Nelekejte se, nebudeme po vás chtít rozsáhlé úvahy a o životě a smrti, ale přece jenom. Se svými kamarádkami jsem se dostala do zajímavé debaty a ta mě inspirovala k dennímu tématu.
Co bychom dělaly, kdyby nám zbývalo půl roku života? Na tuto otázku nás přivedl reálný příběh těžce nemocného člověka, kterému lékaři nedávali šanci.
Někdo by propadl depresi, jiný by se dal na modlení, další by třeba spáchal sebevraždu.
On si našel léčitelku, která ho doslova vytáhla hrobníkovi z lopaty a navzdory pesimistickým prognózám žije dál. Sice velice asketickým životem, ale žije. Nemá co ztratit. Je vděčný za každý den, měsíc…
Ano, možná je to „věř a víra tvá tě uzdraví“, ale kdo ví, jak bychom se v jeho případě zachovaly my.
Už jste si někdy položily podobnou otázku, milé ženy-in?
Co bych dělala, kdyby mi zbývalo půl roku života? Snažila byste si ještě něco užít? Které místo na světě byste chtěla ještě vidět? S kým byste se chtěla potkat? Jaké by bylo vaše poslední přání? Chtěla byste svůj konec spíš urychlit, nebo naopak oddálit? Uvažovala jste už o závěti? Hodnotila jste už svůj život? Myslíte si, že jste zatím žila plnohodnotně? Řešil podobnou otázku někdo ve vašem okolí?
Napište nám na: redakce@zena-in.cz
Za svůj příspěvek můžete získat kosmetický balíček pro péči o tělo a vlasy od Avon
Nový komentář
Komentáře
No... kdybych měla opravdu umřít a bylo by to jisté na 100%, tak bych si samozřejmě zařídila takové ty praktické věci, ale co bych asi na 99% udělala by bylo to, že bych pár lidem od srdce řekla co si o nich opravdu myslím
... horší by bylo, kdybych to pak přežila
to by byl hodně velký trapas 
DanaD — #4
myslím, že v pondělí se tomuhle serveru obloukem vyhnu.
Jsou témata, co mohou zůstat skryta v přítmí, a není dobré jimi bavit obecenstvo.
hele na takove veci je lepsi nemyslet.. resit se maji az to prijde a ne je jeste privolavat...
Člověk asi do poslední chvíle doufá a říká si, že to nemůže být pravda... Asi bych bojovala... bála bych se... asi bych se rvala...
Znám příběh ženy, která měla rakovinu prsu, chodila na chemoterapie, i přes bolest a nevolnost, smála se a byla optimistická, byla si jistá tím, že to bude dobré. Ale bylo to rychlé... Zde "víra tvá tě uzdraví" tedy rozhodně neplatilo. Věřím v osud, smrt přijde, kdy přijít má. Ten, kdo se "zázrakem" uzdraví prostě ještě umřít neměl... ale měl se něčemu ještě naučit.
Eliana — #1
redakcuješ rychle
...je tam schválně v mailu uvedeno REAKCE místo REDAKCE?