Tématem je dnes zápis do první třídy základní školy a vaše vzpomínky na to, jak jste začínaly. Jak si užíval první třídu redaktor Jakub D. Kočí, to se dozvíte v tomto článku...
Základní škola, hm, to už je tak dávno, že se mé vzpomínky hodně rozostřují. Vím, že jsem nastoupil do první třídy s ročním zpožděním kvůli nemocem. Při zápisu jsme recitovali, ale už si vážně nevybavuji, co jsem to recitoval já. Zato si vzpomínám, že jsme za to dostali odměnu, kterou jsme si mohli vybrat z věcí, ležících na školních lavicích okolo třídy.
Do školy jsem se moc těšil a očekávání byla značná i u učitelského sboru. O dva roky dříve totiž nastoupil můj bráška, který mezi školáky značně vynikal. No, dlužno podotknout, že jsem v tomhle ohledu své kantorky a kantory dokonale zklamal. Přiznávám, že jako jeden z mála jsem v pololetí první třídy našel na vysvědčení velkou 2.
Co mi nešlo? Od dětství jsem zápasil s češtinou. Moje cesta k literatuře byla trnitá, ale v pozdějších letech, snad díky mé soutěživé povaze, se pro mě stala velkou výzvou. Kdybych řekl své učitelce češtiny ze základky, že jednou budu maturovat z tohoto předmětu za jedna, živit se budu jako redaktor a přivydělávat si budu knižními publikacemi, nejspíš by ji kleplo.
Takže mé školní začátky byly předzvěstí toho, jak bude vypadat celá základní škola - moc slavné to s učením zde nebylo. Ale rozhodně nebyly předzvěstí toho, kam jednou půjdu životem...
Téma dne: Zápis! Jak jste začínaly?
Zavzpomínejte, milé čtenářky, na své školní začátky!
Právě probíhají zápisy do prvních tříd. Posílejte mi dnes své vzpomínky na vaše školní začátky. Jak probíhal váš zápis? Jak úspěšné jste byly v první třídě? Co vás ve škole nejvíc bavilo a co vás naopak otravovalo? To všechno mi pište k dnešnímu tématu na redakční e-mailovou adresu uvedenou níže. Pokud chcete mít šanci na dárek, totiž stylový bílý penál my.cose a červenou propisku GRAFO, dbejte, aby byl váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.
- Redakční e-mail: redakce@zena-in.cz (klikni)
- Heslo: SKOLNI ZACATKY
Nový komentář
Komentáře
Introvertka — #17 Nechtěla bys krasomilo,otravovat někde jinde,nikdo tady na tebe není zvědavej.
Introvertka — #17 to jsi opět přehnala
Fofo — #26 jejda - z dvojky z písemky
daddyska — #23 Blbci, jo?
No, jo, to říkají ti největší šprti, co měli z dvojky s písemky trauma 
Já měla v první třídě v pololetí taky dvojku, vcelku dobře jsem se na ZŠ učila, jen vyznamenání jsem měla 1x - až do devítky. Na SŠ jsem taky prolézala, jak se dalo, v polovině prváku jsem měla i nějaké čtyřky, ale nakonec jsem odmaturovala a za kolik, to nikoho už dnes nezajímá. Po 20 letech jsem se do lavic vrátila, abych dálkově vystudovala VŠ, teď se připravuju na státnice z Bc. Takže je vidět, že ta "2" na vysvědčení na mě nenechala žádné následky
No ve škole, kam ještě poslední - 5. - rok chodí naše dcera, měli zápis dneska. A páťačky u něho učitelkám asistovaly, každá měla měla pro malého předškoláčka připravený nějaký úkol - u naší Adélky skládali puzzle. Holky za odměnu dostaly Milku, takže byly spokojené. A můj zápis do první třídy? Tak ten si vůbec nepamatuju, jenom vím, že jsem se do školy strašně těšila a na vysvědčení v pololetí jsem měla velkou jedničku. Později mi samé jedničky kazil jeden děsivý předmět - psaní.
V první třídě dvojku? Jen největší blbci! Já měla samé 1 až do devítky
Resp. - oprava - vždy nás první den rozesadili, že mluvíme
Taky 2, ale nevím proč. Je to už dlouho. Vzpomínky vesměs hezké, na zápis nepamatuju. Nicméně školní kamarádku mám dodnes, bydlely jsme spolu v baráku, chodily do třídy, jen jsme spolu nikdy neseděly, vždy náš první den rozesadil, že mluvíme...
...ne tobě blbko, ale ženskému orgánu.
Omlouvám se!!!
Introvertka — #17 Ty jsi vážně píča, chuděro
átéčko — #16 Tak se mi to nezdálo, že smrdíš. Jaký to tam je? Narváno viď? Já jsem radši tady na severu
.
Jakube, já jsem měla jedničku a kde jsem teď? V
eli
Já měla velkou 2, ale jenom protože jsem nemohla 2 měsíce psát -měla jsem na rukou ekzém až do živého masa.Paní učitelka potom neocenila moji snahu.
já měla za jedna ale nebyla na nás učitelka přísná
Taky jsme měla za 2 a bylo to mateřským jazykem
a myslím, že mě to nijak nepoznamenalo 
, hlavně díky přístupu rodičů 
Zápis do školy se v naší době nekonal, ale pamatuji si, že 1.září 1954 bylo horko a když jsme stáli před školou, kam pražilo sluníčko, tak jsem omdlela a nastoupila jsem o týfen později. Zápis do školy jsem absolvovala až se synem a za 2 roky s dcerou. Jaké poznatky si pamatují děti to nevím, ale já mám z toho dost rozpačitý dojem.
Také si z první pamatuju, jak školním rozhlasem nám pouštěli pípání Sputniku a večer nás táta vyvedl na raškovickou silnici, kdy jsme jak telata čuměli do temného nebe. Já viděla
, ale táta to komentoval nějak v tom smyslu, že je to v 
eli, jak bolševici začali okupovat celou planetu a my jim musíme tleskat. Ve škole prý smíme mluvit jen o tom tleskání.
Altamora — #8 My máme to psaní také v rodině. Nejdéle luštíme písmo bráchy, protože to je skutečně něco.