Spoustu lidí mrzí, že je po Vánocích. Pro Lenku (36) však skončily už před jedenácti lety. Od té doby je totiž neslaví. Nedovoluje jí to náboženství jejího muže, které přijala za své. To aby se za něj mohla provdat. A tak každý rok nakupuje dárky pro své blízké potají.

„Tehdy jsem si říkala, že se přeci obejdu bez zdobení stromečku, večeření kapřích řízků a rozbalování dárků. Výměnou za to budu vést šťastný manželský život a vychovávat děti. To přece není zrovna malý dar. Ne každému se to poštěstí. Já tohle všechno teď mám, ale přece jen se mi po té tradici rok co rok zasteskne,“ přiznává Lenka, která se pro jinou víru rozhodla před jedenácti lety.

„Do Radima jsem se zamilovala snad na první pohled. Hodnějšího člověka asi ani neznám. Je velmi vzdělaný, laskavý, pro druhé by se rozdal. Miluje svou rodinu, je pro něj vším. Tak jako pro mě. A právě on se zamiloval do mě. A to i přes zpočátku zamítavý postoj jeho rodičů. Ti nebyli zrovna rádi, že by se měl jejich syn oženit s nevěřícím člověkem. A tak jsem jim jednoho dne navrhla, že bych jejich víru přijala za svou. Nejdříve mi sice nevěřili, ale já jim časem dokázala, že to myslím vážně. Učila jsem se všemu, co pro ně bylo běžné a začala se podle toho i chovat. Trvalo dlouho, než mě přijali mezi sebe. Roky. Ale nakonec se to podařilo a já si Radima mohla vzít za muže,“ vypráví mladá žena, která si tím ale způsobila potíže ve své rodině.

„Myslím, že naši se s mým rozhodnutím nikdy nesmířili. Zpočátku na mě tlačili, abych to nedělala, ale nakonec snahu vzdali. Věděli, jak moc se máme rádi, a že tohle je jediná možnost, jak být spolu. Dodnes na nich ale vidím, že je to trápí. Hlavně co se Vánoc týče. Nemohou se radovat z rozzářených očí svých vnoučat, když pod stromečkem najdou své dárečky. Sice jim to vynahrazují po celý rok, ale pokaždé mi nezapomenou připomenout, že je připravuji o ty kouzelné tajemné chvíle Štědrého večera. Já si ale myslím, že synové jsou s tím smířeni. Nikdy tuhle tradici nezažili a my jim vysvětlujeme, že v ní není nic dobrého. I když s tím vnitřně zrovna nesouhlasím,“ říká Lenka, která právě proto pravidla sama porušuje. Dělá to ale tajně.

stromekzena

Nedá mi to, a tak každý rok koupím rodičům nějaký vánoční dárek. A oni zase mně. Aby o tom můj manžel a děti nevěděli. Den před Štědrým dnem se u nich proto vždy po práci zastavím a společně je rozbalíme. Pod stromečkem. Ano, je to podvod. Já ho ale omlouvám tím, že je pro dobrou věc. Našim tak alespoň úplně nezkazím svátky. Jsem totiž jejich jediné dítě,“ myslí si Lenka. Tu často nechápou ani její přátelé.

Vyčítají mi, že své děti ochuzuji a vyčleňuji je z kolektivu. Mají částečně pravdu, ale už nevidí, že jim dávám to, o čem se řadě dětí může jen zdát. Lásku a spokojenou rodinu bez hádek. To žádné svátky na světě vyvážit nedokážou!“ dodává Lenka.

Čtěte také:

Reklama