„Jsem docela citlivá na svůj osobní prostor. Ráda se objímám s partnerem, ale jinak nejsem moc kontaktní typ člověka. Rozhodně se nemusím s každým na potkání objímat a pusinkovat. A to dokonce ani se členy rodiny. Jenže v těhotenství jako by všichni můj osobní prostor přestali respektovat,“ popisuje Věra.
Foto: Shutterstock
Mladá žena je momentálně v sedmém měsíci těhotenství a přibližně od pátého se cítí jako nějaké exotické zvíře v zoo. Všechny jako magnet přitahuje její těhotenské bříško. Lidé ho hodnotí nejen slovně, ale také mají tendenci na něj sahat.
„Pokaždé, když vidím někoho z rodiny, což je v poslední době docela často, zajímá ho v první řadě to, jak velké mám bříško a kolik jsem přibrala. Když mám na sobě volnější šaty, chtějí, abych jim ho ukázala. A když mám šaty upnuté, komentují jeho velikost. Poznámky o tom, že je moc malé nebo moc velké, bych ještě dokázala zkousnout, i když to také neposlouchám ráda, ale zaráží mě, že si chce každý i sáhnout a je mi to vysoce nepříjemné,“ říká mladá žena.
Věra má pocit, že těhotenství je intimní záležitost mezi ní a jejím partnerem. Svoje bříško si tedy ráda sama občas pohladí a dotyky partnera jí také nevadí. Ostatních nenechavých prstů má ale plné zuby.
„S rodiči mám moc hezký vztah, ale ani v jejich případě nechci, aby mi na bříško sahali. A úplně mě odrovnalo, když mi na něj začal sahat i tchán. To už mi přišlo krajně nevhodné a přes čáru. Všechny jsem požádala, ať to nedělají, ale respektují to jen někteří. Stále je dost těch, kteří se ke mně přihrnou a hned mi potřebují břicho ohmatávat. Když uhýbám a bráním se, akorát poslouchám, že jsem nějaká moc přecitlivělá a že chtějí s miminkem navázat kontakt ještě před narozením,“ popisuje Věra, které je smutno z toho, že okolí nerespektuje její přání.
„Přijde mi to podobně neslušné, jako kdybych komentovala, že někdo přibral a chtěla si sáhnout na jeho macatý zadek,“ uzavírá.
Zdroje: respodentka Věra
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
No je to ptákovina. Nikdo nemá nikoho druhého co osahávat, vůbec by to nikoho nemělo ani napadnout. A když už jednou slyšel jasné ne, a stejně nepřestane, tak praštit přes ruku a důrazně se ohradit. Nebo požádat manžela, ať je umravní.
Já teda nevím, mě nikdy nevadilo když se mě někdo ptal na břicho, nebo o něm mluvil, prostě jsem to brala jako projev radosti, a na těhotenství jsem byla vždycky hrdá. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by mi někdo cizí chtěl osahávat břicho, a v rodině-tak prostě mají radost a když se zeptají, jestli si mohou sáhnout, jak jejich vnouče kope, tak to prostě neřeším - vždyt oni to nemyslí zle a nesahají na mě 10x denně- myslím že je zbytečné kolem toho dělat komedie.
Také nechápu, jak si mohou někteří lidé dovolit, sahat bez dovolení na břicho těhotné ženy. A proč vůbec mají tu potřebu, tu drzost. Nenáviděla jsem to, ale už při druhém těhotenství to každý věděl. Nesahat, nesahat, neohmatávat, to pochopí i prvok. Věra má moje plné pochopení. Mimochodem, co to je teď v módě za kecy, že chtějí navazovat kontakt? :)
Nikdy jsem nepochopila nutkání některých lidí, své okolí imrvére osahávat. Tím spíš těhotné ženy. Co je na těhotenské břichu tak magnetického, že na něj neustále někdo šmatlá? Protože "chtějí navázat kontakt?" On má ten plod v hlavě databázi, kdo na něj sahal? Co? Jasně, že ne. Je mu to ukradený, akorát se tím zbytečně rozčiluje ta ženská. Kdyby vám takhle lidé sahali na jiná intimní místa, dostanou vynadáno, nebo rovnou přes tlamu. Sahat na lidi ne bez dovolení, ale přes výslovný nesouhlas je nevhodné, neslušné, buranské a svědčí to o inteligenci na úrovni buráku.