Tak i dnes bych ráda přispěla se svou troškou do mlýna.
Jsme si podobné velmi s mojí sestrou. Zdejší čtenářkou Libčou. Jsem za to ráda. Mám jí moc ráda a také jsme každá jiná. Ale geny se zapřít nedají. Já jsem ještě hodně podobná mé mamce. Kdysi jsem šla na letní brigádu do továrny, kde mamka pracovala. Byla jsem tam dřív než máma. Ta když dorazila, potkala kolegyni a ta se jí ptala: „Ty tu máš holku, viď? " Máma přisvědčila. A kolegyně na to: „To jsi celá ty, když jsi tu nastoupila."
Také naše děti jsou nám velice podobné. Hlavně můj starší syn. Vidím v něm sama sebe co si tak pamatuji podle fotek. Culí se a vůbec má někdy i gesta jako já.
První foto se sestrou.
Druhé já a moji synové.
Zdraví!
Cicinka
Poz. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Posílejte mi dnes příběhy a fotky o své příbuzenské podobnosti. Máte bratra, který vám z oka vypadl? Dědečka? Bojíte se, že jednou vaše děti budou po vašich rodičích? To všechno mě zajímá! Vaše strachy, radosti i humorné historky, ideálně doložené fotkou, anebo naopak vaše fotky a fotky vašich příbuzných doložené krátkým komentářem, čekám pod heslem „Pribuzenska podoba“ na e-mailu: redakce@zena-in.cz. Nejlepší příspěvek oceníme malým dárkem!
- Můj příspěvek k dnešnímu tématu najdete zde: Jsem po tátovi? Skončím v padesáti na prkně?
- Nevíte, co nám poslat, tipy najdete tady: Komu se podobáme?
L) Humanoidní tvor Homo Fantasmagoricus.
Nový komentář
Komentáře
bookcase — #5 A vo tom to je.
tvůj syn (v zeleném) je podobný Libčinu synovi
átéčko — #3 OOOOO
No tak o sobě drobet pochybuji. Ale za děti jsem přírodě vděčná.
Hned jsem vás poznala. Ve vaší rodině se nevyskytl
ošklivec
ta podoba tam určitě je