Zdroj foto: Shutterstock
O zasněžených Vánocích si můžeme už pěkných pár let nechat jen zdát a podle meteorologů by tomu ani letos nemělo být jinak. Český hydrometeorologický ústav předpokládá ve své dlouhodobé předpovědi až do 17. prosince teplotně průměrné počasí s průměrnými denními teplotami pohybujícími se kolem 3 °C, v noci by pak mohlo být kolem -3 °C. Srážkově pak tyto adventní týdny očekávají průměrné. A pokud by měla ke slovu přijít jejich klimatologická statistika, ani ta optimismem neoplývá.
„Od roku 2008 neklesla průměrná denní teplota vzduchu na území České republiky na Štědrý den pod 0 °C. Zažíváme tedy sérii nejteplejších Štědrých dnů za posledních 30 let. I když se počasí mezi lety často výrazně mění, z dlouhodobých pozorování se dá odhadnout pravděpodobnost, s jakou můžeme v Česku počítat s Vánocemi na sněhu,“ shrnuje Český hydrometeorologický ústav a přikládá i pár zajímavých rekordů.
- Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na našem území v roce 1981. Maximální výšku sněhové pokrývky v tomto roce (194 cm) zaznamenala stanice na nejvyšším vrcholu Jeseníků Praděd.
- V Praze bylo nejvíce sněhu na Štědrý den v roce 1969, a to 29 cm.
- V Brně nejvíce nasněžilo v roce 1981. Denní přírůstek sněhu na stanici Brno - Tuřany byl 15 cm.
- Nejchladnější Štědrý den zažili obyvatelé Pardubic v roce 2001, kdy minimální teplota vzduchu klesla až na −23,5 °C.
- Nejtepleji měli na Štědrý den v Českých Budějovicích v roce 1977 s maximální teplotou vzduchu 14,2 °C.
- Průměrná denní teplota vzduchu pro 24. prosinec je −0,4 °C (za období let 1991–2020).
Co na to lidová moudrost?
Existují ale i další zdroje, které už před staletími pomáhaly našim předkům předpovídat, na jaké počasí se mohou v blízkých dnech, týdnech i měsících těšit. Jsou to lidové pranostiky vycházející z jejich letitých zkušeností s rozmary přírody. A leckdy jsou dokonce přesnější než moderní dlouhodobé meteorologické předpovědi. Co nám tedy věští pro letošní konec prosince? Ani v tomto případě to na oslavy zrození Ježíška v ladovském stylu nevypadá. Jen posuďte sami.
Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce létat komáři.
Když začátkem listopadu sněží, pak mívá sníh výšku věží.
Chodí-li svatá Kateřina (25. 11.) po ledě, chodí svatý Štěpán (26. 12.) po blátě.
Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru (4. 12.) prší.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Ondřej (30. 11.) na sněhu a Štěpán na blátě.
To nevypadá zrovna nadějně, co říkáte? Leda že by určitou naději přinesl první adventní víkend.
Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati.
Bohužel se ale neslavně rýsuje i výhled na celou letošní zimu. Podle pranostik bychom si sněhu neměli moc užít.
Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.
Studený listopad - zelený leden.
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
Mírný prosinec - mírná celá zima.
Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.
Zdroj informací: Český hydrometeorologický ústav, Sníh a teploty během Vánoc, Pranostik
Nový komentář
Komentáře
U nás se krtek hodně činil, takže asi nakoupím repelent