víry, tak asi něco napečeno měla a říkala mi, že chce suché a ne plněné krémem.
Ať pošle netolerantního slimáka (předpokládám, že to bude slimák, ostatní víry neslavící Vánoce jsou tolerantní) do pr****, rozvede se s ním, protože v jeho očích je stejně jen něco podřadného. A kdo si něco takového myslí, kdo neví, co je to tolerance a kompromis, není člověk, je to zaostalý primitiv. Ještě by mohl začít vyžadovat nošení hadrů a to zrůdné "právo" šaríja.
Jestli něco nemám ráda, tak je to striktní dodržování čehokoli za cenu něčího trpění. Proč by paní a děti nemohly být účastny Vánoc jako společenského zvyku, společenského setkání? Většina lidí to slaví jako společenskou tradici, nikoli jako pouze křesťanský svátek. Takovéhle omezení jednoho člověka a tajná touha nemá nic společného se šťastným životem, cítím z toho jistou frustraci, a to obvykle dlouhodobě nedělá dobrotu.
Kdo chce kam...
A jak to myslí s tou výměnou?
Nedovoluje jí to náboženství jejího muže, které přijala za své!
Výměnou za to budu vést šťastný manželský život a vychovávat děti ...
Vždyť tohle nikdo nikomu předem nezaručí! Šťastný manželský život. A co ty dárky? Co říká doma manželovi a dětem, když se s nimi objeví? Nebo si ty dárky nechává u rodičů? Nebojí se, že se jednou podřekne? Škoda že nevím, co je to za víru.