Foto: Shutterstock

Menstruační dovolená je velmi kontroverzním tématem. Někteří ji vnímají jako kritiku pracovní efektivity ženy, diskriminaci nebo sexismus. Existují také obavy, že by taková politika mohla zvýšit zaujatost při najímání žen. Muži zase často tento ženský problém nechápou a mnohdy mají pocit, že jsou ženy na pracovišti díky tomuto volnu nějak zvýhodňovány.
 
Koncept menstruační dovolené započal v Japonsku. Země nabízí menstruační dovolenou od roku 1947, kdy byl schválen zákon umožňující jakékoli ženě vzít si během bolestivé menstruace volno. Nebo v případě, že by práce, kterou vykonává, mohla její bolest zhoršovat. Zákon však zaměstnavatele nezavazuje k tomu, aby ženě za její nepřítomnost platil.
 
Jižní Korea zavedla placenou menstruační dovolenou v roce 2001. Ačkoliv se tato politika příliš nezamlouvala mužům, kteří ji považují za formu reverzní diskriminace, platí do dnes. Korejské zaměstnankyně i studentky si mohou každý měsíc vybrat jeden den. Málokterá se však toto volno odváží uplatnit na pracovištích, kde dominují muži. Podle Korean Times musí ženy sebrat obrovskou odvahu, aby svému šéfovi oznámily, že využijí menstruační dovolenou. „Muži jednoduše říkají, že ženy mohou bolest snášet, a pokud je to nutné, mohou si vzít přece léky proti bolesti. Ale nejsou schopni pochopit problém menstruace, protože je to něco, už nikdy nebudou moci zažít,“ říká dle Korean Times pracovnice banky ze Soulu Kim In-hye.

V roce 2012 dokonce vedoucí skupiny pro práva mužů v Jižní Koreji zveřejňoval kritické poznámky proti menstruačnímu volnu žen online. „Vy (korejské ženy) byste se za sebe měly stydět. Proč děláte takový rozruch kvůli menstruaci, když je porodnost našeho národa nejnižší na světě?“ zveřejnil Sung Jae-gi na svém Twitteru 3. října. „Říkáte, že ženy jsou sociální menšinou? To vše je klam,“ pokračoval a dodal, že nadměrné zvýhodňování žen v korejské společnosti vytváří diskriminaci mužů. Jeho příspěvky vyvolaly na Twitteru slovní válku mezi jeho příznivci a odpůrci, zatímco jeho slova pobouřila ženy po celé zemi.

Foto: Shutterstock

Nárok na volno během menstruace mají od roku 2003 ženy také v Indonésii. Zde si ženy mohou vybrat dva dny volna za měsíc. Na Tchaj-wanu mají ženy nárok na tři dny menstruačního volna ročně. V Zamibii je to jeden den volna. Říká se mu „Den matek“ a ženy ho mohou využívat od roku 2015. Pokud je zaměstnankyni toto volno odepřeno, může oprávněně stíhat svého zaměstnavatele.
 
V roce 2016 zavedla pravidlo menstruační dovolené také čínská provincie An-chuej. Ženy si mohou každý měsíc vzít jeden až dva dny volna. Musejí však zaměstnavateli předložit lékařskou zprávu.

Tuto výhodu se rozhodly zaměstnankyním poskytnout například také v některých společnostech v Indii. Pro mnoho indických žen je období menstruace tabuizovaným tématem a mluvit o ní je pro ně trapné. V některých chudších částech Indie se dodnes dokonce ženy po dobu trvání periody distancují od zbytku rodiny.

V roce 2017 zvažovala zavést placené třídenní menstruační volno pro ženy, které během menstruace trpí velkými bolestmi a křečemi, také Itálie. Návrh ale neprošel, stejně jako v roce 2013 v Rusku.
  
Ačkoliv většina zemí menstruační dovolenou ženám neposkytuje, některé světoznámé firmy se rozhodly začlenit ji do svého Etického kodexu. V roce 2017 se k tomuto kroku uchýlil Nike, který tuto výhodu svým zaměstnankyním poskytuje po celém světě bez ohledu na to, v jaké zemí se nachází. Nike zavazuje obchodní partnery, aby dodržovali zásady kodexu podepsáním memoranda o porozumění.
 
Firma Coexist z Bristolu zavedla menstruační volno s cílem poskytnout ženám větší flexibilitu a zdravější pracovní prostředí. V naději, že rozbije menstruační tabu, se stala firma Coexist první společností ve Velké Británii, která tento zákon zavedla.

Reklama