V historii zámku Chenonceau na řece Cher sehrálo významnou roli hned několik pozoruhodných dam, však se mu také říká zámek šesti žen. A všechny jej zvelebovaly a zkrášlovaly. Snad i proto je tak nádherný…
Chenonceau – dějiny tu psaly ženy
Když si královský pokladník Thomas Bohier zakoupil starý mlýn na břehu řeky Cher, aby na jeho základech postavil svůj zámek, jistě netušil, že většinu času ve službách krále stráví v daleké Itálii. A tak jeho ženě Catherine Briçonnetové nezbylo, než se o stavební práce starat sama. Byla tak tou první, která zde zanechala svou stopu. První architekty sem pozvala v roce 1515. Její choť si však pro vysoké náklady stavby „půjčoval“ i z královské pokladny. Po jeho smrti vše prasklo, a tak museli Bohierovi dědicové zámek přenechat králi Františku I.

Když roku1547 usedá Jindřich II. na trůn, daruje zámek své metrese, o dvacet let starší Dianě de Poitiers. Ta si údajně tento dar na něm vynutila. A královská manželka Kateřina Medicejská zuří! Však se dočká pomsty…
Právě Diana nechala přistavit k zámku ten nádherný a charakteristický most s pěti oblouky, aby se přes řeku Cher pohodlně dostala na druhý břeh do lesů. Rovněž založila překrásnou francouzskou zahradu.

Když Jindřich II. roku 1559 nečekaně zemřel, Kateřina Medicejská neváhala a nenáviděnou sokyni vykázala z Chenonceau na méně útulný Chaumont.
Kateřina Medicejská byla tedy onou třetí ženou, která určovala, jak bude zámek vypadat. Zasloužila se o vybudování dvoupatrové uzavřené galerie na mostě s velkými tanečními sály. Pořádala tu velkolepé slavnosti a v lesích štvanice, jaké dvůr do té doby nezažil.
Kateřinou založená zahrada na jihozápadní straně parku je menší než Dianina, avšak neméně krásná. Ale i přes obrovské úsilí většinu svých ambiciózních plánů neuskutečnila. Dianiny stopy ze zámku prostě nevymazala.

Do dějin Francie příliš nezasáhli další královští obyvatelé zámku – mladičký František II. s manželkou Marií Stuartovnou. Panování si neužili, vládli za ně vévodové z Guise a Kateřina Medicejská. Za pouhé dva roky František náhle zemřel, a tak se Marie jako sedmnáctiletá vdova vrátila do Skotska.
Zámek před svou smrtí darovala Kateřina Medicejská své snaše, milé a křehké Louise Lotrinské, manželce svého nejmilejšího syna Jindřicha III. Když byl za pár měsíců zavražděn, krásná Louisa se sem přestěhovala a po manželovi, kterého přímo zbožňovala, truchlila do konce svého života. Komnaty nechala vymalovat černobíle a sama nosila pouze bílý šat, což byla barva královského smutku. Lousina černo-šedě tapetovaná ložnice byla vybavená pouze modlitebním klekátkem a ložem. Po dvanácti letech truchlení umírá, a tím končí nejslavnější éra tohoto nádherného zámku.

Ožívá až v osmnáctém století. Jeho držiteli se stávají Claude a Louisa Dupinovi. Madame Louisa, původně herečka, je vzdělaná žena. Často tu pořádá setkání věhlasných umělců a učenců. Na zámku tak vzniká intelektuální salon té doby. Častými hosty jsou filozof Montesquieu, osvícenský filozof a básník Voltaire, a dramatik Marivaux. Jean-Jacques Rousseau se stal i vychovatelem a domácím učitelem jejích dětí. Madame Dupinová dobře vycházela i s poddanými, a tak se zámek podařilo ochránit před řáděním lůzy během francouzské revoluce. Takové štěstí mělo málo královských sídel…
Šestou a poslední významnou ženou na zámku je madame Marquerite Pelouze. Zámek zakoupila od dědiců Dupinových v roce 1864 ve zcela zchátralém stavu. Pustila se tedy do desetileté celkové rekonstrukce, aby mu navrátila původní podobu z počátku šestnáctého století. Paradoxně tím byly odstraněny i některé úpravy provedené Kateřinou Medicejskou. Přesto je nutné snahu této energické a schopné ženy ocenit. Jen díky ní je dnes zámek zachován v původní podobě.
Současným vlastníkem je rodina výrobců čokolády Menier. Byli to právě Menierovi, kteří během první světové války zámek přeměnili na vojenskou polní nemocnici. Galerie sloužily jako nemocniční pokoje, salon Diany dokonce jako operační sál.
Podívejte se na naše další fotografie na následující straně…
Chenonceau

Původní část zámku byla postavena na základech starého mlýna

Nejstarší zachovalou částí je kulatá feudální věž s padacím mostem, který jediný zbyl z opevněného mlýna rodiny Marques. Gotická kaple se nachází v čásit vybudované Thomasem Bohierem

Zahrada Kateřiny Medicejské

V interiérech je množství vzácných uměleckých děl –Jean -Baptiste van Loo – Tři grácie…

….Diana de Poitiers jako bohyně lovu od italského malíře Le Primatice – jeden z nejvzácnějších obrazů visí v salonu Františka I. …

…v pokoji Diany vidíme obraz Madona s dítětem od Murilla....

... nebo v salonu - Královna ze Sáby od Tintoretta

Galerie vystavěná na mostě Kateřinou Medicejskou podle plánů Philiberta de L´Orma - sloužila především jak taneční sál

Kontrast života a smrti – ložnice Diany de Poitiers a Louisy Lotrinské, která zámek Chenonceau přeměnila v pohřební kapli – truchlila zde 12 let po svém manželovi Jindřichu III.

Na zámku v Chenonceau je zdařilé muzeum voskových figurín, které rozhodně stojí za návštěvu. Můžete si zde prohlédnout nejen oněch šest žen…

Sokyně v lásce – Diana di Poitiers a Kateřina Medicejská

Louisa Lotrinská v bílých smutečních šatech a Ludvík XIV. vracející se z lovu

Madam Dupin obklopena filozofy ve svém salonu

Gustav Flaubert s madame Marguerite Pelouze
Nový komentář
Komentáře
krásné
Moc pěkné, Díky,,,,,

krása
OlgaMarie — #6 I náš!
Myslím, že je to jednička mezi zámky na Loiře
.
Chenonceau je můj nejoblíbenější a opět bezva počtení!
Je potřeba odpočinout si od vaření a pečení, třeba zrovna přenesením se do tohoto pohádkového světa.
Pohádkové. Opravdu překrásné. Hezký článek, děkuji za něj.
Krása, nádhera. Pokaždé a zase a zas
Romantika, to by chtělo vidět na živo
to bych chtěla vidět, ale abych to všechno zvládla, nejspíš bych se tam musela na půl roku odstěhovat