V údolí Loiry poprvé…

Úrodná krajina kolem řeky Loiry a jejích přítoků byla osídlována již od dob nejstarších. Ve středověku zde vyrostlo množství hradů a pevností, které sloužily dlouhá staletí na obranu svých obyvatel proti nepřátelům. Nejpozoruhodnějšími z těch nejstarších jsou Chinon a Loches. Poznejme jejich příběh... 

Chinon – tady to všechno začalo…

Jeden z nejstarších středověkých válečných hradů, kamenná pevnost na vrcholu kopce vypínajícího se na pravém břehu řeky Vienne, přítoku Loiry, pochází pravděpodobně již z desátého století. Současnou podobu ovšem dostal až za Jindřicha II. Plantageneta, vévody z Anjou a krále Anglie. Ten si zde vybudoval svou rezidenci, často zde pobýval se svou manželkou Eleonorou Akvitánskou a svými syny, budoucími anglickými králi Richardem I. Lví srdce a Janem Bezzemkem. Jindřich II. zde také v roce 1189 zemřel. Za jeho éry zde vyrostla většina současných budov hradu, několik věží a také donjon.

Na samém počátku 13. století se po dobytí francouzským králem Filipem Augustem, rivalem Richarda I., stal hrad francouzským a už se ho Angličanům nikdy nepodařilo získat zpět.

Středověké hrady se často přeměňovaly na vězení. Ani v historii hradu Chinon tato kapitola nechybí. Když se v roce 1308 král Filip IV. rozhodl s podporou papeže skoncovat s řádem templářů, u nichž byl až po uši zadlužen, nechal zde uvěznit asi šedesát rytířů, mezi nimi mnoho vysokých hodnostářů v čele s posledním velmistrem řádu Jacquesem de Molay. Ti pak odtud po odsouzení putovali do Paříže na hranici.

Na počátku patnáctého století, v době stoleté války, se do Chinonu uchýlil do bezpečí mladý kralevic, budoucí Karel VII. Svou legitimitu na trůn po smrti svého otce Karla VI. musel složitě a těžce obhajovat proti anglickému králi Jindřichu V. Ten ovládal se svými spojenci Burgunďany a Armagnaky většinu území včetně Paříže, mladému králi zůstala jen malá oblast Bourges. I když věrní poddaní byli ochotni financovat válku s Angličany, mladému králi se do toho nějak nechtělo. Váhal. Byl příliš mladý, nebo mu chyběla odvaha?

A tady to všechno začalo. Právě sem za ním 9. března 1429 přijela Johanka z Arku, osmnáctiletá dívka, která slyšela boží hlasy a cítila se být povolána zachránit Francii proti Angličanům. Po dvou dnech modlení byla konečně přijata v trůnním stále. Podle legendy si král vyměnil s jedním ze svých dvořanů šaty a skryl se v davu tří set šlechticů. Johanku však nezmátl.

Našla ho, poklekla před ním a řekla: „Mé jméno je Johanka, jsem posel krále nebes a povídám Ti, budeš korunován králem Francie v remešské katedrále.“ Požádala ho o svěření velení vojska. Král zprvu pochyboval, dokonce prý nechal Johanku vyšetřit lékařem. Nakonec přesvědčen o jejím božím poslání jí vyhověl. O jedenáct dní později kráčela Johanka v čele královských vojsk.

Jak to vše dopadlo, víme. Johanka sice dobyla Orleáns, zanedlouho však padla do zajetí Burgunďanů, kteří ji ochotně vydali svým spojencům, a nakonec byla upálena v Rouen.

Karel VII. byl v Remeši korunován právoplatným francouzským králem…

Chinon byl hlavním sídlem francouzského královského dvora přibližně do roku 1450. Z původních částí hradu se toho moc nedochovalo. Současná podoba je výsledkem mnohaletých rekonstrukcí v 19. a 20. století.

Loches – místo královských kratochvílí i velké lásky

I když sídlem dvora v době Karla VII. byl hrad Chinon, mezi jeho oblíbená místa patřil i zámek, tedy spíše pevnost Loches patřící rovněž odedávna rodu Anjou. Kamenný hrad vystavěl mimořádný stavitel – Foulques Nerra, krutý vládce Anjou, který se proslavil nejen svými nesčetnými zločiny, ale i svými poutěmi do Jeruzaléma za pokáním. Stavitel však byl znamenitý. Připisuje se mu vznik až stovky hradů a pevností v oblasti Anjou a Poitou. Mnohé existují dodnes. Loches je jedním z nejpozoruhodnějších. Ještě ve 12. a 13. století měl mimořádný obranný systém hradeb a věží. Přežil dlouhá obléhání ve válce o Turain, která vedl anglický král Jindřich II. se svými syny Richardem a Janem proti francouzskému králi Filipu Augustovi.

Starší část hradu a obytná věž – donjon – pocházející z jedenáctého století byla později za Ludvíka XII. přeměněna na vězení. Když Ludvík během italských válek dobyl milánské vévodství, na které měl podle něho nárok po své babičce Valentině Visconti, a zajal vévodu Lodovika Sforzu, uvěznil ho právě zde.

Ano, onoho proslulého milánského mecenáše, snědého Il Mora, pro nějž Leonardo da Vinci vytvořil onu slavnou Poslední večeři v refektáři konventu Santa Maria delle Grazie v Miláně. Snad pro množství umělců, které podporoval, také sám přičichl výtvarnému umění. Jak jinak vysvětlit, že svůj čas ve vězení trávil tím, že vymaloval téměř všechny stěny své cely? Některé pozoruhodné malby jsou k vidění dodnes. Strávil zde čtyři roky a tady i zemřel.

Stavbu novější části – tzv. královského obydlí – inicioval v duchu rané francouzské renesance Karel VII. A opět je tu na scéně i Johanka. Zde, na hradě Loches, mu 11. května 1429 oznámila své vítězství u Orléans a vyzvala ho ke korunovaci.

Ale panovníci žijící v údolí Loiry netrávili čas pouze na bojištích. Mezi válečnými taženími se věnovali lovu, hostinám, plesům, rytířským turnajům a milostným pletkám. A právě Loches byl oblíbeným místem těchto kratochvílí. Karel VII. tu prožíval opravdové chvíle lásky i vášně se svou metresou Agnès Sorelovou. S tou krásnou Agnès, které nemohl odolat a která vlastně zahájila éru milenek francouzských králů. Její nádherný alabastrový náhrobek je k vidění v kostele Saint Ours hned vedle zámku.

Karel poznal Agnes, když jí bylo dvacet. Tato neobyčejně půvabná a inteligentní dáma ho okamžitě uchvátila. Zanedlouho se stala jeho metresou. Na krále měla velký vliv. Brzy dala svou přítomnost pocítit i na královském dvoře v Chinonu. Králi porodila tři dcery, při čtvrtém těhotenství zemřela.

Další staletí byl hrad využíván již jako vězení. A chátral. Až poslední doba nakloněna oživení historických památek dala opět hradu podobu, která poskytuje svědectví o dobách minulých

Podívejte se i na další fotografie na straně následující:

Chinon - Nejzachovalejší věže hradu. Vlevo Tour du Coudray postavená za Filipa Augusta jako vězení, vpravo Tour d'Horloge, jejíž zvon nepřetržitě vyzvání již od počátku 14. století

Chinon - Interiér hradu je věnován zejména připomínce činu Johanky z Arku

Loches - Logis Royal - královské obydlí Karla VII.

Loches – Brána do hradu zvaná královská

Loches - V chladných interiérech hradu je atmosféra vskutku středověká …

Loches - Ponuré vězení …brrrrrr

Loches – Z hradeb je hezký výhled na město…

Loches - … a naopak - při procházce městem narazíte na takové krásné pohledy na hrad

Loches - téměř z každé uličky je výhled na část hradu