Tak vás tu dneska vítám!
Budu se snažit vás moc „neprudit“, tak jako se o to snažím i v práci, prostě budeme na sebe milí a usměvaví. V minulé práci jsem dokonce zažil, jak na mě „pan šéf“ poslal e-mail plný sprostých nadávek. Odešel jsem do dvou měsíců (dohodou, ten třetí už to prostě nešlo). Něco takového jsem prostě neměl zapotřebí.

Pokud se vám něco takového náhodou děje, buďte si jisti, že to nemáte zapotřebí a zmizte, jak jen to půjde. Lepší to totiž nebude.

Teď jsme tu v poklidné atmosféře, redakce je v podstatě konzistentní, Ivana je moje dlouholetá kamarádka, kterou jsem sám přemluvil, aby k nám šla, takže nemáme problém s tím, abychom se domluvili. Šéfová je taky fajn, dá se s ní taktéž dohodnout, tudíž je to fajn.

Pochopitelně že všude to má nějaké mouchy, ale dokud je vidět přes přední sklo… Znáte to. Jsem zvědavý, jak to vypadá u vás.

Tak mi pište na adresu redakce@zena-in.cz

P. S.: Všimnul jsem si, že po skončení VLS je tu zatraceně mrtvo, tak doufám, že mě tu v tom nenecháte plácat se samotného. Pokud ano, dostanu vyhubováno, že mám nudné téma a bude po atmosféře. A nedejbože po prémiích!

Reklama