Svatý Valentýn je svátkem, který ve všech lidech vzbuzuje emoce. V některých kladné, v jiných záporné. Čtenářka Bokul slaví Valentýna ráda a vlastně každý den - napsala o tom do příspěvku k dnešnímu tématu...

Téma dne pomalu končí, milé čtenářky, už mi další příspěvky neposílejte. Ten následující je poslední, který dnes uveřejním a zaslala ho čtenářka Bokul.

Milá redakce, milé čtenářky!

Připojuji se k dnešním gratulantům a přeji Vám krásného Valentýna! Co bychom si nalhávali, je to den jako každý jiný, ale Ti, co v ostatní dny zapomínají, jsou dnes médii upozorňováni na to, že mají vyznat svoji lásku. Lásku k mamince, k tatínkovi, k milé nebo k milému, k dětem, k babičce, dědečkovi a vůbec ke všem, kterých si vážíme a máme je rádi (pořadí mém textu rozhodně nesouvisí s tím, od koho mám s gratulacemi začít a u koho skončit).

Já bych ráda vzpomenula na „Valentýna" před čtyřmi roky. Psal se leden 2007 a já jsem na vlastní oči poprvé spatřila mého muže (tehdá jsem samozřejmě nemohla vědět, že to bude můj muž). Co musím zmínit, už na prvním setkání, kterému předcházel nějaký ten čas psaní přes internet, to byl muž, který mne miloval. Bylo to z něj „cítit". Měsíc poté, co jsme měli první rande, jsem byla objednaná do nemocnice na úpravu léčebného režimu. Do té doby nebyl nikdo, se kterým bych musela konzultovat tuto životní změnu. Věřím, že většina lidí podobné zásadní kroky nemusí na začátku vztahu řešit. Já se zeptala, co na to bude říkat můj muž, že budu mít stále u sebe krabičku... ráno, v poledne, večer, i při milování... Vždy. Odpověď jsem dostala bez váhání... „Tu pumpu budu milovat jako Tebe."

Věřte nebo ne, lepší vyznání jsem nemohla dostat.

Při plánované hospitalizaci jsem si nepřála žádné návštěvy, on byl jediný, kdo jí měl povolenou. Psalo se 9.2.2007 a já od něj dostala první valentýnku :-) Každý okamžik s mým mužem byl opravdovým vyznáním lásky. Valentýnka sama o sobě by nic nezměnila na mém vztahu k němu. Toho muže jsem si z lásky vzala. Na rozdíl od předchozího vztahu (kde jsem dostala první valentýnku, ale velice neupřímnou - jak se později ukázalo) jsem cítila, že láska je opravdová. Vzali jsme se a slíbili jsme si, že spolu budeme v dobrém i ve zlém.

Díky pumpě (výše zmiňované) máme úžasného a hlavně zdravého syna a Valentýna vlastně slavíme každý den. Malou pusou, několika pusinkami či objetím. Včera jsme si dali malý dáreček. Nemyslím si, že 14. únor je nutno prožívat nějak „jinak". Věřím, že pokud máme jeden druhého rádi, prožíváme svátek svatého Valentýna celoročně.

Krásný den a veselou mysl přeje,
Bokul

PS: Jinak já taky dala valentýnku :-) spolužákovi na gymplu, do tlusté knihy (ani nevím, zda byla jeho), byla bez podpisu a byla veršovaná... :-) Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby jí moje platonická láska tehdá našla...

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 14. února 2011: Valentýn

V 16.00 hodin se můžete těšit na novinku, ve které se dozvíte, která čtenářka dnes získala dáerk: krásné fondy TORO pro romantické večerní posezení a k nim přidáme ještě ORION srdíčko Modré z nebe!

POZOR! Dnes ráno jsem vyhlásil Valentýnský turnaj v samolodích, který můžete hrát až do půlnoci! Najdete ho po přihlášení pod horní lištou magazínu, když kliknete na odkaz Turnaje!

toro a orion

Reklama