Nemyslím si, že na hromadných cvičeních je něco špatného. Mají u nás tradici. To už jsme zapomněli  na Miroslava Tyrše, zakladatele Sokola? Ten položil základ tělovýchově u nás, věnoval tomu celý svůj život, který, bohužel, skončil předčasně a tragicky. Sport a kolektivní cvičení i jemu samotnému pomáhalo překonávat vrozenou tělesnou i nervovou slabost.

Jeho heslo "V zdravém těle zdravý duch" překonalo staletí. 

Sokolské slety, které později spartakiády nahradily, byly příležitostí předvést vyspělé sportovní umění, pochlubit se, setkat se s cvičenci z celé republiky a prožít jedinečné slavnostní chvíle. Moje maminka byla na sokolském sletu v Praze a dodnes na to ráda vzpomíná.

Já jsem cvičívala odmalinka -  už jako prvňáček jsem v zelené sukýnce s bílou vlnovkou cvičila kolem májky a moc se mi to líbilo. Jak jsem rostla, nacvičovala jsem každou spartakiádu pro můj věk. A pak štafetu převzaly moje děti, dcera cvičila Poupata od M. Davida. Nevšimla jsem si, že by to nějak těžce nesla.

V televizi jsem se na spartakiády dívala vždycky ráda, protože jedině v té obrovské mase lidí vynikly obrazce, které cvičenci vytvořili. Obzvlášť jsem se těšívala na vojáky, protože ti podávali nejodvážnější výkony. Ale všechny skupiny cvičenců zasloužily obdiv, byla to opravdu krásná a sváteční podívaná. Spartakiádu tedy beru jako obohacení, slavnost sportu a ne politickou exhibici. Všecko se dá zneužít a špatně vyložit, ale já se budu držet svého osvědčeného "čistému vše čisté" :-)

Gerda

Milá Gerda,

páči sa mi, že si stojíte za svojim názorom. Je pravdou, že krásne obrazce sa dajú tvoriť len z masy ľudí a to je prekrásny pohľad pre divákov.  

V období socializmu sme rozmýšľali trochu inak. 

Teraz máme slobodu, demokraciu a spartakiády zmizli. Prečo keď boli také pekné a ľudia na ne majú vačšiinou dobré spomienky?    

Krásny deň :-)   

 

Uhádnite, z ktorého roku je táto fotografia zo spartakiády. 

 


 

 

 

 

 

 

a) 1975

b) 1980

c) 1955

Správna odpoveď vyhráva čokoládové potešenie Rafaelo!!!

Reklama