Vesnice Mlázovy se nachází asi 16 km od Klatov směrem na Sušici.
S majiteli jsme si padli do noty, a tak nám nabídli, abychom tam několikrát strávili Silvestra. Nemuseli nás dlouho přemlouvat, považovali jsme to, vzhledem k četným zájemcům, za čest.
Na ranči nabízejí různé typy vyjížděk: na jízdárně, na 1 nebo 2 hodiny, na 6 hodin, několikadenní putování, plavení koní, a v zimě je možné zkusit finskou jízdu neboli nechat se táhnout na lyžích za koněm.
Pro začátečníky je vhodné, aby na koni jel zkušený jezdec, který bude koně ovládat. Lyžař se tak může plně věnovat požitku z jízdy. To znamená, že musí bez nehody absolvovat start (něco jako když se rozjíždí 5 minut stojící vlek). :-)
Potom je třeba dát pozor, aby byly neustále napnuté tažné popruhy a nekřížily se. Může totiž dojít k trhnutí a následnému předjetí tažného koně letem plavmo. V neposlední řadě je nutné registrovat závěje, zasněžený trs trávy, krtinec apod. Prostě, jízda je to nádherná…
Kdo si již více věří, může to zkusit sám – pobízet i řídit si koně zpoza jeho pozadí. Tuto atrakci však zmíněný ranč neposkytuje, s ohledem na rozbitnost klientů a omezený počet koní (povolené koňské ztráty jsou nulové).
Zimní vyjížďky na koni mají svůj půvab. Neváhejte a zkuste si někdy zpestřit zimní dovolenou.
Už jste někdy něco podobného zkoušeli?
Nový komentář
Komentáře
pajda: viď, to oni to na tu etiku jen tak hrajou
Na hřbětu koní jsem strávila dětství a mládí, kdy jsem chodila do jezdeckého kroužku. Milovala jsem projížďky po lesích a polích, kde se koně se mohli volně rozběhnout. Pásli se ve výběhu na trávě, v létě jsme je chodili plavit do řeky. Hodně jsem se od nich naučila. Jsou to úžasně přátelská stvoření, nikomu neublíží, jsou bezelstní a lidem odjakživa pomáhají. Dnes hlavně postiženým dětem.
O to víc mě mrzí, že někdo koně zneužívá. Mluvím o koních v cirkusech, kdy jsou drezúrováni a musí dělat jim nepřirozené věci. O ponících, kteří jsou nuceni chodit hodiny dokola manéže a s třmeny zaříznutými do kůže vozit do omrzení malé děti. Všimli jste si někdy, jak mají utaženou ohlávku, aby nemohli zvednout hlavu? O koních s klapkami na očích, co v zimě v létě vozí turisty po v Praze. Z toho je mi hrozně smutno, protože lidé, kteří takhle s koňmi "pracují", k nim lásku určitě necítí.
Hele, Ťapko, nepřeháněj to s tou etikou...jo a tu jízdu ti ráda zařídím...
Andula: Akorát spát bysme s nima neměli, to víš, lékařská etika
Andula: To víš, někteří jo
Ťapina: copak smějí doktoři jezdit na pacientech?
Já se taky ráda na koníčky koukám a ráda se kolem nich motám, ale ještě jsem na žádném neseděla.
Koníčci se mi strašně líběj, ale jen tak na ně koukat, měla bych strach na ně vlízt a jezdit
. Na rozdíl ode mě, moje sestra za nima jezdila celej život, starala se o ně, dokonce se naučila jezdit nějakej kovbojskej styl 
Simba: já se tam už právě motat nemůžu, ale tady se platí taky za připraveného koně, ale jezdili jsme teřba na týden a to jsme si ho i připravovali
Andula: Aha, no u nás se platí za hodinu jízdy, koně dostaneš už vyhřebelcovaného a osedlaného, takže jsem je svým přáním si koně i sama připravit docela překvapila. Ale já se prostě v tom boxu ráda motám. Jediné co jsem nedělala bylo kydání hnoje.
Aja: ono je to ale nádherné, když si zvykneš že kůň tak jako drncá a přizpsůobíš se tomu, už ti ani nepřijde, že je to vysoko
Tak to jsem nikdy nezkusila a ani nezkusím! Mám se furt ještě ráda!
Simba: já na nich můžu jezdit,a le nemůžu je třeba hřebelcovat, to je utrepní. Což je docela blbé, protože pak se to jízdné prodraží.
Andula: Tak to máš pech s tou alergií, já jsem alergik na kde co, naštěstí na srst ne. A znovu začít byla paráda, jen do toho sedla se vyhoupnout už tak ladně nejde ...mi nějak ztěžkla
el, či co 
Ale na jízdárně už mám vyhledaný takový hrbolek pilin .....
Tak to já taky mít nemusím.
Mandle: tak to já se taky vždycky trochu bojím a nejezdila jsem nikdy moc rychle
já kdysi u koní dělala - je to paráda - pořád přemýšlím že bych vzala přítele a vyrazili by sme do sedel - tohle je dobrej typ
Koně tedy nemusím, na pohled jsou to nádherná zvířata, ale mám z nich trochu strach a také velký respekt.
Simba: ja jsem jezdila na koni dřív občas, teď už dlouho ne, a bohužel mám alergii na srst, tak musim i na koni být pěkně zakuklená.
Na koni jsem jela poprvé v říjnu letošního roku a
bála jsem se strašně. Ke konci už tak ne, ale asi to není to pravý ořechový pro mě. Kůň byl krásný, ale měl evidentně radost, když jsem z něj slezla 