Scénář byl následující: přítele ráno probudí vůně horké kávy a čerstvých rohlíků. Já nebudu doma, ale mezi džemem a máslem najde na tištěné kartičce nápis „Dobré ráno miláčku, dnes je Svatého Valentýna a já mám pro Tebe překvapení. Musíš si pro něj ale dojet. Pohodlně se oblékni a nastup do auta, kde najdeš další instrukce! Tajemná neznámá“ Nastoupí do auta, kde na sedadle spolujezdce najde čokoládovým srdíčkem zatíženou mapku. Na ní bude červeným křížkem označené muzeum a věta „Pánovi u dveří, v šedém overalu řekni: Jsem Ondřej, přišel jsem si pro instrukce.“ Se zaměstnancem muzea jsem se dopředu domluvila aby, až se ho přítel zeptá, řekl pouze: „Mezi druhohorami a třetihorami“ a nadále zachoval patřičné tajemno a neřekl víc ani písmeno. Mezi vitrínou s výstavkou druhohor a třetihor by pak můj milý našel zabalený dáreček – boxerky s přibalenou kartičkou „Najdeš mě v kavárně Chamare, na mém stolku bude jeden rudý karafiát“. A v kavárně bych na něho čekala s palačinkami a spolu bychom se zasmáli mému parádnímu překvapení.
Ale překvapená jsem byla nakonec já, co všechno se může stát: Přítel se ráno probudil. Nikoliv však vůní kávy a rohlíků. Probudil ho náš pes, který mu snídani sežral, kromě kávy, kterou rozlil. Přítelovi se nechtělo vstávat a tak až o hodinu později, než jsem počítala teprve našel moji, kávou zlitou, kartičku. Oblékl se tedy a šel do auta, kde našel mapku, na které bylo tlustým křížkem označené muzeum. Protože je můj přítel chlap se vším všudy, tlustý křížek na mapě si bohužel nevysvětlil jako muzeum, ale jako sousedící hospodu U Flíglů, cenové skupiny IV. U dveří stál hostinský v plášti, kterému můj přítel dle nápisu na kartičce řekl: „Jsem Ondřej, přišel jsem si pro instrukce.“ Hostinský na něho chvíli zíral a pak řekl: „Aha, tak se posaďte. Pivečko?“ Přítel kývl. Po vypití druhého pivka znovu zopakoval „Jsem Ondřej, přišel jsem si pro instrukce.“ Hostinský řekl „To víš že jo,“ a načepoval další pivko. Ondra, bez snídaně již v lehce podroušeném stavu znovu zopakoval svou žádost o instrukce. To už ale hostinského, který po ránu také vypil pár pivek, dopálilo a křikl: „To víš že jo, magore, instrukce ti dám. Zaplať a koukej mazat!“ Ondra výzvu raději uposlechl a vyšel před hospodu.
Chvíli rozjímal, co dál, až jeho pohled upoutal pán v šedém overalu u vchodu do muzea. Ten mu sice instrukce dal, ale vzhledem k pokročilé době již dárek někdo sebral. Unavený Ondřej se vrátil domů a usnul. Já čekala v kavárně Chamare. Palačinky už byly studené, když ke stolu přišel týpek v šusťákové bundě od Vietnamců, upřeně se mi zahleděl do očí a hnusným hlasem zaskuhral: „Tajemná neznámá?“ V životě jsem tak rychle nezaplatila a neopustila místnost! Cestou domů mi došlo, že dárek asi našel tenhle chlap dřív a chudák Ondra v tuhle chvíli tázavě hledí mezi druhohory a třetihory. Přes mobil jsem zjistila, že nikoliv, že doma v klidu spinká. Zcela konvenčně jsem narychlo koupila bonboniéru, ať mám alespoň něco…
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Tak to je pěkný příběh :-D . Někdy se to hold nepovede přesně podle představ :-D . Přítel by asi také takové náznaky nepochopil. Musím na něj mluvit na přímo :-D . O to víc mě překvapilo, když mi vloni k Valentýnu nechal poslat kytici růží do práci. Nikdy bych nevěřila, že on, takový neromantik, využije službu doručení květin , aby mě překvapil :-) .
Kari1: Co takhle o narozeninách, výročí seznámení, výročí sňatku, o svátku, v den, kdy se povede sehnat hlídání pro
... Prostě v kterýkoliv den, který je nějak významný pro nás dva. Jde to v pohodě vymýšlet si vlastní pěkné dny. A nejen na začátku vztahu.
Lidi tady jde o tu hravost.o) A je fajn, ze si nekdo jeste dokaze hrat.o) S bojovkou to je opravdu pekny napad diky za inspiraci, priste az budu slavit valentyna, tak mozna pripravim neco podobneho.o))) Letos neni s kym.o) ale to neva. vsem krasny svatek.
Vždyť tahle bojovka by se mohla hrát i jindy, než na Valentýna, ne? Jako nápad to je dobrý, mně se to líbí.
Úsměvná historka
ale co se týče sv.Valentýna,ani kdybych stokrát chtěla na toho dnešního nemám čas a dokonce ani náladu.
Já si počkám na prvního května 
to je pro mě ten opradový svátek zamilovaných,který voní jarem
My s
valentyna neslavime. Je to proste obycejnej den, jako kazdej jinej. Ale zase se moc tesime na 1.maj az si dame
pod rokvetlym stromem
hezky pribeh
ja vim ze Valentyn je komercni zalezitost,a i kdyz to clovek neslavi je rad kdyz si na nej ten druhy vzpomene...protoze ne kazdy dostava porad nejake darecky....
Já taky nemám ráda vynucené svátky, dárky si dáváme, kdy se nám chce. Ale jak bylo řečeno, když je nějaký svátek, tak by člověk měl vzpomnět na lidi, které má rád a dát jim to najevo. Já drahému kupuju tašečku bonbónů zledové čokolády. On je zbožňuje. Ještě tam přidám jesenku a čokoládové pikao. Bude to prostě sladké překvapení. Nekde o velikost dárku, ale o to, že si vzpomenete. Já mám radost, i když mi někdo z výletu donese lízátko. Prostě si vzpomněl zrovna na mě. Dyť je to hezký ne?
Historka perfektní
, ale protože já jsem pesimista už v tom muzeu mě napadlo, že to s balíčkem asi nevyjde